OPT skener odhalí i skryté nemoci Pá 18.5.2012
Unikátní optický projekční tomograf Bioptonics OPT Scanner 3001 uvedla slavnostně do provozu ve čtvrtek 17. května 2012 v budově oddělení biomatematiky Fyziologického ústavu (FGÚ) Akademie věd ČR v Praze jeho ředitelka Dr. Lucie Kubínová. Hlavním úkolem tohoto přístroje je vytvářet trojrozměrné obrázky a videa především živočišných a rostlinných tkání, orgánů a menších organismů. Jde například o embrya, drobné vyvíjející se orgány, celé drobné živočichy nebo části lidských těl, listy, plody a rostlinná pletiva.
Fyzika | Inovace | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Dubnovým astrosnímkem se stal „Březen – měsíc konjunkcí“ Čt 10.5.2012
Jaro nám připravilo několik velkých planetárních představení. Jasné planety se jak na promenádě pohybují po nebi, někdy se potkávají, jindy se zase marně dohánějí, aby se však nakonec všechny skryly v oslnivé záři slunečních paprsků. Jedno z úchvatných setkání zachytil i vítězný snímek dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce s názvem „Březen – měsíc konjunkcí“.
Astronomie | Ocenění | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
O krok blíž k rozluštění příčin neplodnosti Pá 4.5.2012
Přestože mnozí rodiče mají problém umístit svou ratolest do mateřské školky a stále se mluví o přelidnění planety, neplodnost je jedním z hlavních problémů naší populace. Postihuje až 15 % dvojic, přičemž z poloviny případu jsou na vině muži. Jejich sterilita je často zapříčiněna poruchou molekulárních mechanismů během spermatogeneze, tvorby mužských pohlavních buněk – spermií. Jak k takovému defektu může dojít? Světlo do otázek okolo neplodnosti „silnějšího pohlaví“ nyní přináší práce badatelského týmu Ústavu molekulární genetiky (ÚMG) Akademie věd ČR. Genetická informace je v jádrech lidských buněk nesena na 23 párech chromozómů, z nichž 22 párů jsou tzv. autozómy a jeden pár představují pohlavní chromozómy (u žen jsou to dva X chromozómy, u mužů chromozómy X a Y). Na chromozómu Y se nachází gen odpovědný za vývoj varlat, a tedy za normální vývoj mužských pohlavních znaků. Během spermatogeneze dochází k dělení pohlavních buněk, tzv. meióze, která se od mitózy (dělení tělních, tedy nepohlavních buněk) liší hlavně tím, že vznikající dceřiné buňky obsahují poloviční množství chromozómů, to znamená jen jednu sadu nepárovaných 23 chromozómů. Během oplození dojde ke splynutí pohlavních buněk, kdy se obnoví počet chromozómů na dvě párové sady.
Nový objev mění představy o vývoji rostlin Po 23.4.2012
Mezinárodní tým vědců nalezl dosud neznámou skupinu sedmi bílkovin, které v buňkách kontrolují hladinu rostlinného hormonu auxinu. Ten rozhoduje o tvaru rostliny, jejím růstu i reakcích na některé podněty z okolí. Průlomový objev v těchto dnech zveřejnil prestižní vědecký časopis Nature. Kromě rakouských, belgických a švýcarských badatelů se na výzkumu významně podíleli vědci z Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) AV ČR. Zmíněné bílkoviny, pojmenované PILS1 až PILS7, jsou důležité pro růst stonků a kořenů, vývoj květů, větvení stonků nebo zakládání postranních kořenů. Hormon auxin reguluje především různé etapy vývoje od vzniku zárodku v semeni až po vytváření nových orgánů dospělé rostliny. Pro správnou funkci auxinu je nutné, aby byly precizně řízeny jeho pohyb rostlinou a jeho koncentrace v každé buňce. K tomu slouží speciální bílkoviny. Byla jich popsána již celá řada; obvykle dopravují auxin dovnitř buněk, nebo naopak ven. „Náš objev ukazuje, že systém zodpovědný za regulaci hladin auxinu v buňkách je složitější, než jsme si mysleli. Otevírají se před námi dosud netušené směry výzkumu. Díky tomu máme šanci lépe porozumět roli auxinu ve vývoji rostlin, což bude velký přínos nejen pro biologii, ale i pro zemědělství. Vývoj plodin totiž do značné míry rozhoduje o jejich výnosu,“ říká vedoucí české části týmu doc. Eva Zažímalová z ÚEB AV ČR.
Čeští fyzikové pomohli vysvětlit supravodivost sloučeniny plutonia So 21.4.2012
Dosud jen domněnku, že spinová interakce elektronů je původcem supravodivosti ve sloučeninách těžkých kovů, se nyní podařilo potvrdit německým, českým a italským badatelům. Společným úsilím experimentátorů z Ústavu pro transuranové elementy v Karlsruhe a teoretiků z Fyzikálního ústavu (FZÚ) AV ČR v Praze a z Polytechniky v Turíně byla totiž poprvé jednoznačně určena symetrie parametru uspořádání v supravodivé fázi sloučeniny PuCoGa5.
Fyzika | Inovace | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Klonální obratlovci poprvé vytvořeni i v laboratoři St 18.4.2012
Klonování není pouze umělý proces v laboratorních zkumavkách. Jde též o standardní přirozený jev, jakým se projevuje život při přepisu dědičné informace uložené v DNA či při dělení buněk. Takto se množí mnohobuněčné organismy, celá řada rostlin, mnozí živočichové, a dokonce několik forem obratlovců.
Biologie | Inovace | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Omega 3 versus obezita Čt 12.4.2012
Výzkumem mechanismů, kterými Omega 3 mastné kyseliny z mořských ryb napomáhají v prevenci a léčbě metabolických poruch spojených s obezitou, se zabývá vědecký tým pod vedením MUDr. Jana Kopeckého, DrSc., z Fyziologického ústavu (FGÚ) AV ČR. Omega 3 jsou důležitou součástí zdravé výživy, redukují krevní tuky, působí protizánětlivě a snižují riziko vzniku diabetu 2. typu a kardiovaskulárních onemocnění. V pokusech na myších, u nichž byla obezita podobně jako u většiny lidí indukována dietou s vysokým obsahem tuku, badatelé zkoumali vliv kombinovaného působení Omega 3 a mírné kalorické restrikce.
Medicína | Inovace | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Objev českých fyziků: Rychlé ovládání magnetu světlem Út 3.4.2012
Přenos úhlového momentu z kruhově polarizovaného světla do spinu elektronů umožňuje vybudit magnet z rovnovážného stavu na časových škálách kratších než pikosekunda. Tento efekt, díky kterému lze manipulovat spiny v magnetu pomocí krátkých laserových pulsů, představili vědci ze společné Laboratoře opto-spintroniky Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky a Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Práce byla publikována 1. dubna 2012 v časopisu Nature Physics. Přenos úhlového momentu ze spinově-polarizovaného elektrického proudu do magnetizace ve feromagnetu je tzv. spin-transfer-torque efekt. Jevu se využívá například k zápisu informace v nejnovější generaci spintronických operačních pamětí, od nichž se očekává, že umožní konstrukci počítačů s možností okamžitého zapínání a vypínání.
Fyzika | Inovace | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Méně herbicidů na polích? Ne 25.3.2012
Auxin je klíčový rostlinný hormon, jehož pohyb mezi buňkami zajišťují zvláštní bílkoviny. Vědci nyní zjistili, že jedna z nich přenáší auxin zcela jiným způsobem než ostatní. Výsledky výzkumu mohou navíc pomoci objasnit působení herbicidu 2,4-D, a tím přispět k jeho šetrnějšímu používání v zemědělství. Zmíněná bílkovina může za určitých podmínek dopravovat auxin oběma směry. Jde o vůbec první přenašeč rostlinných hormonů, u něhož byl takový obousměrný transport popsán. Překvapivý objev se zrodil z úspěšné spolupráce týmů z Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) AV ČR a Purdue University v USA.
Biologie | Inovace | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Přeměna vodiče v izolátor a naopak Po 19.3.2012
Elektrická vodivost patří k základním vlastnostem materiálů. Ačkoli se mění s teplotou, zařazení mezi vodiče nebo izolátory je u většiny materiálů dané jejich chemickým složením a krystalovou strukturou. Existují však látky, u nichž lze malou změnou vnějších parametrů, např. teploty nebo tlaku, dosáhnout přeměny vodiče v izolátor nebo naopak.
Fyzika | Inovace | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Jak zavřít kanálky bolesti? Ne 4.3.2012
Bolestivé vjemy nás chrání před poškozením, ale zároveň nám znepříjemňují život. Tým Dr. Viktorie Vlachové z Fyziologického ústavu AV ČR zaznamenal další úspěch při výzkumu čidel-receptorů bolesti – nyní na základě působení kafru. V článku publikovaném v prestižním lékařském časopisu Anesthesiology vědci oznámili, že za lehce dráždivý, ale záhy uklidňující účinek tohoto přírodního léčiva při svědění, zánětu a bolesti je do značné míry zodpovědný jeho přímý vliv na vnější obal receptoru s označením TRPV1 kanál. Ten se nejprve rychle aktivuje, poté však ještě rychleji adaptuje a znecitlivuje.
