Další zprávy
Astronomové ocení za celoživotní dílo Ivana Hubeného Čt 6.11.2008
Astronomie | Ocenění | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie vědNušlova cena České astronomické společnosti je nejvyšší ocenění, které uděluje ČAS badatelům, jež se svým celoživotním dílem obzvláště zasloužili o rozvoj astronomie.
Česká astronomická společnost ocenila Nušlovou cenou za rok 2008
Dr. Ivana Hubeného z National Optical Astronomy Observatory a Arizonské univerzity (Tucson, Arizona, USA).
Slavnostní předání ceny se uskuteční v rámci Týdne vědy a techniky AV ČR v pátek 7. 11. 2008 v 17:00 h v místnosti 206 v budově Akademie věd ČR v Praze.
Ivan Hubený poté přednese laureátskou přednášku:
Studium exoplanet: jeden z nejrychleji se rozvíjejících oborů moderní astrofyziky (za 13 let od pouhé detekce ke studiu jejich spekter a závěrům o fyzice, chemii, ale i meteorologii jejich atmosfér).
Předání ceny i laureátská přednáška jsou přístupné veřejnosti.
Nušlova cena České astronomické společnosti je nejvyšší ocenění, které uděluje ČAS badatelům, jež se svým celoživotním dílem obzvláště zasloužili o rozvoj astronomie. Je pojmenována po dlouholetém předsedovi ČAS prof. Františku Nušlovi. Česká astronomická společnost obnovila její udělování po padesátileté přestávce v r. 1999. Prof. PhDr. František Nušl (3. 12. 1867–17. 9. 1951) byl v letech 1922–1947 předsedou tehdejší Československé astronomické společnosti. V letech 1924–1938 byl ředitelem státní hvězdárny.
Prof. RNDr. Ivan Hubený, CSc.
Ivan Hubený se narodil v roce 1948 v Praze. O astronomii se zajímal od školních let – od svých patnácti let docházel na Štefánikovu hvězdárnu a už v roce 1966 poprvé vystoupil v proslulém rozhlasovém pořadu Meteor. V témže roce maturoval na pražském Akademickém gymnáziu, načež studoval fyziku a astronomii na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze, kde absolvoval v roce 1971. Nastoupil jako vědecký aspirant do stelárního oddělení Astronomického ústavu ČSAV v Ondřejově. V roce 1974 získal na UK v Praze akademický titul RNDr. a o tři roky později obhájil v ČSAV kandidátskou disertační práci v astrofyzice.
Po obhajobě se stal vědeckým pracovníkem stelárního oddělení, kde spolupracoval zejména s Ing. J. Hekelou, Dr. L. Kohoutkem, Dr. P. Heinzelem, Dr. S. Křížem, Dr. P. Harmancem a Dr. S. Šteflem na teoretických problémech hvězdných atmosfér. Vyvinul přitom samostatně unikátní program pro modely hvězdných atmosfér a akrečních disků i analýzu jejich spekter, známý pod kódovým označením TLUSTY, který dlouhodobě zdokonaloval, takže patří stále mezi nejlepší široce užívané programy v tomto oboru na světě.
Vzhledem ke svým politickým postojům byl šikanován tehdejším vedením Astronomického ústavu ČSAV, což ho v roce 1986 vedlo k rozhodnutí odejít i s rodinou za dramatických okolností do exilu. Získal místo v prestižní americké vědecké instituci Joint Institute for Laboratory Astrophysics na Universitě v Coloradu v Boulderu a od roku 1988 na High Altitude Observatory, National Center for Atmospheric Research, rovněž v Boulderu. V letech 1990 až 2001 pracoval jako samostatný vědecký pracovník v NASA Goddard Space Flight Center v Greenbeltu, MD, kde se významně podílel na pozorování a zpracování údajů ze spektrografů GHRS a STIS Hubbleova kosmického teleskopu. Od roku 2001 pracuje v Tucsonu v Arizoně jako vedoucí vědecký pracovník na National Optical Astronomy Observatory a také jako mimořádný profesor na katedře astronomie Arizonské univerzity.
