Další zprávy
Evropská astronomie má "cestovní mapu" na 20 let St 26.11.2008
Astronomie | Jiná kategorie | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie vědEvropa má nejmodernějšími dalekohledy a radioteleskopy a to ji staví do čela astronomického výzkumu. Evropští astronomové se proto snaží spojit své síly, aby definovali vědecké výzvy blízké budoucnosti.
V roce 2007 byla připravena Vědecká vize, která pojmenovala nejžhavější vědecké otázky pro příští desetiletí od temné energie až po život na jiných planetách. Nyní Evropská astronomie představuje ucelenou Cestovní mapu, plán na příštích 20 let, jak koordinovat národní a veřejné investice, aby bylo vědeckých vizí dosaženo z finančního hlediska co nejefektivněji.
Výhled připravila síť ASTRONET. Ta je zaštiťována evropskou vědeckou komunitou, podporovaná Evropskou komisí a řízená National Institute for Earth Sciences and Astronomy (INSU) of the CNRS. Členem této sítě je také Astronomický ústav AV ČR, v. v. i.
Shodnout se na prioritách evropské astronomie v rámci různorodé vědecké komunity nebylo jednoduché. ASTRONET došel ke svým závěrům až po celé řadě seminářů a široké diskuzi. Výsledkem je plán vytvořený astronomy z 28 členských a přidružených zemí EU.
Na sepisování Cestovní mapy se podílelo přes 60 vybraných odborníků z celé Evropy. Ti ze 100 vizí roku 2007 vybrali soubor nejdůležitějších teleskopů pro sledování vesmíru tak, aby se otevřely nové cesty výzkumu od Sluneční soustavy až po zatím nedetekované gravitační vlny.
Při výběru dbali vědci na řadu hledisek – od globální spolupráce na největších projektech až po potřebu získat a vycvičit kvalifikované mladé vědce a inženýry. Celá Cestovní mapa je dostupná na webu ASTRONETu (http://www.astronet-eu.org).
Výběr nejdůležitějších projektů
Největší pozemní projekty:
Evropský velmi velký dalekohled – bude s velkým odstupem největším optickým dalekohledem, jaký kdy byl v historii postaven. Jeho 42 metrů velké segmentové zrcadlo bude studovat oblohu ve viditelném a infračerveném záření.
Square Kilometre Array – obrovský radioteleskop tvořený sítí antén. Projekt SKA neřídí jen Evropa, ale celosvětové konsorcium.
Vědecky důležité přístroje v nižší cenové kategorii:
4–metrový Evropský sluneční dalekohled – bude postaven na Kanárských ostrovech (členem konsorcia EAST – European Association for Solar Telescopes – pro stavbu tohoto dalekohledu je také Astronomický ústav AV ČR, v. v. i.).
Síť specializovaných optických dalekohledů pro detekci gama záření z černých děr a dalších zdrojů záření z vesmíru o vysokých energiích.
Podvodní dalekohled pro detekci neutrin – částic menších než atomy, které dokáží proletět celou Zemí a přinést informace o některých bouřlivých jevech ve vesmíru.
Hlavní a největší mise v kosmickém výzkumu:
• mise pro studium gravitačních vln z velkého třesku a černých děr;
• rentgenová mise pro studium galaxií, galaktických kup a hvězd v dosud nepozorovaných detailech;
• dvě mise pro studium planet Jupiter a Saturn a jejich satelitů.
Stejně náročné, ale levnější kosmické mise:
• odhalování tajemství temné energie a temné hmoty;
• porozumění fungování naší hvězdy Slunce do nejmenších detailů.
Cestovní mapa kromě jiného obsahuje doporučení, jak maximalizovat vědecký dopad již existujících vědeckých zařízení, a určuje potřebu lepšího přístupu k nejmodernějším výpočetním a laboratorním zařízením. Evropští vědci si také uvědomují důležitost při informování veřejnosti a náboru nových studentů přírodovědných a technických oborů evropských univerzit.
