skočit na hlavní obsah


Další zprávy

Syndrom bílého nosu: Pomohou čeští netopýři americkým? Po 23.1.2012

Biologie | Inovace | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd

Vědci z moravských pracovišť prokázali, že netopýři u nás trpí syndromem bílého nosu ‒ plísňovým onemocněním, které v Severní Americe ohrožuje ekosystém. V Česku i v dalších oblastech Evropy však netopýři s tímto syndromem umírají jen velice zřídka a onemocnění dosud nezpůsobilo pokles množství jejich populací.

Odhalení příčiny „evropské imunity“ by mohlo severoamerické netopýry zachránit a odvrátit i narušení biologické rovnováhy v této části světa.





Nové poznatky o zvláštní odolnosti evropských netopýrů se syndromem bílého nosu publikoval letos v lednu mezinárodní tým badatelů v Journal of Wildlife Diseases (viz zde) ‒ prestižním mezinárodním odborném časopisu, jenž zveřejňuje výsledky původního výzkumu o nemocech, environmentálních kontaminacích a dalších faktorech ovlivňujících zdraví divokých zvířat. „Už několik let víme, že se v Evropě vyskytuje plíseň Geomyces destructans, která v Severní Americe způsobuje syndrom bílého nosu. Ale až teď se nám podařilo jednoznačně diagnostikovat i samo onemocnění na evropských netopýrech,“ říká spoluautorka článku Mgr. Natália Martínková, Ph.D., z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR a Institutu biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity v Brně. Tým jejích spolupracovníků našel v Moravském krasu i mrtvé netopýry velké (Myotis myotis) s ranými stadii syndromu bílého nosu. Každoroční monitoring populací netopýrů, který provádí Česká společnost pro ochranu netopýrů, ale nevykazuje výrazný pokles množství těchto jedinečných létajících savců.

V Severní Americe se syndrom bílého nosu poprvé objevil v roce 2006 na severovýchodě USA. Od té doby se šíří do dalších oblastí, kde několik postižených druhů netopýrů masivně hyne. V Evropě byl první pozitivní nález geomykózy zaznamenán v roce 2008 v Německu, ale podle historických fotografií se plesniví netopýři ojediněle objevovali zřejmě již před desítkami let. Ani za tři roky od prvního důkazu z Evropy se však nenašly masivní úhyny netopýrů na zimovištích či zvýšená úmrtnost jinde. Tento rozdíl v přežívání se připisoval tomu, že netopýři jsou v Evropě nákaze přizpůsobeni a syndrom bílého nosu se u nich nerozvine.

Patologická vyšetření, která provedl prof. MVDr. Jiří Pikula, Ph.D., se spolupracovníky z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně, ale prokázala, že evropští netopýři mají stejné změny na kůži, podle nichž se syndrom bílého nosu v Severní Americe diagnostikuje. Plíseň prorůstá přes vrstvy kůže a na povrchu pokožky tvoří husté shluky spor.

„Naší úlohou je nyní zjistit, proč netopýři v Evropě přežívají se syndromem bílého nosu lépe než netopýři v Severní Americe. Takové informace by měly pomoci navrhnout způsob řešení ekologické katastrofy v Severní Americe,“ vysvětluje Natália Martínková.

Podrobnější informace: Mgr. Natália Martínková, Ph.D., Ústav biologie obratlovců AV ČR v Brně, mobil: +420 606 124 586, e-mail: z,c,.,b,v,i,#,a,v,o,k,n,i,t,r,a,m

Připravily: Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR a Ústav biologie obratlovců AV ČR

.
zdroj: 
Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR a Ústav biologie obratlovců AV ČR
web: 
http://www.avcr.cz/sd/novinky/hlavni-stranka/120120-syndrom-bileho-nosu-pomohou-cesti-netopyri-americkym.html

přilohy

Související články:

OPT skener odhalí i skryté nemoci Pá 18.5.2012

Unikátní optický projekční tomograf Bioptonics OPT Scanner 3001 uvedla slavnostně do provozu ve čtvrtek 17. května 2012 v budově oddělení biomatematiky Fyziologického ústavu (FGÚ) Akademie věd ČR v Praze jeho ředitelka Dr. Lucie Kubínová. Hlavním úkolem tohoto přístroje je vytvářet trojrozměrné obrázky a videa především živočišných a rostlinných tkání, orgánů a menších organismů. Jde například o embrya, drobné vyvíjející se orgány, celé drobné živočichy nebo části lidských těl, listy, plody a rostlinná pletiva.

Fyzika | Inovace | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd

GIS v Botanické zahradě Út 15.5.2012

Prezentace botanického geoinformačního systému BOTANGIS, umožňujícího lokalizaci rostlin v terénu Botanické zahrady UP a rostlin Sbírkových skleníků Výstaviště Flóra. Součástí akce je komentovaná prohlídka Botanické zahrady. Akce se koná 23. květen 2012 ve Smetanových sadech.

Biologie | Avízo | Olomoucký kraj | Univerzita Palackého v Olomouci

Den fascinace rostlinami So 12.5.2012

Přiblížit veřejnosti svět rostlin a práci odborníků, kteří ho zkoumají – to je cílem mezinárodního Dne fascinace rostlinami, který proběhne 18. května 2012. K této iniciativě se přihlásily také české univerzity, výzkumné ústavy, botanické zahrady, neziskové organizace a firmy. Uspořádají proto od 14. do 27. května řadu populárně-vědeckých akcí.

Biologie | Avízo | Olomoucký kraj |