Invazní škeble převrací role mezi hostitelem a parazitem St 22.2.2012
Přirozenou rovnováhu v povodích českých řek v posledních letech narušuje rychlé šíření vetřelce z východu – sladkovodní škeble asijské (Anodonta woodiana). Důvodem je schopnost jejích larev parazitovat téměř všechny druhy ryb, a to i ty, které samy parazitují jiné škeble. Toto převrácení rolí mezi hostitelem a parazitem odhalil výzkum vedený doc. Martinem Reichardem z Ústavu biologie obratlovců AV ČR v Brně. Práce byla nyní publikována v mezinárodním odborném časopisu Biology Letters. Neustálý nárůst počtu exotických druhů, které se na nová místa dostávají v souvislosti s lidskou činností, představuje velmi vážné ohrožení pro původní společenstva živočichů i rostlin a následně pro celé ekosystémy. Hlavní problém spočívá v ovlivnění mezidruhových vztahů, které se mezi původními druhy vyvíjely po dlouhá tisíciletí. Předpokládá se, že vliv jednotlivých nepůvodních druhů se násobí vlivem vzájemných pozitivních vazeb mezi nepůvodními druhy.
Biologie | Jihomoravský kraj | Ústavy Akademie věd
Bodlákem a zeleným čajem proti rakovině Út 24.1.2012
Nové možnosti v léčbě nádorových onemocnění otevírá objev českých a španělských badatelů. Tým prof. Vladimíra Křena z Mikrobiologického ústavu (MBÚ) AV ČR společně s týmem prof. Jitky Ulrichové z Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a s vědci ze španělské Universidad de Málaga vyvinuli nové deriváty s antiangiogenní aktivitou na bázi silybinu ‒ látky získávané z bodláku ostropestřce mariánského (Silybum marianum). Takzvané antiangiogenní látky zabraňují vývoji cévního zásobení tumorů. Ty se pak dále nešíří, nebo jsou zničeny v důsledku nedostatku živin a kyslíku. Teoretické základy této poměrně nové terapie nádorových onemocnění, jež je velmi selektivní a nepoškozuje pacienty jako např. klasická chemoterapie, byly položeny již v 80. letech 20. století. Využívá se často jako komplementární léčba spolu s další terapií.
Medicína | Inovace | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Syndrom bílého nosu: Pomohou čeští netopýři americkým? Po 23.1.2012
Vědci z moravských pracovišť prokázali, že netopýři u nás trpí syndromem bílého nosu ‒ plísňovým onemocněním, které v Severní Americe ohrožuje ekosystém. V Česku i v dalších oblastech Evropy však netopýři s tímto syndromem umírají jen velice zřídka a onemocnění dosud nezpůsobilo pokles množství jejich populací.
Biologie | Inovace | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Český fyzik se podílí na objasňování unikátního astronomického jevu St 14.12.2011
O vysvětlení neobvyklého záblesku gama, jenž byl pozorován 25. prosince 2010, a proto je nazýván „Vánočním zábleskem“, se snaží autoři dvou článků publikovaných v těchto dnech v časopise Nature. Nechybí mezi nimi ani jméno českého vědce z oddělení astročásticové fyziky Fyzikálního ústavu AV ČR Mgr. Petra Kubánka.
Astronomie | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Astrofotografií měsíce listopadu je galaxie v Andromedě Čt 8.12.2011
Je teplá voňavá jeseň ešte niekedy dávno pred našim letopočtom. Unavený pútnik leží na tráve a díva sa na oblohu posiatu hviezdami so striebristým pásom Mliečnej cesty klenúcou sa vysoko nad obzorom. Len kúsoček pod ňou si všimne slabý hmlistý fliačik, netušiac to, čo vieme dnes, že sa díva na najvzdialenejší objekt viditeľný voľným okom. Tento obláčik prvýkrát popísal v Knihe stálic perzský astronóm Abd ar-Rahmán ibn Umar as-Súfí v roku 964 a ešte aj Christian Huygens či Edmund Halley v 17. storočí ho považovali len za akýsi otvor v oblohe, ktorým k nám preniká "večné svetlo". Ďalekohľad naň prvýkrát namieril v decembri 1612 Simon Maurus a "Veľkú hmlovinu v Androméde" zaradil do svojho slávneho katalógu Charles Messier 3. 8. 1764 pod číslom 31.
Astronomie | Ocenění | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
"Writing Competitive Proposals: How to Succeed in FP7 Út 22.11.2011
Realizační tým Promote zve na kurz "Writing Competitive Proposals: How to Succeed in FP7", který se uskuteční dne 28. 11. 2011 od 9:00 hodin v Brně. Cílem tohoto semináře je naučit vědecko - výzkumné pracovníky napsat profesionální a úspěšný návrh projektu do 7. Rámcového programu.
Biologie | Avízo | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Multiferroics: Wide-bandgap semiconductors with challenging applications Út 22.11.2011
Přednášející: Prof. Dr. Lukas M. Eng (Institute of Applied Photophysics, TU Dresden) Místo: Přednáškový sál Fyzikálního ústavu, Pod vodárenskou věží 1, Praha 8. Multiferroics, i.e. functional materials that combine ferromagnetic (FM) and ferroelectric (FE) ordering within one and the same element are very rare at room temperature (RT).
Fyzika | Avízo | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Čeští vědci odhalují příčinu srdeční hypertrofie Pá 7.10.2011
„Endonukleáza G jako nová genetická determinanta hypertrofie levé srdeční komory a mitochondriálních funkcí“ je název objevné publikace v časopise Nature, o kterou se zasloužili i čtyři vědci z Fyziologického ústavu AV ČR – Michal Pravenec, Václav Zídek, František Papoušek a František Kolář. Práce je výsledkem široké mezinárodní spolupráce. Navazuje na grantové projekty řešené v 6. a 7. rámcovém programu EU – EURATools a EURATRANS, na nichž se podílejí i laboratoře dalších spoluautorů článku, především z Imperial College v Londýně.
Hypertrofie levé komory srdeční vzniká jako kompenzace zvýšené hemodynamické zátěže, například při systémové hypertenzi, přičemž náchylnost ke vzniku hypertrofie je podmíněna do značné míry geneticky. Chronická hypertrofie zvyšuje riziko srdečního selhání a předčasné smrti. Celogenomové asociační studie u lidí zatím neodhalily geny odpovědné za geneticky podmíněnou predispozici k hypertrofii, a proto se vkládají naděje do studia zvířecích modelů.
Nová laboratoř SAFMAT ve Fyzikálním ústavu Pá 7.10.2011
Špičkové, ve svém oboru nejlépe vybavené pracoviště ve střední a východní Evropě otevírá pod názvem SAFMAT v pátek 7. října 2011 ve 14 hodin v Praze Na Slovance Fyzikální ústav Akademie věd ČR. Tajemná zkratka skrývá Středisko analýzy funkčních materiálů, schválené pražským zastupitelstvem jako nejlépe hodnocený projekt v rámci 2. výzvy Operačního programu „Praha – Konkurenceschopnost“.
Fyzika | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie vědSrpnovou astrofotografií je Jupiter a Ganymed Čt 8.9.2011
Již i při náhodném pohledu na půlnoční hvězdnatou oblohu nás v těchto měsících zaujme jasná "hvězda" nad východním obzorem. Ovšem v dalekohledu nebo na vítězném snímku srpnového kola soutěže "Česká astrofotografie měsíce" zjistíme, že se nejedná o objekt vzdálený desítky či stovky světelných roků od nás.
Astronomie | Ocenění | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Chemické chránění DNA před enzymatickým štěpením Po 5.9.2011
Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AVČR (tým doc. Michala Hocka) vyvinuli novou metodiku, jak lze chemickou cestou regulovat stříhání řetězců DNA selektivními enzymovými nůžkami. Štěpení DNA tzv. restrikčními endonukleázami je základním postupem při klonování DNA, bez kterého si nelze představit moderní molekulární biologii a genomiku.Tato metodika by mohla usnadnit řadu aplikací v molekulární biologii vyžadující štěpení velkých úseků DNA. Vědci z týmu doc. Michala Hocka vyvinuli postup přípravy „obalené" DNA, která sice obsahuje genetickou informaci, ale zvenku je pokrytá objemnými chránícími skupinami, a není tedy rozpoznatelná pro štěpící enzymy (restrikční endonukleázy). Po jednoduché chemické reakci takto ochráněné DNA s amoniakem se objemné chránící skupiny odštěpí a nově vzniklou „obnaženou" DNA je opět možné štěpit endonukleázami.
Biologie | Inovace | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Novinka českých vědců: bezlopatková odvalovací turbína Pá 19.8.2011
Precesní kapalinová turbína je novým patentovaným vynálezem Ústavu termomechaniky Akademie věd ČR. Představuje významné zdokonalení tzv. odvalovacího tekutinového stroje, v praxi rozšířeného pod názvem mikroturbína Setur. Na jeho vzniku se podíleli prof. František Maršík, DrSc., z ÚT AV ČR, Ing. Miroslav Sedláček, CSc., ze Stavební fakulty ČVUT v Praze a jejich slovenský kolega doc. Stanislav Hostina, Ph.D.