Již ve svých prvních pracích publikovaných v Ondřejově osvědčil mimořádnou erudici v teoretické astrofyzice a zručnost v programování rozsáhlých výpočtů syntetických spekter jak v optické tak ultrafialové oblasti spektra. Během 15 let práce v Ondřejově publikoval celkem 45 původních vědeckých prací, většinou samostatně nebo jako první autor. Kvalita i kvantita jeho vědecké produkce odchodem do ciziny výrazně vzrostla, jak o tom svědčí dosud publikovaných 370 prací, které získaly zatím téměř 5800 citací, s indexem H = 39 a počtem přes 15 citací na jednu publikovanou práci. To jsou scientometrické hodnoty, které řadí Dr. Hubeného s převahou na historické první místo mezi všemi českými astronomy, ať už působili či působí doma nebo v cizině.
Největšího ohlasu ve světové vědecké literatuře dosáhly Hubeného práce týkající se modelů atmosfér a přenosu záření žhavých hvězd v tepelné nerovnováze, zahrnující údaje pro více než 10 milionů spektrálních čar prvků od vodíku po železo a nikl. Tyto modely se postupně daří ověřovat v širokém spektrálním oboru od extrémní ultrafialové oblasti kolem 7 nm přes nejvýznamnější čáru vodíku Lyman-alfa (122 nm) až po blízké infračervené pásmo. Své modely však úspěšně rozšířil také pro chladnější hvězdy hlavní posloupnosti, dvojhvězdy s akrečními disky, novy, bílé trpaslíky, rentgenové dvojhvězdy s akrečními disky kolem černých děr a kvasary (mj. společné práce s dcerou Veronikou). V poslední době autor dokázal modelovat také atmosféry obřích extrasolárních planet a hnědých trpaslíků. Lze říci, že dnes již patří ke klasikům svého oboru.
Ivan Hubený přitom nikdy nezapomněl na svůj český původ. Publikoval v zahraničí práce s prof. Miroslavem Plavcem, prof. Petrem Harmancem a Dr. Jánem Budajem a po roce 1989 se vrací na semináře a delší přednáškové stáže zejména na svou Alma mater. Byl členem ČAS od roku 1966 do svého odchodu do exilu o 20 let později. V letech 1984–1986 byl členem redakční rady mezinárodního časopisu Bulletin of the Astronomical Institutes of Czechoslovakia. Od roku 1977 je členem Mezinárodní astronomické unie (IAU), v níž byl v letech 1979–1985 a 1991–97 členem organizačního výboru 36. komise IAU a nyní je od roku 2004 je členem organizačního výboru 29. komise IAU. Od roku 1987 je členem Americké astronomické společnosti a v roce 2003 byl zvolen čestným členem Učené společnosti ČR.
Z těchto důvodů je zřejmé, že udělení Nušlovy ceny ČAS Dr. Ivanu Hubenému je důstojným pokračováním tradice nastoupené ČAS po obnovení Ceny právě před 10 lety.
Více o Nušlově ceně a jejích držitelích najdete na http://www.astro.cz/cas/ceny/nuslova/.
přilohy
Související články:
Dubnovým astrosnímkem se stal „Březen – měsíc konjunkcí“ Čt 10.5.2012
Jaro nám připravilo několik velkých planetárních představení. Jasné planety se jak na promenádě pohybují po nebi, někdy se potkávají, jindy se zase marně dohánějí, aby se však nakonec všechny skryly v oslnivé záři slunečních paprsků. Jedno z úchvatných setkání zachytil i vítězný snímek dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce s názvem „Březen – měsíc konjunkcí“.
Astronomie | Ocenění | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Na foton si posvítili vědci z Katedry optiky Přírodovědecké fakulty Pá 24.2.2012
Tým vědců kolem doc. Radima Filipa z Katedry optiky PřF UP si znovu posvítil na foton. Nejprve v prestižním americkém časopise Physical Review Letters publikoval nové kritérium neklasických projevů slabých proudů fotonů, po šesti měsících pak toto kritérium v nové laboratoři kvantové optiky a informatiky experimentálně vyzkoušel.
Fyzika | Ocenění | Olomoucký kraj | Univerzita Palackého v Olomouci
Česká naděje 2011 - Scopus Awards Pá 24.2.2012
Nejlepší vědecké práce autorů do 35 let vybrala letos v únoru porota soutěže Česká naděje 2011 – Scopus Awards. Cílem bylo zapojit mladou generaci do výzkumu a vývoje v oblastech společenských věd, fyziky a matematiky, chemie, věd o zemi, biověd, lékařských věd, zemědělství, informatiky, průmyslu.
Ocenění | Akademie vědPartneři