Evropa dává ročně na astronomii přibližně dvě miliardy eur. Uvedení Cestovní mapy ASTRONETu do praxe vyžaduje nárůst o 20 %. Není to mnoho, uvážíme-li, že se jedná o jedno euro ročně na každého obyvatele EU.
ASTRONET: http://www.astronet-eu.org – celá verze Cestovní mapy a další informace
Evropský velmi velký dalekohled (The European Extremely Large Telescope, E-ELT) http://www.eso.org/sci/facilities/eelt/E-ELT
E-ELT video: http://www.eso.org/gallery/v/Videos/E-ELT/
E-ELT obrázky: http://www.eso.org/gallery/v/ESOPIA/EELT/
The Square Kilometre Array radioteleskop animace:
http://www.skatelescope.org/video/SKA_Animation_High.mpg
Animace sondy ExoMars:
http://www.esa.int/esa-mmg/mmg.pl?b=b&type=IVA&mission=ExoMars&single=y&start=1&size=b
Kontakty:
Pavel Suchan, Astronomický ústav AV ČR, v. v. i.
e-mail: 
, tel.: 267 103 040, 737 322 815
Prof. Jan Palouš, Český národní komitét astronomický, předseda
e-mail: 
, tel.: 267 103 065, 267 103 038
přilohy
Související články:
Dubnovým astrosnímkem se stal „Březen – měsíc konjunkcí“ Čt 10.5.2012
Jaro nám připravilo několik velkých planetárních představení. Jasné planety se jak na promenádě pohybují po nebi, někdy se potkávají, jindy se zase marně dohánějí, aby se však nakonec všechny skryly v oslnivé záři slunečních paprsků. Jedno z úchvatných setkání zachytil i vítězný snímek dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce s názvem „Březen – měsíc konjunkcí“.
Astronomie | Ocenění | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Astrofotografie za prosinec: Proměnný vesmír So 14.1.2012
Prosincové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce vyneslo po nelehké a zdlouhavé volbě na stupeň nejvyšší obrázek Pavla Cagaše a Václava Přibíka "Proměnný vesmír". Již letmý pohled mnohé možná překvapí. Proč právě tento snímek? Vždyť na něm nevidíme ani ladné spirály vzdálených galaxií, ani roztrhané cáry vodíkových mračen halících vznikající hvězdy, ba ani jemné parsky sluneční koróny. Vždyť tam dokonce ani žádná mlhovina není. Pouze černé tečky, pravda doplněné o červené, avšak laikovi nic neříkající popisky. A přeci je to snímek plný pohybu, změn, pulzací hvězdných atmosfér a oběhu hvězd okolo sebe. Uvidíte. Snímek zachycuje okolí proměnné hvězdy V 729 Aql. "V" proto, že je to hvězda proměnná, tedy "variable", 729 je její pořadové číslo v souhvězdí Orla, jehož latinská zkratka je právě Aql. To od slova Aquila. Autoři hvězdu sledovali po 10 nocí od září do listopadu 2011 a na snímku zabírajícím plochu jen o trochu větší než 4 měsíční úplňky kromě ní zachytili i více než 40 000 dalších hvězd. Z nich přibližně 30 vykazovalo proměnnost, o které se dříve vůbec nevědělo.
Astronomie | Ocenění | Hlavní město Praha |
Český fyzik se podílí na objasňování unikátního astronomického jevu St 14.12.2011
O vysvětlení neobvyklého záblesku gama, jenž byl pozorován 25. prosince 2010, a proto je nazýván „Vánočním zábleskem“, se snaží autoři dvou článků publikovaných v těchto dnech v časopise Nature. Nechybí mezi nimi ani jméno českého vědce z oddělení astročásticové fyziky Fyzikálního ústavu AV ČR Mgr. Petra Kubánka.
Astronomie | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie vědPartneři