Fyzika | Inovace | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Nové poznatky českých vědců přispěly k boji s alergiemi Po 15.8.2011
K dalším možnostem v boji s alergiemi a jinými nebezpečnými zánětlivými stavy přispěl výzkum badatelů z Ústavu molekulární genetiky AV ČR, jenž ukazuje na nové zásahové místo pro léčbu těchto onemocnění. Vědcům se podařilo prokázat, že aktivace tzv. žírných buněk vede k tvorbě doposud nepopsaných mikrotubulárních výběžků, a na molekulární úrovni objasnit, jak vznikají. Klíčovou roli mají výrazné změny ve vnitrobuněčné koncentraci vápenatých iontů.
Vítězná astrofotografie č. 7: "LBN 134 - temná mlhovina v Lištičce" St 10.8.2011
Červencové kolo soutěže "Česká astrofotografie měsíce" opět zamíchalo československým astrofotografickým nebem. Autor vítězného snímku "LBN 134 - temná mlhovina v Lištičce", který nejvíce oslovil porotu, namířil svůj dalekohled do míst oblohy, kde kromě éterického závoje Mléčné dráhy téměř nice není. Tedy - z hvězd jasnějších čtvrté hvězdné velikosti zde nenalezneme žádnou.
Astronomie | Ocenění | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Jak čtou buňky informace v DNA? St 10.8.2011
Nové poznatky vědců z AV ČR přispívají k léčbě závažných onemocnění. Návod, jak postavit lidské tělo, je uložen v dlouhých vláknitých „molekulách dědičnosti“, v DNA. Tak, jako je složité naše tělo, je i složitý tento návod. Způsob, jakým ho buňky čtou, není dosud zcela objasněn. Jeden z krůčků k porozumění této velmi složité záhady udělali nedávno vědci z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR. Po dlouhou dobu se věřilo, že základní genetickou jednotkou jsou geny a že každý gen nese informaci pro tvorbu jedné bílkoviny. Nicméně v posledních letech se ukazuje, že většina genů může sloužit k výrobě více než jedné bílkoviny v závislosti na tom, v jaké části lidského těla je daný gen „čten“.
Biologie | Inovace | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Vědci sestavili podrobnou mapu genů ječmene Po 1.8.2011
Výsledky dosud nejrozsáhlejší genetické analýzy ječmene zveřejnil mezinárodní tým biologů. Vědci vytvořili detailní „genovou mapu“ všech chromozomů této obilniny, obsahující informace o poloze téměř 22 000 genů. Nové poznatky urychlí čtení kompletní dědičné informace ječmene, a tak usnadní jeho šlechtění. Na projektu se významně podíleli čeští odborníci z Ústavu experimentální botaniky AV ČR a z Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum. Ječmen je velmi důležitá obilnina v Česku i celosvětově. Používá se hlavně k přípravě sladu v pivovarnictví, při výrobě destilátů a také jako krmivo pro hospodářská zvířata. U nás se ječmen pěstuje asi na 450 000 hektarech půdy, což je po pšenici druhá největší osevní plocha ze všech plodin (údaje za rok 2009 ze statistiky FAO, Organizace OSN pro výživu a zemědělství).
Biologie | Inovace | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Nové a levnější biologické čištění půdy a vody St 13.7.2011
Čištění chemicky kontaminované vody a zejména půdy je velmi nákladné. Hledají se proto technologie, které by tento proces zlevnily. Jednou z nadějných cest dekontaminace je použití mikroorganismů a rostlin. Takovými možnostmi se nyní zabývají vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR. Biologická degradace škodlivých chemikálií je proces pomalý a dosud málo účinný. Existují však metody genového inženýrství, jimiž lze tyto organismy vybavit vlastnostmi, které by celý proces zlepšily. Výzkum badatelů z ÚMG AV ČR vychází z bakterií izolovaných z kontaminovaných půd a podzemních vod v oblastech několika vojenských újezdů a chemických průmyslových podniků.
Biologie | Inovace | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Nový mikroskop odhaluje molekulární procesy v buňkách St 6.7.2011
„Dvoufotonová polarizační mikroskopie odkrývá strukturu a funkci proteinů“ je název článku, jenž uveřejnil v Nature Methods badatelský tým dr. Josefa Lazara z Ústavu nanobiologie a strukturní biologie Centra výzkumu globální změny AV ČR v Nových Hradech (ÚNSB) a z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (JU). Spoluautory výsledků, publikovaných v internetové on-line verzi 3. 7. 2011 a zařazených do srpnového vydání tohoto prestižního odborného měsíčníku, jsou Alexey Bondar (JU), Štěpán Timr (ČVUT) a Stuart Firestein (Columbia University, USA). Nový druh optického mikroskopu, vyvinutý pod vedením výzkumných pracovníků z ÚNSB a z Jihočeské univerzity, umožní sledovat v živých buňkách různé pochody, jež dosud nebylo možné vidět. Vyvinutá technologie staví na pokročilém druhu optického, tzv. dvoufotonovém mikroskopu, kde je biologický vzorek osvětlován pomocí silného infračerveného laseru způsobem, který umožňuje trojrozměrnou prostorovou lokalizaci fluoreskujících molekul.
Inovace | Ústavy Akademie věd
Astrofoto června zachycuje červeného veleobra Antara Pá 1.7.2011
Šest set světelných let od nás se nachází šestnáctá nejjasnější hvězda na obloze, červený veleobr Antares. My pozemšťané máme velké štěstí, že se nenachází na místě našeho Slunce. To bychom tu totiž vůbec nebyli. Nebyl by tu ani autor tohoto vítězného snímku "České astrofotografie měsíce", ani my, kdo se nyní těšíme jeho úžasnou barevnou krásou. Hvězda Antares, ač pouze dvacetkrát těžší než naše Slunce, převyšuje jeho průměr sedmsetkrát a jeho zářivý výkon dosahuje dokonce jedenácti tisíc výkonů naší domovské hvězdy. Pokud bychom Antarese umístili na místo Slunce, naše Země by se nacházela hluboko v jeho řídkém tělese, stejně jako dokonce i ještě vzdálenější Mars.
Astronomie | Ocenění | Ústavy Akademie věd
Úlovek českých astronomů: Meteorit s rodokmenem Mason Gully St 22.6.2011
Vědci z Astronomického ústavu AV ČR se podílejí na skvělém výsledku spolupráce mezinárodního badatelského týmu, jenž se zabývá výzkumem bolidů a meteoritů v jihozápadní Austrálii. Na základě systematických pozorování se jim v Nullarborské poušti podařilo nalézt velmi zajímavý meteorit a určit jeho původ ve Sluneční soustavě (tzv. meteorit s rodokmenem).
Astronomie | Jiná kategorie | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Ve středu 15. června večer nastane úplné zatmění Měsíce Po 13.6.2011
Ve středu 15. června 2011 nastane v pozdních večerních hodinách úplné zatmění Měsíce. V České republice bude pozorovatelné v podstatné části svého průběhu. Neobvykle rudý či až nahnědlý Měsíc najdeme nevysoko nad jihovýchodním obzorem.
Astronomie | Avízo | Ústavy Akademie věd
21. Brdičkova přednáška: Ca rbon Materials and Graphenes" Pá 10.6.2011
Prestižní v pořadí již 21. výroční přednáška na počest fyzikálního chemika Rudolfa Brdičky bude proslovena 14.června 2011 od 14 hodin v budově ÚFCH J. Heyrovského AV ČR profesorem Klausem Müllenem z Max-Planck-Institutu v Mainzu an téma " Ca rbon Materials and Graphenes".
Fyzika | Chemie | Avízo | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Tajemství laboratorních myší Čt 2.6.2011
Na stránkách Nature Genetics byla v neděli 29. 5. 2011 zveřejněna publikace o původu laboratorních myší, na které se podílel promovaný biolog Jaroslav Piálek, CSc., z Ústavu biologie obratlovců AV ČR (ÚBO) v Brně. Práce je výsledkem mezinárodní spolupráce Jacksonovy laboratoře v Bar Harboru, Severokarolínské univerzity v Chapel Hill, Arizonské univerzity v Tucsonu, Michiganské University v Ann Arbor, Univerzity v Montpellier, Tchajwanské národní univerzity v Taipei a ÚBO.
Biologie | Inovace | Ústavy Akademie věd
Objev českých fyziků: nový fyzikální princip magnetické rezonance St 1.6.2011
Relativistické chování elektronů umožňuje využití magnetické rezonance v elektronických nanosoučástkách. Tento objev je dalším z řady společných výsledků dlouholeté spolupráce vědců z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR a britských laboratoří v Cambridge a Nottinghamu. Práce byla zveřejněna 22. 5. 2011 v prestižním odborném časopise Nature Nanotechnology. Ve fyzice představuje magnetická rezonance základní metodu pro studium nových magnetických látek. Při použití známých magnetických prvků pak může sloužit jako neocenitelný diagnostický nástroj, například v medicíně. Zmíněná vědecká práce představuje nový fyzikální princip magnetické rezonance.
