Další zprávy
Úlovek českých astronomů: Meteorit s rodokmenem Mason Gully St 22.6.2011
Astronomie | Jiná kategorie | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie vědVědci z Astronomického ústavu AV ČR se podílejí na skvělém výsledku spolupráce mezinárodního badatelského týmu, jenž se zabývá výzkumem bolidů a meteoritů v jihozápadní Austrálii. Na základě systematických pozorování se jim v Nullarborské poušti podařilo nalézt velmi zajímavý meteorit a určit jeho původ ve Sluneční soustavě (tzv. meteorit s rodokmenem).
Informace byla v těchto dnech zveřejněna v souvislosti s blížícím se 74. výročním zasedáním Meteoritické společnosti v Londýně. Podíl českých vědců pod vedením Dr. Pavla Spurného z ASÚ AV ČR na tomto úspěchu je zásadní, a to hned ve dvou rovinách. Celá Pouštní bolidová síť v jihozápadní Austrálii je založena na plně automatických bolidových kamerách, které byly vyvinuty ASÚ AV ČR ve spolupráci s českou firmou Space Devices, původně pro pozorování bolidů na území ČR a střední Evropy. V Austrálii badatelé používají mírně modifikovanou verzi těchto kamer pro práci v drsných pouštních podmínkách.
Druhým, neméně důležitým příspěvkem bylo vlastní určení všech parametrů průletu bolidu. „Díky letitým zkušenostem s tímto druhem pozorování a za použití vlastních sofistikovaných metod zpracování dat jsme určili velmi přesně jak jeho dráhu v atmosféře, tak i jeho dráhu ve Sluneční soustavě. Ta patří bezesporu k nejpřesněji a nejspolehlivěji dosud určeným drahám pro pozorovaný pád meteoritu,“ vysvětluje Dr. Pavel Spurný. Tím nejdůležitějším českým příspěvkem však bylo opět velmi přesné určení pádové oblasti předpokládaných meteoritů včetně jejich nejpravděpodobnější velikosti.
„Skutečnost v podobě zatím jediného nalezeného meteoritu v přesně vymezené oblasti odpovídající daným hmotnostem dokonale potvrdila správnost jak našich pozorovacích metod, tak i všech výpočetních postupů. Bylo to teprve podeváté v historii a podruhé na jižní polokouli, kdy na základě předchozích pozorování byl předpovězen pád meteoritu, jeho místo dopadu a následně byl také meteorit nalezen. Z těchto devíti případů to byl náš již pátý, což také jasně dokazuje naše dominantní postavení v tomto oboru na světě,“ vyzdvihuje podíl českých badatelů Dr. Pavel Spurný.
Meteority jsou jediným dochovaným hmatatelným záznamem o formování Sluneční soustavy. Jejich analýzou mohou vědci získat cenné poznatky o tom, jaké podmínky panovaly v počátcích vzniku Sluneční soustavy. Aby bylo možné tento obraz správně interpretovat, je velmi důležité také vědět, odkud tělesa pocházejí a kudy se pohybovala meziplanetárním prostorem, než dopadla na Zem. Tato cenná informace je však známá pouze pro 15 000 z celkem asi 35 000 dosud klasifikovaných meteoritů. Nejvhodnější způsob, jak původní dráhu těchto těles určit, je pozorování jejich průletu atmosférou (jev bolidu) v tzv. bolidových sítích.
