Další zprávy
Čeští vědci spoluvytvářejí evropskou síť technologií v biomedicíně Čt 17.2.2011
Medicína | Inovace | Hlavní město Praha |Česká republika se zapojila do přípravné fáze evropského projektu „Euro-BioImaging“, který byl oficiálně zahájen dne 10. prosince 2010. Partnerem se stalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Projekt poskytne vědcům v Evropě otevřený přístup k nejmodernějším zobrazovacím technologiím na všech úrovních biologického a biomedicínského výzkumu.
Cílem je nalézt a zpřístupnit technologie, které umožňují zobrazení dynamických procesů v buňce a v lidském těle. Tyto technologie nabízejí optický mikroskop omezený fyzikálními vlastnostmi světla a elektronový mikroskop, který je schopen pracovat pouze s velmi tenkými vzorky.
Cena speciálního mikroskopu se dnes pohybuje v řádech 30 – 50 mil. Kč, není tedy pro všechny instituce snadno dostupný. V rámci projektu Euro-BioImaging bude zmapován současný stav zobrazovacích pracovišť v Evropě, včetně jejich vybavení a možností externího přístupu pro vědce odjinud. To následně vyústí ve vytvoření jejich celoevropské sítě.
Do sítě Euro-BioImagingu by měla být zařazena nejšpičkovější pracoviště v rámci EU. „Projekt Euro-BioImaging tak výrazně zlevní náročný výzkum a zajistí přístup vědců ke špičkovým, ale velmi drahým, zobrazovacím technologiím,“ říká Prof. Pavel Hozák z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR, člen řídícího výboru projektu, který je zároveň českým koordinátorem v přípravné fázi projektu, věnující se otázkám vzdělávání a školení.
Přípravná fáze projektu „Euro-BioImaging“, která je financována 7. rámcovým programem EU, bude probíhat v letech 2010 -2013. V tomto období bude provedena analýza potřeb a požadavků uživatelů na přístup, služby a vzdělávání v rámci plánované velké infrastruktury zobrazovacích pracovišť. Dále bude zpracován plán pro výstavbu a provoz budoucí infrastruktury, včetně právního, řídícího a finančního rámce.
V neposlední řadě bude úkolem konsorcia v přípravné fázi definovat kritéria způsobilosti pro budoucí uzly (pracoviště) v rámci velké infrastruktury „Euro-BioImaging“ a připravit otevřenou výzvu pro zájemce – budoucí uzly infrastruktury.
Euro-BioImaging je jedním z 10 projektů v oblasti biologie a medicíny zařazených v Cestovní mapě Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI). Konsorcium projektu pro přípravnou fázi se skládá z 39 partnerů. Dále se projektu účastní 180 přidruženým partnerů z 24 zemí. Projekt má dva vědecké koordinátory: za oblast pokročilé světelné mikroskopie je odpovědný Dr. Jan Ellenberg z European Molecular Biology Laboratory a za oblast lékařského zobrazování Prof. Stefan Schönberg z European Institute for Biomedical Imaging Research.
Kontakt: 
přilohy
Související články:
Pomohou látky z olomouckých laboratoří vyhrávat boj s rakovinou? Pá 11.5.2012
Zúčastněte se neformální debaty s prof. Miroslavem Strnadem. Přijďte si vychutnat šálek horké lékařské vědy ve středu 16. května od 18 hodin do Café Na zábradlí (28. října, naproti Prioru). Besedu MediCafé organizuje studentská organizace IFMSA Olomouc.
Medicína | Seminář | Olomoucký kraj | Univerzita Palackého v Olomouci
Blíží se konec antibiotické éry? Čt 10.5.2012
10. květen 2012, 18:00 - Startuje první olomoucké MediCafé! IFMSA Olomouc vám přináší jedinečnou možnost neformálně podebatovat s odborníkem na slovo vzatým díky projektu MediCafé!
Medicína | Seminář | Olomoucký kraj | Univerzita Palackého v Olomouci
O krok blíž k rozluštění příčin neplodnosti Pá 4.5.2012
Přestože mnozí rodiče mají problém umístit svou ratolest do mateřské školky a stále se mluví o přelidnění planety, neplodnost je jedním z hlavních problémů naší populace. Postihuje až 15 % dvojic, přičemž z poloviny případu jsou na vině muži. Jejich sterilita je často zapříčiněna poruchou molekulárních mechanismů během spermatogeneze, tvorby mužských pohlavních buněk – spermií. Jak k takovému defektu může dojít? Světlo do otázek okolo neplodnosti „silnějšího pohlaví“ nyní přináší práce badatelského týmu Ústavu molekulární genetiky (ÚMG) Akademie věd ČR. Genetická informace je v jádrech lidských buněk nesena na 23 párech chromozómů, z nichž 22 párů jsou tzv. autozómy a jeden pár představují pohlavní chromozómy (u žen jsou to dva X chromozómy, u mužů chromozómy X a Y). Na chromozómu Y se nachází gen odpovědný za vývoj varlat, a tedy za normální vývoj mužských pohlavních znaků. Během spermatogeneze dochází k dělení pohlavních buněk, tzv. meióze, která se od mitózy (dělení tělních, tedy nepohlavních buněk) liší hlavně tím, že vznikající dceřiné buňky obsahují poloviční množství chromozómů, to znamená jen jednu sadu nepárovaných 23 chromozómů. Během oplození dojde ke splynutí pohlavních buněk, kdy se obnoví počet chromozómů na dvě párové sady.
Partneři