Fyzika | Inovace | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Self-Assembly of Azahelicenes on AG (1,1,1): STM & computational study Ne 29.5.2011
We studied self-organization of azahelicenes ((+)-(P)-2-aza[6]helicene) on Ag(1,1,1) surfaces. Combined scanning tunneling microscopy (STM) and tuning-fork-based noncontact atomic force microscopy (NC-AFM) were used to explore the system experimentally. Regular flower-like cyclic aggregates consisting of six azahelicenes were observed.
Fyzika | Seminář | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Mezinárodní letní škola Physics at Nanoscale So 28.5.2011
Škola je součástí série letních škol konaných každé 3 roky a je určena především pro doktorandy a mladé vědecké pracovníky. Pořádá ji konsorcium několika organizací, především Fyzikálního ústavu AV ČR a Vysokého učení technického v Brně.
Fyzika | Avízo | Ústavy Akademie věd
Science Café Brno: 1. června o jedlých vakcínách Po 23.5.2011
Červnové brněnské Science Café má název „Jedlé vakcíny z rostlin: dočkáme se někdy?“. O svém výzkumu bude hovořit Mgr. Tomáš Moravec, Ph.D., z Ústavu experimentální botaniky AV ČR. Diskusní večer proběhne jako vždy první středu v měsíci, tj. 1. června 2011 od 18:30 h v Literární kavárně knihkupectví Academia na nám. Svobody.
Medicína | Avízo | Jihomoravský kraj | Ústavy Akademie věd
Solar Fuels: Light Capture and Electron Flow Pá 20.5.2011
Ústav fyzikální chemie pořádá ve dnech vědecké setkání na téma solární energie. Akce se koná od 23. do 26. května v prostorách Ústavu, a to v Brdičkově přednáškové místnosti.
Fyzika | Chemie | Avízo | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
10. evropské fórum vědy a techniky v Praze Čt 19.5.2011
Desáté fórum se koná na univerzitní půdě Vysoké školy ekonomické v Praze, a to 19. května od 9 hodin. Veškeré podrobnosti o akci naleznete v přiloženém dokumentu.
Avízo | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
XVth Symposium on Chemistry of Nucleic Acid Components Út 17.5.2011
Symposium se koná v Českém Krumlově 5.-10. června. Více informací naleznete na stránkách http://www.scnac.com.
Chemie | Avízo | Ústavy Akademie věd
Učená společnost ocenila vědce s největším přínosem na rozvoji vědy Út 17.5.2011
Dvě samostatné tematické části dělily v pondělí 16. 5. první den XVII. valného shromáždění Učené společnosti České republiky, jehož program byl ve Velké aule pražského Karolina otevřen i pozvaným hostům. Již od rána se nesl v slavnostním duchu, neboť se udělovala významná ocenění, odpoledne se diskutovalo o klimatických změnách a jejich dopadech na život celého lidstva. Valné shromáždění pokračuje v úterý 17. 5. uzavřeným pracovním zasedáním v sídle AV ČR v Praze.
Ocenění | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Zajímavá přednáška na téma: "Od kvadrantu k GPS" Pá 13.5.2011
Chcete se dozvědět víc, než jen výsledky posytnuté "černou krabičkou"? Zajímavá, co bylo mezi tím? K čemu nám bude nový evropský systém Galileo? Odpovědi vám dá sobotní přednáška.
Astronomie | Avízo | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Prague Will Become a World Centre of Speech Processing in 2011 So 7.5.2011
The Institute of Electrical and Electronics Engineers (IEEE) is an organization of over 350,000 Electrical and Computer Science engineers in ~150 countries worldwide. IEEE is publishing more than 100 periodicals and an important number of books (over 25% of the scientific and technical literature in electrical engineering and computer science originates from IEEE).
Fyzika | Konference | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Čeští fyzici odkryli atomární strukturu uhlíkových materiálů St 4.5.2011
K pochopení, jak mikroskopy s rastrující sondou zobrazují atomární strukturu uhlíkových materiálů, přispěl zásadním způsobem tým vědců z Fyzikálního ústavu AV ČR a ze španělské Universidad Autonóma de Madrid. Výsledky bádání publikoval koncem dubna prestižní časopis Physical Review Letters.Výzkum podpořily Grantová agentura České republiky a Program podpory projektů mezinárodní spolupráce AV ČR. Unikátní vlastnosti uhlíkových materiálů, např. uhlíkové nanotrubičky nebo grafen, přinášejí lidstvu stále větší pokrok v mnoha sférách života.
Fyzika | Inovace | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Mezinárodní konference: Ecology of Soil Microorganisms Čt 28.4.2011
We welcome you to the conference Ecology of Soil Microorganisms to be held in spring 2011 in Prague. The conference is planned as an interdisciplinary platform where data from different experts can be linked and new strategies for further research topics can be defined. This includes questions addressing microbial communities and (meta)genomes in soils and their role in soil quality and soil health.
Biologie | Konference | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Pouště uprostřed oceánů St 30.3.2011
Na přednášku zve Středisko společných činností AV ČR společně s Geofyzikálním ústavem AV ČR a Mikrobiologickým ústavem AV ČR. Přednáška se koná v úterý 12. dubna 2011 od 14:00 hodin v Praze, v Akademii věd ČR. Vstup je volný do vyčerpání kapacity sálu. Místo je nutné si předem rezervovat.
Vědy o Zemi | Seminář | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Čeští fyzici spoluobjeviteli nové cesty ve spintronice Po 21.3.2011
Zásadní průlom ve výzkumu materiálů využívaných ve spintronice – elektronice blízké budoucnosti – se podařilo skupině badatelů z Fyzikálního ústavu AV ČR, kterou vede Tomáš Jungwirth. Objev, na němž se v rámci dlouhodobé mezinárodní vědecké spolupráce podíleli i vědci z Matematicko-fyzikální fakulty UK a zahraniční kolegové z Velké Británie a Japonska, představuje nový princip spintronické součástky založené na antiferomagnetu.
Fyzika | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie vědStudium struktury a magnetismu hranic zrn v železe a v niklu z prvních principů Po 21.3.2011
Fyzika | Seminář | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Probing the energetics and dynamics of individual atomic spins on surfaces Po 21.3.2011
Fyzika | Seminář | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
13. Mezinárodní konference Aplikovaná mechanika 2011 Út 15.3.2011
Ústav fyziky materiálů Akademie věd České republiky a Ústav mechaniky těles, mechatroniky a biomechaniky Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně pořádají 13. ročník mezinárodní vědecké konference. Koná se 18. - 20. dubna 2011, hotel Akademie, Velké Bílovice, Česká republika.
Fyzika | Avízo | Jihomoravský kraj | Ústavy Akademie věd
Na cestě k novým materiálům pro elektroniku budoucnosti Út 15.2.2011
Stává se jen zřídka, aby se první ohlas na publikovanou práci objevil téměř okamžitě po jejím zveřejnění. Ještě méně časté je, aby tímto ohlasem byla propagace práce pro její průkopnický charakter. Právě toto se podařilo skupině vědců z Fyzikálního ústavu AV ČR, Matematicko-fyzikální fakulty UK, University v Nottinghamu a Hitachi laboratoře v Cambridge. Skupina představila novou třídu materiálů pro spinovou elektroniku, která by měla umožnit ovládání magnetických momentů látky za vysokých teplot pomocí elektrického pole. Redakce časopisu Physical Review Americké fyzikální společnosti, ve které je práce týmu vedeného T. Jungwirthem z FZÚ AV ČR publikována [1], otiskla zároveň ve své rubrice Viewpoint podrobný komentář profesora Roberta J. Cavy z Princetonské university [2].
Fyzika | Inovace | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Výkonnost české vědy - seminář organizovaný Hradem a Akademií Po 7.2.2011
Prezident republiky Václav Klaus přijal na Pražském hradě předsedu Akademie věd ČR Jiřího Drahoše. Předseda akademie seznámil Václava Klause s právě probíhajícím hodnocením vědecko výzkumných pracovišť Akademie věd.
Seminář | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Irremediable complexity? Český článek, který ve světě vzbudil rozruch St 26.1.2011
Autoři, jedním z nichž je Julius Lukeš, argumentují, že ne všechny procesy a struktury v živých buňkách lze vysvětlit pouze selekcí a adaptací. Na několika příkladech ukazují, jak může narůstat složitost aniž by přinášela jakoukoli selekční výhodu a navrhují pro tyto procesy zavést pojem „nevyléčitelná složitost“. Článek vyšel v prestižním Science a ihned po publikování vzbudil značný zájem a kontroverzi.
