skočit na hlavní obsah

Další zprávy

Další krok v poznání příčin některých neurologických onemocnění Po 22.3.2010

Biologie | Věda v praxi | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd

Moderní vědecké metody umožňují postupně objasňovat molekulární podstatu mnohých geneticky podmíněných chorob. To je nezbytnou podmínkou pro racionální hledání případných léků či moderních léčebných postupů, ale také prenatální diagnostiky a preventivní medicíny. V poslední době se daří takto poznávat i příčiny některých neurologických a psychiatrických onemocnění, jejichž patogeneze byla neznámá.

Pro normální komunikaci mezi jednotlivými nervovými buňkami je kromě mnoha jiných věcí důležitá i správná struktura a funkce útvarů v kontaktních místech mezi neurony, v synapsích. Ty obsahují řadu bílkovin, včetně stěžejního PSD95, který pomáhá správně umístit ostatní molekuly včetně receptoru pro hlavní excitační přenašeč nervového vzruchu – glutamát. Mutace genu kódujícího protein zvaný IL1RAPL1(Interleukin-1-Receptor Accessory Protein Like 1) způsobují závažné psychiatrické poruchy včetně mentální retardace či autismus.

Spolupráce badatelů z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR a několika italských a francouzských laboratoří vedla nyní k objevu, jaký je vlastně mechanismus fungování proteinu IL1RAPL1 na molekulární úrovni a proč jeho mutace vedou k neurologickým poruchám. Ukazuje se, že jednou z jeho hlavních úloh je regulace správného rozmístění proteinu PSD95, který kontroluje správnou funkci glutamátového receptoru. V důsledku mutací proteinu IL1RAPL1 je tedy porušena glutamatergní signalizace, jež se klinicky projevuje výraznými kognitivními poruchami.

Výsledky tohoto výzkumu mají zatím význam především teoretický (objasnění dosud nerozřešené záhady), ale možná v budoucnu umožní docílit nápravy v porouchané spolupráci těchto molekul účastnících se přenosu informace mezi neurony farmakologicky, nebo postupy moderní molekulární medicíny.

Detailní informace jsou v publikaci:
Pavlowsky, A. Gianfelice, A. Zanchi, M. Vara, H. Valnegri, P. Bassani, S. Kumpošt, J. Blahoš, J. Chelly, J. Passafaro, M. Giustetto, M. Billuart, P. Sala, C.: The mental retardation protein IL1RAPL1 interacts with PSD95 and controls its phosphorylation by JNK to regulate synaptic function. Current Biology 2010 Jan 26;20(2):103-15.

Kontakt:
doc. Jaroslav Blahoš, Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v. i.,
Tel: 241 063 121, e-mail: z,c,.,s,a,c,.,g,m,i,#,s,o,h,a,l,b,.,v,a,l,s,o,r,a,j
http://www.img.cas.cz/public/skupiny/Blahos.html

.

přilohy

Související články:

GIS v Botanické zahradě Út 15.5.2012

Prezentace botanického geoinformačního systému BOTANGIS, umožňujícího lokalizaci rostlin v terénu Botanické zahrady UP a rostlin Sbírkových skleníků Výstaviště Flóra. Součástí akce je komentovaná prohlídka Botanické zahrady. Akce se koná 23. květen 2012 ve Smetanových sadech.

Biologie | Avízo | Olomoucký kraj | Univerzita Palackého v Olomouci

Den fascinace rostlinami So 12.5.2012

Přiblížit veřejnosti svět rostlin a práci odborníků, kteří ho zkoumají – to je cílem mezinárodního Dne fascinace rostlinami, který proběhne 18. května 2012. K této iniciativě se přihlásily také české univerzity, výzkumné ústavy, botanické zahrady, neziskové organizace a firmy. Uspořádají proto od 14. do 27. května řadu populárně-vědeckých akcí.

Biologie | Avízo | Olomoucký kraj |

Česká republika má nové centrum excelence pro studium lesa Čt 3.5.2012

„Centrum excelence pro globální studium funkce a biodiverzity lesních ekosystémů“ zahájilo svoji činnost na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity a Biologickém centru AV ČR, v.v.i. Je spolufinancováno v rámci stejnojmenného projektu z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. Centrum má ambici stát se mezinárodně významnou institucí pro výzkum ekologie lesů. Kolik druhů rostlin a živočichů žije v různých typech lesa a proč, jak lesy reagují na změny prostředí včetně změn klimatu, jak zachránit mizející druhy v našich i tropických lesích, to vše jsou otázky studované naším centrem, a to jak v lesích středoevropských, tak i tropických. Centru se podařilo dát dohromady silný výzkumný tým, jenž kombinuje ekology, botaniky a entomology z ČR i zahraničí (Švýcarska a Velké Británie) a zahrnuje rovněž 11 doktorských studentů. V tomto roce se zaměří zejména na dvě velká témata – ochranu ohrožených dřevokazných druhů hmyzu v českých lužních lesích a projekt dlouhodobého sledování změn v tropickém lese na Papui-Nové Guineji.

Biologie | Avízo | Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích