Další zprávy
Vítězná astrofotografie č. 7: "LBN 134 - temná mlhovina v Lištičce" St 10.8.2011
Astronomie | Ocenění | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie vědČervencové kolo soutěže "Česká astrofotografie měsíce" opět zamíchalo československým astrofotografickým nebem. Autor vítězného snímku "LBN 134 - temná mlhovina v Lištičce", který nejvíce oslovil porotu, namířil svůj dalekohled do míst oblohy, kde kromě éterického závoje Mléčné dráhy téměř nice není. Tedy - z hvězd jasnějších čtvrté hvězdné velikosti zde nenalezneme žádnou.
I ta nejjasnější nesoucí jméno Anser, dosahuje hodnoty pouze čtyři celé a čtyřicet čtyři setin. Souhvězdí je to tedy nevýrazné, dokonce až tak, že jeho autor, Johannes Hevelius, který jej na oblohu zanesl, prohlásil, že souhvězdí Lištičky je tam, kde na nebi nic není. Sice to není doslovný překlad jeho slov, ale plně výstižný. Dokonce i nejznámější objekt souhvězdí, jasná planetární mlhovina M27, neboli Činka, se nejlépe hledá podle sousedního souhvězdí Šípu.
Ovšem tento výrazný objekt, ostatně již tak trochu "okoukaný" astrofotografa Libora Richtera nezlákal. Ten namířil dalekohled do míst, které bychom spíše než jménem či katalogovým číslem lépe označili souřadnicemi RA 19h 24m 11,53 s a Dec 22o 45´ 31,6´´. Ovšem astronomové i tomuto místečku a jeho nejbližšímu okolí dali jméno, a to nejen jedno. VdB 126, označující reflexní mlhovinu a LBN 133 a 134, za nimiž se skrývá temná mlhovina prachová a opět reflexní, poněkud namodralá.
Jak ty mlhoviny temné, tak ty modré reflexní, jsou si podobné. Tvořeny oblaky mezihvězdného prachu liší se pouze tím, že ty temné nám stíní pohledu do prostor za nimi, neosvětleny zepředu žádnou hvězdou. Ty druhé, reflexní, mají to štěstí, že rozptylují světlo blízkých hvězd, což se v dalekohledu projeví jemným namodralým svitem. Na našem snímku září v popředí zachmuřených mlhovin temných.
Do záběru se autorovi však vešel ještě jeden objekt, otevřená hvězdokupa NGC 6793. Nalezneme ji těsně u spodního okraje snímku, poblíž pravého rohu. Objevil ji 18. července 1789, tedy téměř přesně před 222 roky, William Herschel. Ten si ji ovšem označil jako objekt VIII 81. Na ploše 8´se zde nachází asi třicet hvězd desáté až čtrnácté velikosti, navíc ukrytých ve výraznější skupince jasnějších hvězd tvořících písmenko W.
Hvězdné katalogy jsou však na podrobnější data o LBN 133 a 134, VdB 126 i o NGC 6793 poněkud skoupé. Nevíme tedy ani přesně a dokonce ani nepřesně, jak jsou od nás vzdálené, jak jsou velké, ani jak jsou staré. Co však je patrné již na první pohled, že jsou velmi krásné a tajemně neznámé. A to ještě v místech, kde "vlastně nic není".
Rádi bychom za celou porotu projektu České astrofotografie měsíce, která již více než 6 let pod patronací České astronomické společnosti přináší světu to nejlepší z československé astronomické fotografie, popřáli autorovi vítězného snímku Pavlu Richterovi mnoho dalších podobných a neokoukaných oken do nebe.
Autor snímku
Libor Richter, 35 let
Technické údaje a postup:
Datum: 28.6.2011
Místo: Tuchořice
Objekt: LBN 134
Přístroj: SW-80/600 ED , Canon 40Da, pointace SW 70/500 + AG by MMys, montáž NEQ-6.
Postup: epozice36 x300s ISO 800
Zpracování: odečet df a ff v Mraw, registarace složení snímků v Registaru, finální doladění v Adobe Photoshopu
přilohy
Související články:
Dubnovým astrosnímkem se stal „Březen – měsíc konjunkcí“ Čt 10.5.2012
Jaro nám připravilo několik velkých planetárních představení. Jasné planety se jak na promenádě pohybují po nebi, někdy se potkávají, jindy se zase marně dohánějí, aby se však nakonec všechny skryly v oslnivé záři slunečních paprsků. Jedno z úchvatných setkání zachytil i vítězný snímek dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce s názvem „Březen – měsíc konjunkcí“.
Astronomie | Ocenění | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Na foton si posvítili vědci z Katedry optiky Přírodovědecké fakulty Pá 24.2.2012
Tým vědců kolem doc. Radima Filipa z Katedry optiky PřF UP si znovu posvítil na foton. Nejprve v prestižním americkém časopise Physical Review Letters publikoval nové kritérium neklasických projevů slabých proudů fotonů, po šesti měsících pak toto kritérium v nové laboratoři kvantové optiky a informatiky experimentálně vyzkoušel.
Fyzika | Ocenění | Olomoucký kraj | Univerzita Palackého v Olomouci
Česká naděje 2011 - Scopus Awards Pá 24.2.2012
Nejlepší vědecké práce autorů do 35 let vybrala letos v únoru porota soutěže Česká naděje 2011 – Scopus Awards. Cílem bylo zapojit mladou generaci do výzkumu a vývoje v oblastech společenských věd, fyziky a matematiky, chemie, věd o zemi, biověd, lékařských věd, zemědělství, informatiky, průmyslu.
Ocenění | Akademie vědPartneři