Biologie | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie vědSchool “Adsorption on Porous Materials” Ne 16.1.2011
Fyzika | Chemie | Konference | Ústavy Akademie věd
Astrofoto měsíce prosince zachytila "hlavu čarodejnice", hvězdu Rigel Čt 13.1.2011
Během Filipojakubské či též Valpuržiny noci z 30. dubna na 1. května se od nepaměti na vyvýšených místech zapalují velké ohně jako ochrana před zlými démony a čarodějnicemi. Podle starých pohanských zvyků je tak možno uchránit se temným silám během této podivné noci uvolněných. Jednu čarodějnici ovšem zahnat nemůžeme. Nespadá totiž do sféry pozemské a naše síly na ni nestačí. Její spatření navíc není vůbec jednoduché. Je slabounká, éterická, spíše jako víla. Pokud bychom ji chtěli zahlédnout, musíme zaměřit své zraky hluboko do vesmíru, až k modravé hvězdně Rigel. Tato po většinu času nejjasnější hvězda souhvězdí Oriona a šestá nejjasnější hvězda oblohy, vzdálená od nás přibližně osm set světelných let a patřící mezi modré superobry, je sedmnáctkrát hmotnější než naše Slunce a svítí osmdesát pět tisíckrát jasněji. Pokud bychom ji položili na místo našeho Slunce, svítila by nám na obloze jako oslnivě jasná koule o úhlovém průměru třicet pět stupňů.
Astronomie | Ocenění | Ústavy Akademie věd
Objev ve výzkumu spinových tranzistorů Út 11.1.2011
Mezinárodní tým vědců, který tvoří fyzici z Akademie věd České republiky a Univerzity Karlovy, Hitachi Cambridge Laboratory a University of Cambridge a University of Nottingham ve Velké Británii, a Texas A&M University ve Spojených státech, představil experimentální realizaci tranzistoru, jehož funkce je založena na spinu elektronu. Práce byla publikována 24. prosince 2010 v časopise Science.
Fyzika | Inovace | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Čeští a ruští vědci o omské hemoragické horečce v The Lancet Čt 23.12.2010
Autorský kolektiv českých a ruských vědců shrnuje aktuální stav poznatků o omské hemoragické horečce (OHH), závažném virovém onemocnění, jež se endemicky vyskytuje v oblastech západní Sibiře. Virus OHH je přenášen klíštětem Dermacentor reticulatus, ale řada pacientů onemocní na základě kontaktu s infikovanými ondatrami, jež slouží jako rezervoár viru v přírodě.
Biologie | Ústavy Akademie věd
Výzkum ryb možná promění naše vodní nádrže v ekooázy Čt 23.12.2010
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR v Českých Budějovicích vyvíjejí metodologii, která má umožnit monitorování českých vodních nádrží tak, aby v nich mohly být nastoleny a trvale udržovány přirozené ekosystémy. Na své dva výzkumné projekty získali v předchozích dvou letech celkovou dotaci téměř 370 tisíc eur.
Biologie | Inovace | Ústavy Akademie věd
Astrofotografie listopadu zachycuje galaxie s polárním prstencem St 8.12.2010
Galaxie NGC 660. Poněkud strohé pojmenování, které nezasvěceného spíše odradí. Astronom však ví, že se za tímto katalogovým číslem skrývá zajímavý a vzácný objekt vzdáleného vesmíru - galaxie s polárním prstencem. V této galaxii totiž nenalezneme pouze obvyklý plochý galaktický disk plný hvězd, prachu a plynu, nýbrž i disk druhý, obíhající téměř kolmo. I když mechanismus vzniku tohoto bizarního tvaru není ještě plně objasněn, předpokládá se, že druhý prstenec je tvořen materiálem další galaxie, který prochází plochým diskem této galaxie. Tento hvězdný ostrov není ovšem zajímavý pouze svým tvarem, nýbrž slouží i k zajímavým výpočtům a úvahám. Z pozorování vzájemné rotace prstence a disku lze odhadnout gravitační vliv temné hmoty obklopující tuto galaxii.
Astronomie | Ocenění | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Mezinárodní sympozium o toxicitě nanomateriálů startuje Po 29.11.2010
Na 50 zahraničních a více než 100 českých odborníků se začátkem příštího týdne v Praze zúčastní mezinárodního nanotoxikologického sympozia nazvaného „Bezpečnost nanotechnologií je velký úkol“. O bezpečnosti a toxicitě nanomateriálů přijedou do naší metropole diskutovat špičkoví vědci z 16 evropských zemí a z USA. Konference se koná ve dnech 29.–30. 11. 2010 v konferenčním centru Ústavu molekulární genetiky v Praze-Krči.
Nanotechnologie | Avízo | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Nová analytická technika: Frakcionace tokem v asymetrickém poli St 24.11.2010
Vzdělávací a informační středisko ÚMCH AV ČR srdečně zve všechny zájemce na přednášku pořádanou v rámci pravidelného přednáškového cyklu ÚMCH. Přednáší: Ing. Jiří Horský CSc.
Chemie | Seminář | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Plynní a ledoví obři Po 22.11.2010
Daleko ve Sluneční soustavě se nacházejí světy, které jsou zcela odlišné než planety ve vnitřní části Sluneční soustavy. Jsou to obrovské, plynné planety bez pevného povrchu - plynní a ledoví obři. Ačkoliv se nacházejí na periferii Sluneční soustavy, ovlivnili její podobu a vývoj zcela zásadním způsobem.
Astronomie | Seminář | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie vědLuminiscenční a scintilační materiály So 20.11.2010
Fyzika | Seminář | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Příprava hybridních organicko-anorganických materiálů Čt 11.11.2010
Chemie | Avízo | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Katalytická deoxygenace obnovitelných surovin Po 25.10.2010
Chemie | Seminář | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Ústav fyzikální chemie otevírá špičkové nanocentrum Po 25.10.2010
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v.v.i. pořádá v úterý 26.října 2010 v 11:00 hodin tiskovou konferenci Centra pro inovace v oboru nanomateriálů a nanotechologií u příležitosti zprovoznění prostor nového Nanocentra a zahájení jeho činnosti. Konference se uskuteční v Brdičkově posluchárně v Praze 8, Dolejškova 2155/3. Po skončení konference budou mít zájemci možnost prohlédnout si prostory budovaného centra.
Chemie | Avízo | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie vědPříprava a charakterizace polymerních a kompozitních membrán pro separace plynů. Po 18.10.2010
Chemie | Seminář | Ústavy Akademie věd
42th Symposium on Catalysis Po 18.10.2010
The Symposium covers all topics of homogeneous and heterogeneous catalysis. Contributions on related subjects are also welcome.The Symposium Program consists of invited plenary lectures, oral contributions (20 minutes) and posters.
Fyzika | Chemie | Avízo | Ústavy Akademie vědNanočástice aneb molekulový pohled na chemii a fyziku Po 18.10.2010
Fyzika | Seminář | Ústavy Akademie věd
Problém přípravy katalyticky aktivních materiálů... Út 3.8.2010
Problém přípravy selektivních katalyticky aktivních materiálů pro tento typ procesů vyřešil tým řízený vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v. v. i. Výsledky výzkumu, na kterém se
podíleli Valery Petrykin, Kateřina Macounová, Oleg Shlyakhtin a Petr Krtil, byly publikovány v časopisu Angewandte Chemie Int. Edition (49 (2010), 4813).
Objev nového materiálu pro stálé elektronické paměti Út 27.7.2010
Skupina S. Kamby z Fyzikálního ústavu Akademie věd společně s řadou amerických spolupracovníků teoreticky navrhla a také experimentálně využila mechanického napětí ve velmi tenkých vrstvách EuTiO3 k umělé přípravě feroelektrika, které je zároveň silným umělým magnetem.
Fyzika | Inovace | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Materiálový výzkum pomáhá částicové fyzice Čt 22.7.2010
Před dvěma lety byla udělena Nobelova cena za teoretické vysvětlení spontánního narušení symetrie u elementárních částic. Tato teorie mimo jiné objasňuje, proč je ve vesmíru více hmoty než antihmoty. Podle této teorie by měly mít částice jako elektron, neutron atd. elektrický dipólový moment. To je zdánlivě nesmyslné, protože neutron nemá žádný elektrický náboj a elektron má jen záporný náboj. Dipólový moment částic zatím nebyl pozorován, protože jeho velikost má být velmi malá.
Fyzika | Inovace | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
400 let od objevu Saturnových prstenců Čt 15.7.2010
Na nočním nebi existuje nepřeberné množství objektů, jež jsou vhodné i pro malý dalekohled. Pouze u některých z nich však zažijeme pocit naprostého úžasu. Mezi takové vděčné cíle bezesporu patří povrch Měsíce, planeta Jupiter se svými měsíčky nebo prstencem opásaná planeta Saturn. Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu.
Astrofotografie června: neopakovatelný vzhled komety McNaught Pá 2.7.2010
Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2010 obdržel snímek „Kometa C/2009 R1 McNaught “, jehož autorem je Ing. Martin Myslivec.
Astrofotografie května zachycuje galaxie M 81 a M 82 Út 8.6.2010
Pohled na galaxie - hvězdné ostrovy ukryté v nesmírných hlubinách vesmíru - nám dává tušení o titěrnosti Země či celé Sluneční soustavy. Ztrácíme při něm iluzi o jedinečnosti našeho světa. Kolik světů podobných tomu našemu se asi nachází v jejich útrobách?
Astronomie | Ocenění | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
EMBO Young Scientists Forum Ne 30.5.2010
June 8-10, 2010, Institute of Molecular Genetics AS CR, Prague, Czech Republic. Topics: Cell biology, Immunology, Cancer biology, Neurobiology, Computational biology.
