Zpráva týdne
Bodlákem a zeleným čajem proti rakovině Út 24.1.2012
Medicína | Inovace | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie vědNové možnosti v léčbě nádorových onemocnění otevírá objev českých a španělských badatelů. Tým prof. Vladimíra Křena z Mikrobiologického ústavu (MBÚ) AV ČR společně s týmem prof. Jitky Ulrichové z Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a s vědci ze španělské Universidad de Málaga vyvinuli nové deriváty s antiangiogenní aktivitou na bázi silybinu ‒ látky získávané z bodláku ostropestřce mariánského (Silybum marianum). Takzvané antiangiogenní látky zabraňují vývoji cévního zásobení tumorů. Ty se pak dále nešíří, nebo jsou zničeny v důsledku nedostatku živin a kyslíku. Teoretické základy této poměrně nové terapie nádorových onemocnění, jež je velmi selektivní a nepoškozuje pacienty jako např. klasická chemoterapie, byly položeny již v 80. letech 20. století. Využívá se často jako komplementární léčba spolu s další terapií.
„Látky, které jsme nyní vyvinuli, jsou založeny na kombinaci struktur silybinu a struktur protinádorových látek ze zeleného čaje (tzv. epi-gallokatechin galát, EGCG), kde byly použity postupy tzv. supramolekulární chemie a metody chemické a enzymové syntézy. Biologické testy jasně prokázaly významné antiangiogenní účinky některých nových látek. Výhodou biologických testů, které probíhaly na olomouckém pracovišti, je to, že se využívají tzv. tkáňové kultury (odvozené z lidských buněk získaných z pupečníkové krve, HUVEC), tedy není třeba používat, alespoň v tomto stadiu, laboratorních zvířat. Vyvinuté látky, z nichž nejlepší je 7-O-galloylsilybin B, mají velmi nízkou (nebo žádnou) toxicitu. Výsledky tohoto výzkumu, který má značný potenciál pro využití v selektivní terapii nádorových onemocnění, byly publikovány koncem roku 2011 v prestižním americkém časopise Journal of Medicinal Chemistry,“ představuje badatelský počin svého týmu prof. Křen.
Citace:
R. Gažák, K. Valentová, K. Fuksová, P. Marhol, M. Kuzma, M. A. Medina, I. Oborná, J. Ulrichová, V. Křen: Synthesis and Antiangiogenic Activity of New Silybin Galloyl Esters. Journal of Medicinal Chemistry 54, 7397‒7407 (2011).
Bližší informace:
prof. Ing. Vladimír Křen, DrSc., Centrum biokatalýzy a biotransformací, Mikrobiologický ústav AV ČR, v. v. i.; tel.: 296 442 510; e-mail: 
; http://www.biotrans.cas.cz
Připravily: Mikrobiologický ústav AV ČR a Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
přilohy
Související články:
Pomohou látky z olomouckých laboratoří vyhrávat boj s rakovinou? Pá 11.5.2012
Zúčastněte se neformální debaty s prof. Miroslavem Strnadem. Přijďte si vychutnat šálek horké lékařské vědy ve středu 16. května od 18 hodin do Café Na zábradlí (28. října, naproti Prioru). Besedu MediCafé organizuje studentská organizace IFMSA Olomouc.
Medicína | Seminář | Olomoucký kraj | Univerzita Palackého v Olomouci
Blíží se konec antibiotické éry? Čt 10.5.2012
10. květen 2012, 18:00 - Startuje první olomoucké MediCafé! IFMSA Olomouc vám přináší jedinečnou možnost neformálně podebatovat s odborníkem na slovo vzatým díky projektu MediCafé!
Medicína | Seminář | Olomoucký kraj | Univerzita Palackého v Olomouci
O krok blíž k rozluštění příčin neplodnosti Pá 4.5.2012
Přestože mnozí rodiče mají problém umístit svou ratolest do mateřské školky a stále se mluví o přelidnění planety, neplodnost je jedním z hlavních problémů naší populace. Postihuje až 15 % dvojic, přičemž z poloviny případu jsou na vině muži. Jejich sterilita je často zapříčiněna poruchou molekulárních mechanismů během spermatogeneze, tvorby mužských pohlavních buněk – spermií. Jak k takovému defektu může dojít? Světlo do otázek okolo neplodnosti „silnějšího pohlaví“ nyní přináší práce badatelského týmu Ústavu molekulární genetiky (ÚMG) Akademie věd ČR. Genetická informace je v jádrech lidských buněk nesena na 23 párech chromozómů, z nichž 22 párů jsou tzv. autozómy a jeden pár představují pohlavní chromozómy (u žen jsou to dva X chromozómy, u mužů chromozómy X a Y). Na chromozómu Y se nachází gen odpovědný za vývoj varlat, a tedy za normální vývoj mužských pohlavních znaků. Během spermatogeneze dochází k dělení pohlavních buněk, tzv. meióze, která se od mitózy (dělení tělních, tedy nepohlavních buněk) liší hlavně tím, že vznikající dceřiné buňky obsahují poloviční množství chromozómů, to znamená jen jednu sadu nepárovaných 23 chromozómů. Během oplození dojde ke splynutí pohlavních buněk, kdy se obnoví počet chromozómů na dvě párové sady.
Partneři