Všechny dosud provozované bolidové sítě jsou položeny v obydlených oblastech s relativně bohatou vegetací. Blízkost civilizace sice provoz sítě usnadňuje, nicméně vegetace velmi ztěžuje jeden z jejích nejzajímavějších výstupů – možný nález meteoritů. Z tohoto hlediska je jedním z nejvhodnějších míst na zeměkouli Nullarborská planina, protože je téměř bez vegetace. Navíc je tato rozsáhlá pouštní oblast o rozloze kolem 200 000 km 2 dokonale rovná a s velkým počtem jasných nocí (kolem 300 za rok), což je ideální pro celooblohová pozorování bolidů. Z tohoto důvodu vznikl ambiciózní mezinárodní projekt Pouštní bolidová síť, na kterém spolupracují vědci z Imperial College v Londýně (Dr. P. A. Bland – hlavní díl financování projektu, výzkum meteoritů), Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově (Dr. P. Spurný – instrumentální zajištění a vyhodnocování veškerých napozorovaných dat) a Western Australian Museum v Perthu (Dr. A. Bevan – lokální podpora). Hlavním cílem projektu je kromě systematického získávání dat o pozorovaných bolidech (poprvé v historii z jižní polokoule) především podstatné rozšíření počtu instrumentálně zaznamenaných pádů meteoritů.
Nový meteorit, pojmenovaném Mason Gully, je po světově známém meteoritu Bunburra Rockhole již druhým, jenž byl od spuštění unikátního experimentu v drsných podmínkách australské pouště nalezen. Všechny analýzy nejsou ještě ukončeny a budou publikovány postupně. Ze studia dráhy meteoritu Mason Gully vyplývá, že pravděpodobně pochází z vnější části pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem jako velká většina známých meteoritů s rodokmenem.
Bližší informace:
RNDr. Pavel Spurný, CSc.; Astronomický ústav AV ČR, v. v. i.; http://www.asu.cas.cz/news/316_meteorit-mason-gully-dalsi-vyznamny-ulovek-z-poustni-bolidove-site-v-jihozapadni-australii/; e-mail: 
přilohy
Související články:
Dubnovým astrosnímkem se stal „Březen – měsíc konjunkcí“ Čt 10.5.2012
Jaro nám připravilo několik velkých planetárních představení. Jasné planety se jak na promenádě pohybují po nebi, někdy se potkávají, jindy se zase marně dohánějí, aby se však nakonec všechny skryly v oslnivé záři slunečních paprsků. Jedno z úchvatných setkání zachytil i vítězný snímek dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce s názvem „Březen – měsíc konjunkcí“.
Astronomie | Ocenění | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Astrofotografie za prosinec: Proměnný vesmír So 14.1.2012
Prosincové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce vyneslo po nelehké a zdlouhavé volbě na stupeň nejvyšší obrázek Pavla Cagaše a Václava Přibíka "Proměnný vesmír". Již letmý pohled mnohé možná překvapí. Proč právě tento snímek? Vždyť na něm nevidíme ani ladné spirály vzdálených galaxií, ani roztrhané cáry vodíkových mračen halících vznikající hvězdy, ba ani jemné parsky sluneční koróny. Vždyť tam dokonce ani žádná mlhovina není. Pouze černé tečky, pravda doplněné o červené, avšak laikovi nic neříkající popisky. A přeci je to snímek plný pohybu, změn, pulzací hvězdných atmosfér a oběhu hvězd okolo sebe. Uvidíte. Snímek zachycuje okolí proměnné hvězdy V 729 Aql. "V" proto, že je to hvězda proměnná, tedy "variable", 729 je její pořadové číslo v souhvězdí Orla, jehož latinská zkratka je právě Aql. To od slova Aquila. Autoři hvězdu sledovali po 10 nocí od září do listopadu 2011 a na snímku zabírajícím plochu jen o trochu větší než 4 měsíční úplňky kromě ní zachytili i více než 40 000 dalších hvězd. Z nich přibližně 30 vykazovalo proměnnost, o které se dříve vůbec nevědělo.
Astronomie | Ocenění | Hlavní město Praha |
Český fyzik se podílí na objasňování unikátního astronomického jevu St 14.12.2011
O vysvětlení neobvyklého záblesku gama, jenž byl pozorován 25. prosince 2010, a proto je nazýván „Vánočním zábleskem“, se snaží autoři dvou článků publikovaných v těchto dnech v časopise Nature. Nechybí mezi nimi ani jméno českého vědce z oddělení astročásticové fyziky Fyzikálního ústavu AV ČR Mgr. Petra Kubánka.
Astronomie | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie vědPartneři
