Další zprávy
Role kyseliny sírové v atmosférické nukleaci Po 22.3.2010
Chemie | Věda v praxi | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie vědRoli kyseliny sírové v atmosférické nukleaci prokázal mezinárodní tým s účastí Ústavu chemických procesů Akademie věd ČR.
pokrok aerosoly
Aerosoly mají přímý vliv na radiační bilanci Země tím, že odrážejí a absorbují sluneční záření. Hrají také důležitou roli jako kondenzační jádra při tvorbě oblaků. Porozumění těmto procesům je důležité nejen pro fyziku oblaků a atmosférickou chemii, ale i pro modelování změn klimatu. Na rozdíl od skleníkových plynů totiž aerosolové částice atmosféru ochlazují. Atmosférické částice vznikají buď lidskou činností, například spalovacími procesy, nebo přirozenou cestou, například z par produkovaných vegetací.
Jedním z nejdůležitějších zdrojů aerosolů v atmosféře je kondenzace.
Velkou neznámou při studiu a předpovědích změn klimatu je v současnosti vznik a role těch nejmenších částic v atmosféře. Obvykle se předpokládá, že se procesu jejich vzniku účastní kyselina sírová.
Tato hypotéza však zatím nebyla přímo potvrzena laboratorními měřeními – ta doposud produkovala nespočet rozporuplných výsledků. „Záhadu kyseliny sírové“ se neúspěšně pokoušelo vyřešit už mnoho vědeckých týmů. Až nyní mezinárodní tým s účastí Ústavu chemických procesů Akademie věd ČR prokázal v laboratorních experimentech, že při tvorbě nových částic v atmosféře je kyselina sírová opravdu hlavní složkou. Výsledky výzkumu, na kterém se podíleli: Mikko Sipilä, Torsten Berndt, Tuukka Petäjä, David Brus, Joonas Vanhanen, Frank Stratmann, Johanna Patokoski, Roy L. Mauldin III, Antti-Pekka Hyvärinen, Heikki Lihavainen, Markku Kulhala, byly publikovány v nejnovějším čísle časopisu Science.
Výzkum byl proveden ve dvou různých vědeckých institucích a na dvou různých, k tomuto účelu speciálně zkonstruovaných průtočných komorách. Klíčovou roli v řešení tohoto problému sehrála nově vyvinutá metoda detekce nanočástic, schopná rozpoznat částice dvakrát menší (o velikosti pouhých 1,5 nanometru!) než všechny dosud dostupné metody. Nový přístroj založený na uvedené metodě je navíc schopen přesně změřit nejen počet vzniklých částic, ale také jejich velikostní rozdělení.
V tomto experimentálním výzkumu se také poprvé podařilo zreprodukovat vznik nových částic při koncentracích kyseliny sírové blízkých koncentracím
v atmosféře (obvykle milion až deset milionů molekul v krychlovém centimetru). Koncentrace kyseliny sírové byla stanovena stejným způsobem jako při atmosférických měřeních, tedy chemickou ionizační hmotnostní spektrometrií. Bylo zjištěno, že při těchto koncentracích mohou vzniklé částice dosáhnout detekčního limitu existujících čítačů částic za poměrně dlouhou dobu, a to až desítek sekund. To vysvětluje, proč ve dřívějších studiích nebylo možné rychlost nukleace nově vzniklých částic spolehlivě určit.
Kontakt
Vladimír Ždímal, Ústav chemických procesů AV ČR, v. v. i., Praha, Česká republika
tel.: 220 390 246, e-mail: 
David Brus, Finský meteorologický institut, Helsinky, Finsko
e-mail: 
přilohy
Související články:
Vědci z Pedagogické fakulty pomohli sestrojit robota "pečovatele" Po 19.12.2011
Vědci z katedry aplikované fyziky a techniky Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity se podíleli na úspěšném mezinárodním projektu ROBO M.D., jehož cílem bylo vyvinout robota, který umožňuje průběžně monitorovat vybrané životní funkce sledované osoby. Plně funkční prototyp byl představen v pondělí 12. 12. 2011 na linecké Johannes Kepler Universität.
Věda v praxi | Jihomoravský kraj | Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Nobelova cena za chemii míří letos do Izraele St 5.10.2011
Výbor Nobelovy ceny ocenil v oblasti chemie v tomto roce izraelského vědce Daniela Shchtmana. Ten cenu získal za objev takzvaných kvazikrystalů, které podle královské švédské akademie věd zásadně změnily pohled na pevnou hmotu.
Tatry po 7 letech: jak Češi pomohli jejich přirozené obnově Út 21.6.2011
Před sedmi lety se přes Vysoké Tatry přehnal ničivý vítr, který zpustošil čtvrtinu rozlohy Tatranského národního parku a jeho další čtvrtinu poškodil. V sobotu 11. června 2011 proběhlo nedaleko Štrbského plesa slavnostní otevření naučného chodníku Rakytovské plieska. Chodník umožňuje návštěvníkům Tater seznámit se s odstupem času s dopadem kalamity na tatranský les a různými možnostmi jeho obnovy. Otevření se zúčastnili nejen ředitel Tatranského národního parku a slovenští odborníci, ale také zástupci české Nadace Partnerství, která hned po kalamitě zorganizovala v ČR na pomoc postiženým Tatrám veřejnou sbírku.
Biologie | Věda v praxi |Partneři
