Další zprávy
Vědci z MU patentovali způsob určení prognózy lymfatické leukémie Čt 24.6.2010
Medicína | Věda v praxi | Jihomoravský kraj | Masarykova univerzita v BrněTým vědců z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity získal český patent na nový způsob stanovení prognózy chronické lymfatické leukémie za pomoci molekulárně-genetické analýzy specifických genů v biologickém vzorku odebraném z těla pacienta. Díky ní budou lékaři v konkrétních případech schopni určit závažnost nádorového onemocnění a vybrat správnou léčbu. Práva k užívání patentu již zakoupila česká biotechnologická společnost GENERI BIOTECH, která chce s využitím nového objevu připravit diagnostické soupravy.
„Naše studie prokázala, že vysoká exprese několika specifických genů v odebraném vzorku krve nemocného souvisí s horším průběhem onemocnění a délkou přežití pacienta,“ popsala podstatu objevu vedoucí výzkumného týmu Šárka Pospíšilová z Lékařské fakulty MU. Stanovení exprese těchto genů může vést k určení prognózy onemocnění až s 95% jistotou. Díky tomu mohou lékaři stanovit správný způsob léčby. Pacienti, u nichž se na základě prognostických ukazatelů neočekává vážný průběh onemocnění, tak například nebudou muset podstupovat transplantaci kostní dřeně nebo chemoterapii.
O patent projevila zájem česká biotechnologická společnost GENERI BIOTECH, která se zaměřuje na výzkum a vývoj v oblasti molekulární biologie, nanotechnologie, a zároveň provádí genetické testování. „Uzavřeli jsme licenční smlouvu a v současné době úzce spolupracujeme na vývoji diagnostické soupravy. Cesta od nápadu k výrobku je často stejně náročná jako samotný objev. Vyvineme však maximální úsilí, aby diagnostická souprava mohla pomoci při léčbě prvních pacientů co nejdříve,“ řekl Martin Bunček, který je odpovědný za výzkum a vývoj ve společnosti GENERI BIOTECH. V první fázi firma počítá s výrobou diagnostických souprav pro ověřovací studie prováděné ve Fakultní nemocnici Brno a Fakultní nemocnici Hradec Králové.
Samotný výzkum trval pět let a podíleli se na něm odborníci a lékaři z Centra molekulární biologie a genové terapie Interní hematoonkologické kliniky Fakultní nemocnice Brno a Lékařské fakulty MU.
Chronická lymfatická leukémie je nejčastější leukémií dospělých v evropské populaci a postihuje zejména starší pacienty. Jde o nevyléčitelné onemocnění s velmi variabilním klinickým průběhem a prognózou. Někteří pacienti přežívají několik měsíců, jiní až mnoho let. Délka přežití pacientů a závažnost onemocnění závisí na míře poškození genetické informace v nádorových buňkách. Z tohoto důvodu se stávají molekulárně-genetické analýzy leukemických buněk nezbytnou součástí diagnostiky pacientů i monitorování účinnosti léčby. Analýza nově identifikovaných genů, jejichž exprese má význam pro prognózu onemocnění, bude využívána při diagnostice pacientů s chronickou lymfocytární leukémií a při rozhodování o volbě terapie.
Lékařská fakulta je jednou ze čtyř zakládajících fakult Masarykovy univerzity, která byla zřízena v roce 1919. V současnosti vzdělává přes 4000 studentů v klasických studijních oborech všeobecné lékařství a zubní lékařství a ve specializovaných studijních oborech, které jsou určeny především pracovníkům nelékařských zdravotnických profesí.
GENERI BIOTECH, s.r.o. je česká biotechnologická společnost založená v roce 1995. V současné době se zaměřuje na výrobu biotechnologických komponentů pro molekulární biologii, molekulárně genetický servis, genetické testování v medicíně a na výzkum a vývoj v oblasti molekulární biologie a nanotechnologie. Ministerstvo spravedlnosti ČR ji jmenovalo znaleckým ústavem v oboru určování otcovství pomocí DNA.
přilohy
Související články:
Pomohou látky z olomouckých laboratoří vyhrávat boj s rakovinou? Pá 11.5.2012
Zúčastněte se neformální debaty s prof. Miroslavem Strnadem. Přijďte si vychutnat šálek horké lékařské vědy ve středu 16. května od 18 hodin do Café Na zábradlí (28. října, naproti Prioru). Besedu MediCafé organizuje studentská organizace IFMSA Olomouc.
Medicína | Seminář | Olomoucký kraj | Univerzita Palackého v Olomouci
Blíží se konec antibiotické éry? Čt 10.5.2012
10. květen 2012, 18:00 - Startuje první olomoucké MediCafé! IFMSA Olomouc vám přináší jedinečnou možnost neformálně podebatovat s odborníkem na slovo vzatým díky projektu MediCafé!
Medicína | Seminář | Olomoucký kraj | Univerzita Palackého v Olomouci
O krok blíž k rozluštění příčin neplodnosti Pá 4.5.2012
Přestože mnozí rodiče mají problém umístit svou ratolest do mateřské školky a stále se mluví o přelidnění planety, neplodnost je jedním z hlavních problémů naší populace. Postihuje až 15 % dvojic, přičemž z poloviny případu jsou na vině muži. Jejich sterilita je často zapříčiněna poruchou molekulárních mechanismů během spermatogeneze, tvorby mužských pohlavních buněk – spermií. Jak k takovému defektu může dojít? Světlo do otázek okolo neplodnosti „silnějšího pohlaví“ nyní přináší práce badatelského týmu Ústavu molekulární genetiky (ÚMG) Akademie věd ČR. Genetická informace je v jádrech lidských buněk nesena na 23 párech chromozómů, z nichž 22 párů jsou tzv. autozómy a jeden pár představují pohlavní chromozómy (u žen jsou to dva X chromozómy, u mužů chromozómy X a Y). Na chromozómu Y se nachází gen odpovědný za vývoj varlat, a tedy za normální vývoj mužských pohlavních znaků. Během spermatogeneze dochází k dělení pohlavních buněk, tzv. meióze, která se od mitózy (dělení tělních, tedy nepohlavních buněk) liší hlavně tím, že vznikající dceřiné buňky obsahují poloviční množství chromozómů, to znamená jen jednu sadu nepárovaných 23 chromozómů. Během oplození dojde ke splynutí pohlavních buněk, kdy se obnoví počet chromozómů na dvě párové sady.
Partneři
