Další zprávy
Nové poznatky českých vědců přispěly k boji s alergiemi Po 15.8.2011
Biologie | Medicína | Inovace | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
K dalším možnostem v boji s alergiemi a jinými nebezpečnými zánětlivými stavy přispěl výzkum badatelů z Ústavu molekulární genetiky AV ČR, jenž ukazuje na nové zásahové místo pro léčbu těchto onemocnění. Vědcům se podařilo prokázat, že aktivace tzv. žírných buněk vede k tvorbě doposud nepopsaných mikrotubulárních výběžků, a na molekulární úrovni objasnit, jak vznikají. Klíčovou roli mají výrazné změny ve vnitrobuněčné koncentraci vápenatých iontů.
Žírné buňky (mastocyty) jsou důležitou součástí imunitního systému, zodpovídají však také za škodlivé zánětlivé a alergické reakce a astma. Významnou roli hrají též při vzniku autoimunitních chorob, například revmatické artritidy nebo roztroušené sklerózy.
Při alergických reakcí jsou žírné buňky aktivovány látkami z vnějšího prostředí (alergeny), které uvolňují řadu zánětlivých látek do okolí buňky. Důležitou roli v těchto dějích zastávají tzv. mikrotubuly, miniaturní dynamické trubičky, jež v buňkách vytvářejí část „cytoskeletu“ (jakési buněčné výztuhy). Molekulární mechanismy kontrolující změny v organizaci mikrotubulů během aktivačních dějů byly až doposud neznámé.
Více informací v publikaci:
Hájková Z., Bugajev V., Dráberová E., Vinopal S., Dráberová L., Janáček J., Dráber Pe., Dráber P.: STIM1-directed reorganization of microtubules in activated mast cells. J. Immunol. 186: 913–9 23, 2011
Kontakty:
Dr. Pavel Dráber, Oddělení biologie cytoskeletu, Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v. i., tel: 241 062 632, e-mail: 
,
Dr. Petr Dráber, Oddělení signální transdukce, Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v. i., tel: 241 062 468, e-mail: 
přilohy
Související články:
OPT skener odhalí i skryté nemoci Pá 18.5.2012
Unikátní optický projekční tomograf Bioptonics OPT Scanner 3001 uvedla slavnostně do provozu ve čtvrtek 17. května 2012 v budově oddělení biomatematiky Fyziologického ústavu (FGÚ) Akademie věd ČR v Praze jeho ředitelka Dr. Lucie Kubínová. Hlavním úkolem tohoto přístroje je vytvářet trojrozměrné obrázky a videa především živočišných a rostlinných tkání, orgánů a menších organismů. Jde například o embrya, drobné vyvíjející se orgány, celé drobné živočichy nebo části lidských těl, listy, plody a rostlinná pletiva.
Fyzika | Inovace | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
O krok blíž k rozluštění příčin neplodnosti Pá 4.5.2012
Přestože mnozí rodiče mají problém umístit svou ratolest do mateřské školky a stále se mluví o přelidnění planety, neplodnost je jedním z hlavních problémů naší populace. Postihuje až 15 % dvojic, přičemž z poloviny případu jsou na vině muži. Jejich sterilita je často zapříčiněna poruchou molekulárních mechanismů během spermatogeneze, tvorby mužských pohlavních buněk – spermií. Jak k takovému defektu může dojít? Světlo do otázek okolo neplodnosti „silnějšího pohlaví“ nyní přináší práce badatelského týmu Ústavu molekulární genetiky (ÚMG) Akademie věd ČR. Genetická informace je v jádrech lidských buněk nesena na 23 párech chromozómů, z nichž 22 párů jsou tzv. autozómy a jeden pár představují pohlavní chromozómy (u žen jsou to dva X chromozómy, u mužů chromozómy X a Y). Na chromozómu Y se nachází gen odpovědný za vývoj varlat, a tedy za normální vývoj mužských pohlavních znaků. Během spermatogeneze dochází k dělení pohlavních buněk, tzv. meióze, která se od mitózy (dělení tělních, tedy nepohlavních buněk) liší hlavně tím, že vznikající dceřiné buňky obsahují poloviční množství chromozómů, to znamená jen jednu sadu nepárovaných 23 chromozómů. Během oplození dojde ke splynutí pohlavních buněk, kdy se obnoví počet chromozómů na dvě párové sady.
Nový objev mění představy o vývoji rostlin Po 23.4.2012
Mezinárodní tým vědců nalezl dosud neznámou skupinu sedmi bílkovin, které v buňkách kontrolují hladinu rostlinného hormonu auxinu. Ten rozhoduje o tvaru rostliny, jejím růstu i reakcích na některé podněty z okolí. Průlomový objev v těchto dnech zveřejnil prestižní vědecký časopis Nature. Kromě rakouských, belgických a švýcarských badatelů se na výzkumu významně podíleli vědci z Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) AV ČR. Zmíněné bílkoviny, pojmenované PILS1 až PILS7, jsou důležité pro růst stonků a kořenů, vývoj květů, větvení stonků nebo zakládání postranních kořenů. Hormon auxin reguluje především různé etapy vývoje od vzniku zárodku v semeni až po vytváření nových orgánů dospělé rostliny. Pro správnou funkci auxinu je nutné, aby byly precizně řízeny jeho pohyb rostlinou a jeho koncentrace v každé buňce. K tomu slouží speciální bílkoviny. Byla jich popsána již celá řada; obvykle dopravují auxin dovnitř buněk, nebo naopak ven. „Náš objev ukazuje, že systém zodpovědný za regulaci hladin auxinu v buňkách je složitější, než jsme si mysleli. Otevírají se před námi dosud netušené směry výzkumu. Díky tomu máme šanci lépe porozumět roli auxinu ve vývoji rostlin, což bude velký přínos nejen pro biologii, ale i pro zemědělství. Vývoj plodin totiž do značné míry rozhoduje o jejich výnosu,“ říká vedoucí české části týmu doc. Eva Zažímalová z ÚEB AV ČR.
Partneři
