Další zprávy
Co (ne)dokáže genetika - téma semináře v Science Café Po 9.5.2011
Medicína | Seminář | Hlavní město Praha |Zajímá vás, jak se identifikují kosterní pozůstatky a jak spolehlivá je forenzní genetika? Nebo pátráte po genetických kořenech svého rodu? Pak je květnové Science Café určeno právě pro vás.
Hosty budou tentokrát absolventi Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity RNDr. Daniel Vaněk, Ph.D. a RNDr. Martin Pospíšek, Ph.D. Přijdou pohovořit o tom, jak lze identifikovat pachatele trestných činů pomocí analýzy DNA nebo jak se genetika prolíná s řadou jiných oborů. A také se dozvíte, že se z genetiky stává byznys, který s sebou nese rizika zneužití citlivých osobních údajů.
Setkání proběhne 10. května od 19 hodin už tradičně v kavárně Potrvá (Srbská 2, Praha 6), vstupné dobrovolné. Zaregistrujte se na facebooku a přijďte včas – místa v kavárně nelze rezervovat!
přilohy
Související články:
Pomohou látky z olomouckých laboratoří vyhrávat boj s rakovinou? Pá 11.5.2012
Zúčastněte se neformální debaty s prof. Miroslavem Strnadem. Přijďte si vychutnat šálek horké lékařské vědy ve středu 16. května od 18 hodin do Café Na zábradlí (28. října, naproti Prioru). Besedu MediCafé organizuje studentská organizace IFMSA Olomouc.
Medicína | Seminář | Olomoucký kraj | Univerzita Palackého v Olomouci
Blíží se konec antibiotické éry? Čt 10.5.2012
10. květen 2012, 18:00 - Startuje první olomoucké MediCafé! IFMSA Olomouc vám přináší jedinečnou možnost neformálně podebatovat s odborníkem na slovo vzatým díky projektu MediCafé!
Medicína | Seminář | Olomoucký kraj | Univerzita Palackého v Olomouci
O krok blíž k rozluštění příčin neplodnosti Pá 4.5.2012
Přestože mnozí rodiče mají problém umístit svou ratolest do mateřské školky a stále se mluví o přelidnění planety, neplodnost je jedním z hlavních problémů naší populace. Postihuje až 15 % dvojic, přičemž z poloviny případu jsou na vině muži. Jejich sterilita je často zapříčiněna poruchou molekulárních mechanismů během spermatogeneze, tvorby mužských pohlavních buněk – spermií. Jak k takovému defektu může dojít? Světlo do otázek okolo neplodnosti „silnějšího pohlaví“ nyní přináší práce badatelského týmu Ústavu molekulární genetiky (ÚMG) Akademie věd ČR. Genetická informace je v jádrech lidských buněk nesena na 23 párech chromozómů, z nichž 22 párů jsou tzv. autozómy a jeden pár představují pohlavní chromozómy (u žen jsou to dva X chromozómy, u mužů chromozómy X a Y). Na chromozómu Y se nachází gen odpovědný za vývoj varlat, a tedy za normální vývoj mužských pohlavních znaků. Během spermatogeneze dochází k dělení pohlavních buněk, tzv. meióze, která se od mitózy (dělení tělních, tedy nepohlavních buněk) liší hlavně tím, že vznikající dceřiné buňky obsahují poloviční množství chromozómů, to znamená jen jednu sadu nepárovaných 23 chromozómů. Během oplození dojde ke splynutí pohlavních buněk, kdy se obnoví počet chromozómů na dvě párové sady.
Partneři
