Další zprávy
Změna klimatu a inovace: Nové cesty z labyrintu Út 4.11.2008
Jiný obor | Inovace | Hlavní město Praha | Akademie vědPořádá British Council ve spolupráci s Britským velvyslanectvím v Praze, Akademií věd ČR a Respekt Institutem, o.p.s.
ČTVRTEK, 6. LISTOPADU 2008, 18.00, KNIHKUPECTVÍ A KAVÁRNA THE GLOBE, PŠTROSSOVA 6, PRAHA 1
Úvodní slovo: Otakar Fojt, vědecký atašé, Britské velvyslanectví v Praze
Host kavárny: Molly Webb, Corporate Engagement Manager, The Climate Group; bývalá výzkumnice think-tanku Demos (UK)
Žijeme v zajímavé době. Světová fi nanční krize nás nutí ke změně uvažování o roli regulací a trhu. Jak by měl by měl svět přistupovat ke globálním systémovým výzvám? Všichni se pravděpodobně shodneme na tom, že zmírňování změny klimatu si vyžádá zásadní přeměnu v našem přístupu k budoucímu vývoji společnosti. Zatímco potřebujeme, aby národní vlády jednaly rozhodně, aktivity na úrovni regionů nebo měst ukazují, že jsou možné i nové přístupy. A soukromé společnosti se dívají na změnu klimatu zcela novým způsobem – jako na příležitost spíše než jako na hrozbu. Jaká je role “narušujících” inovací při přeměně na společnost s nízkým obsahem skleníkových plynů? Kdo
jsou jejich autoři tzv. “narušitelé”? A co se od nich můžeme naučit pro urychlení přechodu na udržitelnou budoucnost?
Molly Webb bude hovořit o své zprávě “The Disrupters” a o tom, jak inovace v oblasti změny klimatu mohou přicházet z
neočekávaných míst.
Veřejně přístupná akce / Vstup zdarma / Tlumočení do češtiny/angličtiny zajištěno.
Prosíme o potvrzení vaší účasti do pondělí 3. listopadu 2008 na 
.
Kontaktní osoba/více informací: Jana Hecová, +420 221 991 132
přilohy
Související články:
OPT skener odhalí i skryté nemoci Pá 18.5.2012
Unikátní optický projekční tomograf Bioptonics OPT Scanner 3001 uvedla slavnostně do provozu ve čtvrtek 17. května 2012 v budově oddělení biomatematiky Fyziologického ústavu (FGÚ) Akademie věd ČR v Praze jeho ředitelka Dr. Lucie Kubínová. Hlavním úkolem tohoto přístroje je vytvářet trojrozměrné obrázky a videa především živočišných a rostlinných tkání, orgánů a menších organismů. Jde například o embrya, drobné vyvíjející se orgány, celé drobné živočichy nebo části lidských těl, listy, plody a rostlinná pletiva.
Fyzika | Inovace | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Maria Skłodowska-Curie – neobyčejná žena Út 15.5.2012
Výjimečnou osobnost světové vědy – Marii Skłodowskou-Curie – představí veřejnosti od středy 16. května 2012 obsáhlá výstava v sídle Akademii věd ČR v Praze. Koná se pod záštitou předsedy AV ČR prof. Jiřího Drahoše a velvyslance Polské republiky v ČR Jana Pastwy.
Jiný obor | Avízo | Hlavní město Praha | Akademie věd
O krok blíž k rozluštění příčin neplodnosti Pá 4.5.2012
Přestože mnozí rodiče mají problém umístit svou ratolest do mateřské školky a stále se mluví o přelidnění planety, neplodnost je jedním z hlavních problémů naší populace. Postihuje až 15 % dvojic, přičemž z poloviny případu jsou na vině muži. Jejich sterilita je často zapříčiněna poruchou molekulárních mechanismů během spermatogeneze, tvorby mužských pohlavních buněk – spermií. Jak k takovému defektu může dojít? Světlo do otázek okolo neplodnosti „silnějšího pohlaví“ nyní přináší práce badatelského týmu Ústavu molekulární genetiky (ÚMG) Akademie věd ČR. Genetická informace je v jádrech lidských buněk nesena na 23 párech chromozómů, z nichž 22 párů jsou tzv. autozómy a jeden pár představují pohlavní chromozómy (u žen jsou to dva X chromozómy, u mužů chromozómy X a Y). Na chromozómu Y se nachází gen odpovědný za vývoj varlat, a tedy za normální vývoj mužských pohlavních znaků. Během spermatogeneze dochází k dělení pohlavních buněk, tzv. meióze, která se od mitózy (dělení tělních, tedy nepohlavních buněk) liší hlavně tím, že vznikající dceřiné buňky obsahují poloviční množství chromozómů, to znamená jen jednu sadu nepárovaných 23 chromozómů. Během oplození dojde ke splynutí pohlavních buněk, kdy se obnoví počet chromozómů na dvě párové sady.
Partneři