Biologie | Konference | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Kdo získá Prémii O. Wichterleho? 22 perspektivních vědců Pá 28.5.2010
Akademie věd ČR uděluje Prémii Otto Wichterleho vybraným, mimořádně kvalitním a perspektivním vědeckým pracovníkům AV ČR, kteří přispívají vynikajícími výsledky k rozvoji vědeckého poznání, jsou nositeli vědeckých hodností nebo titulů (CSc., Dr., Ph.D., DrSc., DSc.) a v kalendářním roce podání návrhu dosáhnou věku nejvýše 35 let. Předání prémií se bude konat 2. června 2010 ve vile Lanna, v Praze 6.
Ocenění | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie vědA Nano-History of Fluorescence Pá 28.5.2010
Chemie | Avízo | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Aerosoly – velká neznámá Čt 27.5.2010
Atmosférické aerosoly významně ovlivňují kvalitu ovzduší i zemské klima, jsou však zároveň jednou z nejméně prozkoumaných složek atmosféry. V práci nedávno publikované v prestižním mezinárodním vědeckém časopise přichází mezinárodní tým vědců z Kalifornské univerzity v Irvine, Ohioské státní univerzity v Columbusu a Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR s novým ‘vylepšeným’ modelem částic mořského aerosolu doplněným o kation Mg2+, jehož přítomnost v mořské vodě dosavadní modely nebraly v úvahu. Vědci na základě studia roztoků chloridu hořečnatého pomocí spektroskopie a počítačových simulací ukázali, že zvláštní chování kationtů hořčíku Mg2+ ve vodě ovlivňuje výskyt chloridových aniontů Cl na povrchu roztoku, a může tak zvyšovat reaktivitu slaných mořských aerosolů rozptýlených v zemské atmosféře.
Chemie | Věda v praxi | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Astronomický den v Jizerské oblasti tmavé oblohy Pá 21.5.2010
Podobně jako jarní "otevírání studánek" se v sobotu 22. května 2010 "otevře" pro turistickou sezónu Jizerská oblast tmavé oblohy. Na Jizerce proběhne Astronomický den s programem od 13 hodin hluboko do noci, určeným všem zájemcům, od těch vážných se zájmem o astronomii a vesmír až po rodiny s dětmi - počítá se i s programem pro děti. Mezi přednášejícími se objeví Dr. Jiří Grygar s přednáškou Pohledy do nebe. Vše zdarma!
Astronomie | Avízo | Liberecký kraj | Ústavy Akademie věd
Dny otevřených dveří na observatoři v Ondřejově. Po 17.5.2010
Po celé tři dny pro vás budou otevřena naše odborná pracoviště a budete si je moci prohlédnout s výkladem odborníků. Na pátek zveme také školy! Otevírací doba po všechny tři dny 9 až 17 hodin, v pátek a sobotu večer navíc doprovodný program. Návštěva je vhodná nejen pro vážné zájemce, ale např. i pro rodiny s dětmi. Vstup zdarma.
Astronomie | Avízo | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Tisková konference o přípravě projektu BioCev Po 19.4.2010
Akademie věd ČR a Univerzita Karlova v Praze srdečně zvou na tiskovou konferenci o přípravě společného projektu Biotechnologické a biomedicínské centrum Akademie věd a Univerzity Karlovy v úterý 30. března 201, 10:00 h.
Biotechnologie | Tisková konference | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Vědci z Akademie věd hledají cílovou molekulu pro vývoj chemoterapeutik St 14.4.2010
Schopnost živočišných buněk přijímat různé tvary, udržovat vnitřní uspořádání organel a vykonávat koordinované pohyby závisí na buněčné kostře, tzv. cytoskeletu - složité síti vláken, která prostupuje vnitřek buňky. Na rozdíl od kostry lidského těla je cytoskelet vysoce dynamická struktura, která dokáže rychle změnit svoji stavbu, když buňka reaguje na podněty z okolí. Cytoskelet je vystavěn ze tří typů vláken: mikrotubulů, mikrofilament a středních filament, která se liší svou architekturou a stavebními proteiny. Mikrotubuly jsou tvořeny dimery alfa- a beta-tubulinu a v buňce vyrůstají ze specializovaných organizačních center, tzv. centrosomů, ve kterých se nachází další člen tubulinové „rodiny“, gama-tubulin.
Biologie | Inovace | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie vědNatural Immunity and Cancer St 31.3.2010
Biologie | Medicína | Konference | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Jak se léčí poraněná buňka? Út 30.3.2010
Buňky i v tak složitém organismu, jakým je lidské tělo, jsou vystaveny různým atakům. Mezi ně patří například při bakteriální infekci poškození buněčné membrány toxiny. Nejvíce zranitelné jsou buňky, které přichází přímo do kontaktu s vnějším prostředím (kůže, sliznice) a slouží v obraně organismu proti patogenům vnějšího okolí. Poškození plasmatické membrány buňky by mohlo vést k vylití obsahu buňky a k buněčné smrti.
Medicína | Inovace | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie vědChemická robotika: Stav poznání a výzvy Út 30.3.2010
Chemie | Seminář | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Česká astronomická společnost udělila cenu Zdeňka Kvíze Čt 25.3.2010
Česká astronomická společnost ocenila Kvízovou cenou za rok 2010 Martina Lehkého z Hradce Králové. Cena Zdeňka Kvíze za rok 2010 byla udělena Martinu Lehkému především za jeho přínos v oboru studia meziplanetární hmoty.
Astronomie | Ocenění | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Role kyseliny sírové v atmosférické nukleaci Po 22.3.2010
Roli kyseliny sírové v atmosférické nukleaci prokázal mezinárodní tým s účastí Ústavu chemických procesů Akademie věd ČR.
Chemie | Věda v praxi | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Další krok v poznání příčin některých neurologických onemocnění Po 22.3.2010
Moderní vědecké metody umožňují postupně objasňovat molekulární podstatu mnohých geneticky podmíněných chorob. To je nezbytnou podmínkou pro racionální hledání případných léků či moderních léčebných postupů, ale také prenatální diagnostiky a preventivní medicíny. V poslední době se daří takto poznávat i příčiny některých neurologických a psychiatrických onemocnění, jejichž patogeneze byla neznámá.
Biologie | Věda v praxi | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie vědJoint conference of the laboratories... Ne 21.3.2010
Biologie | Avízo | Konference | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Molecular weight and dimensions of polymers St 17.3.2010
Chemie | Seminář | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Mezi nádorem a zdravou tkání – stroma jako třetí hráč Út 16.3.2010
Zhoubné nádory hlavy a krku tvoří 5. nejčastější skupinu maligních nádorů člověka. Jejich biologické chování je typické agresivním lokoregionálním šířením, vysokou tendencí k recidivám a častým výskytem mnohočetných nádorů. Celosvětově se incidence dlaždicobuněčných karcinomů hlavy a krku pohybuje okolo 500 000, v České republice je zjištěno zhruba 3000 nových případů za rok. Pětileté přežití pacientů se přitom pohybuje jen mezi 50–60 %. Léčebné výsledky této skupiny nádorů se výrazně nezlepšují, a to navzdory značným pokrokům, kterých bylo v posledních desetiletích dosaženo v chirurgii a onkologii. Je to dáno zejména tím, že stále ještě neznáme podstatu vzniku a šíření nádorů v organismu. Nemáme zatím genetickou diagnostiku schopnou zhoubný nádor odhalit včas (nejlépe před manifestací klinických symptomů). Pro určení celkové prognózy pacienta je rozhodující genetická analýza.
Medicína | Inovace | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie vědRole and Synthesis of Non-Fouling Surfaces Čt 11.3.2010
Chemie | Seminář | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Čeští vědci vyvinuli látku zpomalující stárnutí kůže So 6.6.2009
Společná laboratoř Ústavu experimentální botaniky AV ČR a Univerzity Palackého vyvinula látku, která zpomaluje stárnutí kůže a zlepšuje vzhled pleti. Objev nyní komerčně využívá firma Senetek z USA. Na americký trh uvedla produktovou řadu kosmetických přípravků, které tuto látku obsahují. Zajímavé je, že prvním impulzem k vývoji sloučeniny byl základní výzkum rostlinných hormonů. V tomto případě se tedy podařilo úspěšně převést vědecké poznatky do praxe. Nová látka omezující stárnutí pleti má obchodní název Pyratine-6. Byla vyvinuta v Laboratoři růstových regulátorů, kterou vede profesor Miroslav Strnad. Jde o společné pracoviště Ústavu experimentální botaniky Akademie věd České republiky, v. v. i., (ÚEB) a Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
Biologie | Věda v praxi | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Dny otevřejných dveří na observatoři v Ondřejově So 16.5.2009
22. až 24. května 2009, vždy 9 až 17 hodin. Po celé tři dny pro vás budou otevřena naše odborná pracoviště a budete si je moci prohlédnout s výkladem odborníků. Na pátek zveme také školy! V pátek a sobotu večer navíc doprovodný program. Návštěva je vhodná nejen pro vážné zájemce, ale např. i pro rodiny s dětmi, pro děti máme připraven program. Vstup zdarma, naopak si ještě něco odnesete.
