Další zprávy
Do vesmíru vzlétla družice pro výzkum gravitačního pole St 18.3.2009
Astronomie | Věda v praxi | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie vědPo řadě odkladů byla 17. března 2009 v 15: 21 h středoevropského času z ruského kosmodromu Plesetsk vypuštěna družice Evropské kosmické agentury ESA GOCE.
Po sedmi minutách se dostala na požadovanou dráhu, ze které začne plnit vědecké úkoly. Jde o extremně nízkou, skoro polární a kruhovou dráhu ve výšce jen 285 km. Pro srovnání: meteorologické družice se většinou pohybují ve výšce kolem 800 km, družice GPS 20 000 km a geostacionární družice 36 000 km.
GOCE [vyslov gous nebo goče, oboji se používá] je akronym z Gravity Field and Steady-State Ocean Circulation Explorer. Družice GOCE je určena pro detailní a globální průzkum gravitačního pole Země a jejích oceánů. Činnost družice přispěje ke zpřesnění dnešních znalostí o gravitačním poli a tvaru Země a k oddělení topografií moří od geoidu, což umožní pokrok ve studiu tolik diskutovaného globálního oteplování.
GOCE je naprosto výjimečná družice: je to první družice na světě vůbec s družicovým gradientometrem, což je kombinace mikroakcelerometru. Jde o velmi citlivý přistroj. Jeho mikroakcelerometry mají měřit zrychlení, která jsou tak miniaturní, jako je zrychlení, jež udá dopadající kapka deště letadlové lodi. Gradientometr definuje rozdíly zrychlení v příslušných směrech, ze kterých lze zjistit detailní parametry gravitačního pole Země.
Družice nejprve provede „oživování“ a testování; jde o tzv. commission phase, která bude trvat až tři měsíce. Během ní se družice dostane na ještě nižší dráhu a pak začne nejméně jedna půlroční měřická fáze letu, kdy bude aktivní gradientometr. Na výsledky jeho měření čeká rozsáhlá vědecká obec.
Kontakt:
Jaroslav Klokočník, Astronomický ústav AV ČR, v. v. i., Ondřejov
tel.: 721 115 148, e-mail: 
přilohy
Související články:
Dubnovým astrosnímkem se stal „Březen – měsíc konjunkcí“ Čt 10.5.2012
Jaro nám připravilo několik velkých planetárních představení. Jasné planety se jak na promenádě pohybují po nebi, někdy se potkávají, jindy se zase marně dohánějí, aby se však nakonec všechny skryly v oslnivé záři slunečních paprsků. Jedno z úchvatných setkání zachytil i vítězný snímek dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce s názvem „Březen – měsíc konjunkcí“.
Astronomie | Ocenění | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Astrofotografie za prosinec: Proměnný vesmír So 14.1.2012
Prosincové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce vyneslo po nelehké a zdlouhavé volbě na stupeň nejvyšší obrázek Pavla Cagaše a Václava Přibíka "Proměnný vesmír". Již letmý pohled mnohé možná překvapí. Proč právě tento snímek? Vždyť na něm nevidíme ani ladné spirály vzdálených galaxií, ani roztrhané cáry vodíkových mračen halících vznikající hvězdy, ba ani jemné parsky sluneční koróny. Vždyť tam dokonce ani žádná mlhovina není. Pouze černé tečky, pravda doplněné o červené, avšak laikovi nic neříkající popisky. A přeci je to snímek plný pohybu, změn, pulzací hvězdných atmosfér a oběhu hvězd okolo sebe. Uvidíte. Snímek zachycuje okolí proměnné hvězdy V 729 Aql. "V" proto, že je to hvězda proměnná, tedy "variable", 729 je její pořadové číslo v souhvězdí Orla, jehož latinská zkratka je právě Aql. To od slova Aquila. Autoři hvězdu sledovali po 10 nocí od září do listopadu 2011 a na snímku zabírajícím plochu jen o trochu větší než 4 měsíční úplňky kromě ní zachytili i více než 40 000 dalších hvězd. Z nich přibližně 30 vykazovalo proměnnost, o které se dříve vůbec nevědělo.
Astronomie | Ocenění | Hlavní město Praha |
Vědci z Pedagogické fakulty pomohli sestrojit robota "pečovatele" Po 19.12.2011
Vědci z katedry aplikované fyziky a techniky Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity se podíleli na úspěšném mezinárodním projektu ROBO M.D., jehož cílem bylo vyvinout robota, který umožňuje průběžně monitorovat vybrané životní funkce sledované osoby. Plně funkční prototyp byl představen v pondělí 12. 12. 2011 na linecké Johannes Kepler Universität.
Věda v praxi | Jihomoravský kraj | Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích