Další zprávy
Sklon k úrazům ovlivňují stresové události prožité v dětství St 30.6.2010
Medicína | Věda v praxi | Jihomoravský kraj | Masarykova univerzita v BrněNegativní zážitky a stres prožitý v dětství mají vliv na množství úrazů, které se lidem v životě stanou. Sklon k úrazům v produktivním věku dále ovlivňují i dispozice zděděné po rodičích. Vyplývá to z výsledků rozsáhlé mezinárodní studie ELSPAC, na které se v uplynulých dvaceti letech podílelo Výzkumné pracoviště preventivní a sociální pediatrie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. V České republice bylo sledováno více než 5000 párů a jejich potomků v Brně a na Znojemsku.
„Prožitá psychogenní zátěž ze stresů v dětství je v přímo úměrném, těsném a statisticky významném vztahu k počtu úrazů, které lidé utrpí ještě před dosažením produktivního věku,“ řekl Lubomír Kukla, vedoucí Výzkumného pracoviště preventivní a sociální pediatrie Lékařské fakulty MU. Platí to stejnou měrou pro muže i ženy. Sama stresující událost prožitá v dětství přitom úraz ani jinou poruchu nevyvolává. „Spíše bychom měli mluvit o reakci na prožitý stres v podobě určitých způsobů chování, které má pak vliv na další úrazovost,“ dodal Kukla, který je od roku 2007 rovněž mezinárodním koordinátorem celého projektu.
Vědci zkoumali také to, jaké úrazy děti nejčastěji postihují. Největší podíl měly dle výsledků studie úrazy při sportu a hrách, při jízdě na kole a při nehodách v dopravě. Nejčastěji byla zraněna hlava, pak horní a dolní končetiny. Nejvyšší úrazovost se soustředila mezi devátým a dvanáctým rokem věku dítěte. Největší riziko smrtelných úrazů představovaly úrazy při dopravních nehodách. K utonutí a opaření však často dochází ještě v nižším věku, u dívek jde navíc o úrazy hlavy a popálení. U dívek s věkem stoupaly úrazy způsobené napadením se sexuálním motivem.
Výskyt sportovních úrazů přímo souvisel s faktory, které posilují agresivitu: přehnaná přísnost výchovy spojená s týráním dětí psychickými i tělesnými tresty, rozhárané rodinné prostředí, oslabené výchovné působení matek. Naproti tomu se laskavé chování matek k dětem jevilo jako ochranný faktor před úrazy.
Negativní životní události a stres prožitý v dětství mají špatný vliv nejen na úrazovost, ale také na chronické zdravotní potíže. „U osob s velkým počtem stresů prožitých v dětství byl téměř třikrát vyšší výskyt více chorob zároveň u téhož jedince než u osob, které se v dětství setkaly se stresy jen zřídka,“ zdůraznil Kukla
Kontakt:
Doc. MUDr. Lubomír Kukla, CSc., 
, tel:. 549 49 3715
Mgr. Petra Sélešová, 
, tel:. 549 49 4887, mobil: 734480715
Iniciátorem studie ELSPAC je Světová zdravotnická organizace (WHO). Studie probíhala v šesti evropských zemích a sledovala vybrané soubory dětí a jejich rodiny od těhotenství matky do 19 let věku dítěte. V mezinárodním měřítku bylo celkově sledováno cca 40 000 dětí. Odpovědným řešitelem pro Českou republiku je doc. MUDr. Lubomír Kukla, CSc., vedoucí Výzkumného pracoviště preventivní a sociální pediatrie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.
přilohy
Související články:
Pomohou látky z olomouckých laboratoří vyhrávat boj s rakovinou? Pá 11.5.2012
Zúčastněte se neformální debaty s prof. Miroslavem Strnadem. Přijďte si vychutnat šálek horké lékařské vědy ve středu 16. května od 18 hodin do Café Na zábradlí (28. října, naproti Prioru). Besedu MediCafé organizuje studentská organizace IFMSA Olomouc.
Medicína | Seminář | Olomoucký kraj | Univerzita Palackého v Olomouci
Blíží se konec antibiotické éry? Čt 10.5.2012
10. květen 2012, 18:00 - Startuje první olomoucké MediCafé! IFMSA Olomouc vám přináší jedinečnou možnost neformálně podebatovat s odborníkem na slovo vzatým díky projektu MediCafé!
Medicína | Seminář | Olomoucký kraj | Univerzita Palackého v Olomouci
O krok blíž k rozluštění příčin neplodnosti Pá 4.5.2012
Přestože mnozí rodiče mají problém umístit svou ratolest do mateřské školky a stále se mluví o přelidnění planety, neplodnost je jedním z hlavních problémů naší populace. Postihuje až 15 % dvojic, přičemž z poloviny případu jsou na vině muži. Jejich sterilita je často zapříčiněna poruchou molekulárních mechanismů během spermatogeneze, tvorby mužských pohlavních buněk – spermií. Jak k takovému defektu může dojít? Světlo do otázek okolo neplodnosti „silnějšího pohlaví“ nyní přináší práce badatelského týmu Ústavu molekulární genetiky (ÚMG) Akademie věd ČR. Genetická informace je v jádrech lidských buněk nesena na 23 párech chromozómů, z nichž 22 párů jsou tzv. autozómy a jeden pár představují pohlavní chromozómy (u žen jsou to dva X chromozómy, u mužů chromozómy X a Y). Na chromozómu Y se nachází gen odpovědný za vývoj varlat, a tedy za normální vývoj mužských pohlavních znaků. Během spermatogeneze dochází k dělení pohlavních buněk, tzv. meióze, která se od mitózy (dělení tělních, tedy nepohlavních buněk) liší hlavně tím, že vznikající dceřiné buňky obsahují poloviční množství chromozómů, to znamená jen jednu sadu nepárovaných 23 chromozómů. Během oplození dojde ke splynutí pohlavních buněk, kdy se obnoví počet chromozómů na dvě párové sady.
Partneři