Astronomie | Avízo | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie vědSupercritical Hydrothermal Synthesis ... St 13.5.2009
Chemie | Avízo | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Structural Biology and Structural Genomics St 13.5.2009
Chemie | Avízo | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Chemical Publishing in the 21st Century St 13.5.2009
Chemie | Avízo | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Theoretical Studies of Enzymatic Reactions St 13.5.2009
Chemie | Avízo | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Astrofotografie dubna zachycuje přes 100 tisíc hvězd Čt 7.5.2009
V roce 1714 ji v Anglii objevil Edmond Halley, 1. června 1764 ve Francii pojmenoval Charles Messier a v roce 2009 ji v Čechách vyfotografoval Jiří Linet. S věkem okolo 10 miliard let to není již žádná teenagerka, ale jistě je stejně sledovaná jako kterákoliv modelka na Zemi. Každou noc se k ní desítky let obracejí objektivy astronomických přístrojů, aby polapily něco málo fotonů, které ji opustily před 25 tisíci lety. Před 35 lety se ji lidstvo dokonce pokusilo kontaktovat depeší radiového teleskopu v Arecibu. Zatím neodpověděla. Svou krásu skrývá pod obyčejné označení M 13 vyjadřující pozici v katalogu páně Messiera. Zasvěcenci ji pak důvěrně říkají „kulovka v Herkulovi“. A tak jsme již prozradili téměř vše podstatné. To hlavní však ještě chybí. S jejím portrétem pořízeným v Havířově zvítězil astrofotograf Jiří Linet v dubnovém kole soutěže „Česká astrofotografie měsíce“.
Astronomie | Ocenění | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Spolehlivost konstrukcí: nová generace norem So 18.4.2009
Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, v. v. i. (ÚTAM), ve spolupráci s Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou Ostrava (VŠB-TUO) pořádá 10. ročník konference „Spolehlivost konstrukcí: K nové generaci norem odpovídající netradičnímu pravděpodobnostnímu pojetí posudku spolehlivosti SBRA“. Konference se uskuteční ve dnech 20.–21. 4. 2009 v budově ÚTAM AV ČR, Prosecká 76, Praha 9.
Fyzika | Konference | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Sjednocení pravidel v molekulární diagnostice zlepší výzkum Pá 17.4.2009
Biotechnologický ústav Akademie věd České republiky, v. v. i. (BTÚ AV ČR) a Americká asociace klinické chemie (AACC) společně oznámily uveřejnění sjednocených pravidel (standard) pro klíčovou laboratorní metodu nazývanou qPCR (kvantitativní polymerázová řetězová reakce).
Biologie | Inovace | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Astrofoto března: Unikátní záběr Saturnu s pěti měsíci Čt 9.4.2009
Když v červenci 1610 zaměřil Galileo Galilei svůj malý dalekohled ke žlutavě zářící bludné hvězdě na rozhraní Kozoroha a Vodnáře zvané Saturn, byl překvapen tím, co uviděl: „…hvězda Saturn není samostatnou, nýbrž ze tří se skládá, jež se téměř dotýkají, nikdy nemění svoji vzájemnou polohu a srovnány jsou do řady podél zvěrokruhu, uprostřed je jedna třikrát větší než obě postranní a jejich umístění má tuto podobu oOo….“ V roce 1612 jej však čekalo další překvapení. Saturnovy „uši“ zmizely. I když Galileo předpověděl, že se opět objeví, což v roce 1616 znovu pozoroval, záhadě na kloub nepřišel.
Astronomie | Ocenění | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Seminář u příležitosti 70. narozenin profesora Michla Út 31.3.2009
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského, v.v.i. Akademie věd České republiky zve všechny zájemce na ústavní seminář. Laudacio na profesora Josefa Michla přednese profesor Rudolf Zahradník. Se svými krátkými příspěvky po té vystoupí kolegové a dlouholetí přátelé.
Chemie | Seminář | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Pět let práce českých zoologů v Senegalu Út 31.3.2009
Ústav biologie obratlovců AV ČR a Odbor mediální komunikace AV ČR
Vás zvou na tiskovou konferenci, na které se představí projekt Druhová diverzita a ekologie vybraných skupin obratlovců západní Afriky.
Objevena vzácná nepárová produkce top kvarku Čt 26.3.2009
Vědci z experimentů CDF a DZero ve Fermiho národní urychlovačové laboratoři, provozované americkým ministerstvem pro energetiku, pozorovali srážky částic s nepárovou produkcí top kvarku, tzv. ,single top kvark'. Tento objev nepárové produkce top kvarku potvrzuje důležité parametry fyziky částic a je významný i pro pátrání po Higgsově bosonu na fermilabském urychlovači Tevatron, v současnosti největším provozovaném urychlovači částic na světě.
Až dosud byl top kvark pozorován pouze při vzájemném působení mezi sledovanými jevy zprostředkovaném silnou jadernou interakcí. V těchto interakcích top kvark vždy vzniká v párech. Nepárová produkce top kvarku, která je umožněna slabou jadernou interakcí a hůře se experimentálně detekuje, byla pozorována až nyní, téměř 14 let po objevu top kvarku v roce 1995.
Inhibitory angiogeneze: konstrukce, syntéza a využití Čt 26.3.2009
Mikrobiologický ústav pořádá 3.-4. dubna 2009 mezinárodní konferenci Princip využití antiangiogenních látek v terapii nádorů spočívá v tom, že se zabrání vývoji cévního zásobení tumorů, a tím se buď zabrání jejich šíření nebo jsou zničeny v důsledku nedostatku živin a kyslíku.
Biologie | Avízo | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Globe at Night: mapujte světelné znečištění nad domem Čt 19.3.2009
Světelné znečištění jako důsledek nehospodárného nakládání se světlem ruší přirozenou noční tmu a biorytmy všech živých organismů (včetně člověka), které tmu potřebují k efektivnímu spánku nebo naopak k nočnímu životu.
Jiný obor | Avízo | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Do vesmíru vzlétla družice pro výzkum gravitačního pole St 18.3.2009
Po řadě odkladů byla 17. března 2009 v 15: 21 h středoevropského času z ruského kosmodromu Plesetsk vypuštěna družice Evropské kosmické agentury ESA GOCE.
Astronomie | Věda v praxi | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie vědŠtěpení střižných vln Po 9.3.2009
Matematika | Fyzika | Seminář | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Vláknitý TiO2: Nový materiál Po 9.3.2009
Chemie | Seminář | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Družice Kepler hledá ve vesmíru obyvatelné planety So 7.3.2009
Jsme ve vesmíru sami? Stejnou nebo podobnou otázku si alespoň jednou položil snad každý. Lidstvo se v těchto dnech chystá udělat doposud největší krok k zodpovězení této otázky.
Astronomie | Avízo | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Astrofotografie února: snímek Bílého býka Čt 5.3.2009
Je prosincový večer roku 1519. Admirál Fernão de Magalhães vyšel na záďovou nástavbu karavely Trinidad. Další čtyři lodě se kolébají opodál. Dva měsíce pršelo a obloha byla pokryta těžkými oblaky, které znemožňovaly přesnou navigaci. Před dvěma dny zahlédli námořníci daleko na pravoboku obrysy pevniny. Šeří se a admirál si chystá měřičské pomůcky a tabulky. Obloha se po dlouhé době vyjasnila a Magalhães chce konečně zjistit přesnou polohu výpravy. Zaměří první hvězdu a chystá se údaj nadiktovat zapisovateli. V tom ho zaujme cosi podivného na obloze.
Astronomie | Ocenění | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Astrofotografie ledna: modravě zářící podobr v mlhovině Út 3.2.2009
Titul obdržel snímek mlhoviny NGC 7023 pořízený Milošem Hrochem. Svět hvězd, a to nyní nemyslíme hvězdy filmové, nám kromě nebeských těles, řekněme standardních, přináší i přehlídku těch nejpodivnějších objektů, jaké si vůbec můžeme představit. Patří mezi ně i poměrně vzácní a velmi mladí hvězdní podobři spektrální třídy Ae či Be. Jejich vzácnost je způsobena zejména tím, že se v této fázi vývoje nacházejí jen po astronomicky velmi krátkou dobu. Jedná se o období jejich gravitačního smršťování a přípravy na vstup do středních a nejdelších let pobytu na tzv. „hlavní posloupnosti“.
Astronomie | Ocenění | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie vědmRNP dynamics in mouse oocytes Ne 18.1.2009
Biologie | Seminář | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Organization of Zeolite Microcystals Ne 18.1.2009
Chemie | Seminář | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Příprava hexahelicenů cykloizomerací Ne 18.1.2009
Chemie | Seminář | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Astrofotografie prosince: horká bílá a namodralá záře hvězd St 14.1.2009
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2008 obdržel snímek „Chi a h“, jehož autorkou je Kateřina Onderková z Ostravy.
Astronomie | Ocenění | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Češi umí připravit kmenové buňky pro těžce nemocné Po 8.12.2008
Využití kmenových buněk v humánní medicíně, a obzvláště pak embryonálních kmenových buněk (ESC), zahrnuje nejen vědecké ale i etické aspekty. Možnosti, které nabízí technologie využívající kmenové buňky jak pro regenerativní medicínu, farmakoterapii, tak i další výzkum, jsou však enormní a vkládají do nich velké naděje vědci po celém světě. Předchozí navrhované přístupy přípravy immunokompatibilních buněk s pacientem, například přenosem jader somatických buněk, jsou kromě technických problémů zatíženy také etickými otázkami. Výzkumy v posledních letech potvrdily možnost zvrátit osud buněk a „přinutit“ tak diferencované buňky, aby se vrátily do pluripotentního (nediferencovaného) stavu.
Medicína | Věda v praxi | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Červená záře Kalifornie zachycená z balkónu Pá 5.12.2008
Vítězný snímek soutěže Česká astrofotografie měsíce za listopad 2008, jehož autorem je Jan Hovad, nese název NGC 1499 - mlhovina Kalifornie. Jistě by si zasloužil ještě drobný podtitulek: „… kam se můžeme podívat z balkónu rodinného domu“. Ten si autor snímku vybral jako stanoviště svého fotografického přístroje, jímž neúnavně prozkoumává krásná místa noční oblohy. Tentokrát skleněné oko jeho dalekohledu zamířilo k hvězdě Menchib v souhvězdí Persea.
Astronomie | Ocenění | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Setkání odborníků na rentgenovou optiku v astronomii Út 2.12.2008
Kosmické agentury Evropy, USA a Japonska se spojily v novém velkém společném projektu IXO – International X-ray Observatory, projektu obřího kosmického rentgenového dalekohledu, který výrazně posune naše poznání vesmíru.
Astronomie | Konference | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Evropská astronomie má "cestovní mapu" na 20 let St 26.11.2008
Evropa má nejmodernějšími dalekohledy a radioteleskopy a to ji staví do čela astronomického výzkumu. Evropští astronomové se proto snaží spojit své síly, aby definovali vědecké výzvy blízké budoucnosti.
Astronomie | Jiná kategorie | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Čeští vědci objasňují chemii atmosferických aerosolů Út 25.11.2008
V renomovaném časopise Physical Chemistry Chemical Physics (PCCP) vyšel článek Enhanced surface photochemistry in chloride–nitrate ion mixtures. Jeho autorem je skupina vědců z mezinárodního výzkumného týmu Institutu environmentálních molekulárních věd (AirUCI) se sídlem na Kalifornské univerzitě v Irvine, který vede profesorka Barbara J. Finlayson-Pitts. Mezi autory článku je také RNDr. Martina Roeselová, Ph.D., z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, v. v. i. Článek informuje o překvapivých výsledcích studie zaměřené na chemii slaných mořských aerosolů během jejich transportu v atmosféře.
Autoři studie ukázali, že přítomnost chloridových iontů (Cl–) na povrchu aerosolových kapek ovlivňuje fotochemii dusičnanových iontů (NO3–) a vede ke zvýšenému uvolňování oxidů dusíku zpět do ovzduší. Pomocí počítačového modelu se podařilo vysvětlit mechanismus tohoto experimentálně pozorovaného efektu na molekulární úrovni.
Vychází kniha o rostlinách a živočiších zavlečených do Evropy Čt 20.11.2008
Na vydání knihy se podíleli vědci z Botanického ústavu Akademie věd. Kniha mapuje 11 tisíc druhů nepůvodních rostlin a živočichů.
Cena Josefa Hlavky míří do Ústavu experimentální botaniky Čt 20.11.2008
Ceny Josefa Hlávky pro mladé vědce a studenty získali letos kromě jiných i dva studenti spojení s Ústavem experimentální botaniky Akademie věd ČR.
Biologie | Ocenění | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Fotodynamický efekt zabíjí nádorové buňky Út 18.11.2008
Nádorová onemocnění jsou jedním z nejzávažnějších medicínských problémů moderní společnosti. Jednou z perspektivních metod léčby je použití fotodynamického efektu, to je zabití nádorových buněk osvitem světla vhodné vlnové délky poté, co byly senzitizovány vhodnými chemickými látkamitzv. fotosensitizéry), které jsou přednostně pohlcovány nádorovými a nikoli normálními buňkami.
Po osvícení laserovým světlem určité vlnové délky dojde k aktivaci těchto fotosensitizérů a následnému přenosu absorbované energie molekulám kyslíku. Vzniknou reaktivní látky, které mohou spustit buněčný mechanismus vedoucí k „sebevraždě“, programované buněčné smrti, resp. apoptóze postižené buňky.
A Mouse Speciation Gene.... Po 17.11.2008
Biologie | Seminář | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Studie imunologicky aktivních molekul Po 17.11.2008
Chemie | Seminář | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Syntéza a charakterizace zeolitů Po 17.11.2008
Chemie | Seminář | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Využití limbálních kmenových buněk k léčbě oka Čt 13.11.2008
Vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR zkoušejí limbální kmenové buňky. Lidské oko je jedním z nejdůležitějších smyslových orgánů a poškození nebo zničení jeho funkce silně snižuje kvalitu života. Na vnějším povrchu odděluje oko od vnějšího prostředí rohovka. Rohovka je ovšem vystavena škodlivým vlivům vnějšího prostředí, a tak často dochází k jejímu poškození nebo úplnému zničení: mechanické poškození, poleptání, ozáření apod. Poškozená rohovka má schopnost reparace z tzv. kmenových buněk, které sídlí v tenkém pásu mezi rohovkou a spojivkou.
Ocenění za významný výzkum malých těles sluneční soustavy Čt 13.11.2008
Česká astronomická společnost udělila čestnou Kopalovu přednášku 2008
doc. RNDr. Davidu Vokrouhlickému, DrSc., z Astronomického ústavu UK Praha.
Příprava uspořádaných polyurethanů Po 10.11.2008
Chemie | Seminář | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Úvod do molekulární gastronomie Po 10.11.2008
Chemie | Seminář | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Redukce substituovaných pesticidů Po 10.11.2008
Chemie | Seminář | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Nové možnosti pro základní a aplikovaný výzkum Po 10.11.2008
ELI (Extreme Light Infrastructure): ve středu 19. listopadu 2008 ve 14:00 h v místnosti č. 10 v přízemí budovy AV ČR, Národní 3, Praha 1.
Astronomové ocení za celoživotní dílo Ivana Hubeného Čt 6.11.2008
Nušlova cena České astronomické společnosti je nejvyšší ocenění, které uděluje ČAS badatelům, jež se svým celoživotním dílem obzvláště zasloužili o rozvoj astronomie.
Astronomie | Ocenění | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Nejlepší fotografie soutěže Rostlina s příběhem Po 3.11.2008
Ze stovek došlých fotografií, doplněných zajímavými informacemi o zobrazených rostlinách, vybrala porota 18 nejlepších.
Biologie | Ocenění | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Astrofotografie října nahlíží do živého srdce galaxie Po 3.11.2008
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2008 obdržel snímek Pohled do živého srdce galaxie M 31 pořízený Kamilem Hornochem, Peterem Kušnirákem a Pavlem Cagašem.
Kdesi daleko ve vesmíru, astronomicky však téměř „za humny“, ve vzdálenosti necelých tří miliónů světelných let leží očima slabě viditelný mlhavý obláček obří galaxie M 31. Známe ji též prostě jako galaxii v Andromedě, nebo již archaicky mlhovinu v Andromedě. To ještě z dob, kdy se nevědělo, že tato a jiné „mlhoviny“ nejsou mlhovinami, ale hvězdnými ostrovy s miliardami hvězd spolu s plynnými i prachovými mračny.
Evropský komisař pro vědu se setká s českými vědci Po 3.11.2008
Setkání se uskuteční ve čtvrtek 6. listopadu 2008 od 15:30 h do 17:30 h v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, Flemingovo nám. 2, Praha 6.
Chemie | Avízo | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
22. mezinárodní konference o savčím genomu Čt 30.10.2008
Praha, 2.–5. listopadu 2008. Konferenci pořádá každoročně International Mammalian Genome Society, která pověřila organizací letošního setkání prof. Jiřího Forejta z Ústavu molekulární genetiky.
Biologie | Konference | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd40th Symposium on Catalysis St 29.10.2008
Chemie | Konference | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Zvýšení účinnosti superkritické extrakce St 29.10.2008
Chemie | Seminář | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Mesoskopické simulace mikroskopické... Po 20.10.2008
Chemie | Seminář | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Disipativní částicová dynamika Po 20.10.2008
Chemie | Seminář | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
S detektorem Atlas do nitra hmoty St 15.10.2008
Fyzika | Seminář | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Using in situ Transient Kinetic... Út 14.10.2008
Chemie | Seminář | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Detection of Transferrin in Placentae Út 14.10.2008
Biologie | Seminář | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Zinc and copper in the brain Út 14.10.2008
Biologie | Seminář | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Viral safety in xenotransplantation Út 14.10.2008
Biologie | Seminář | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
The chicken B cell line DT40... Út 14.10.2008
Biologie | Seminář | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Udělení ceny Littera Astronomica obohatí přednáška o hvězdách Po 13.10.2008
Cena Littera Astronomica České astronomické společnosti je určena k ocenění osobnosti, která svým literárním dílem významně přispěla k popularizaci astronomie u nás.
Astronomie | Ocenění | Kraj Vysočina | Ústavy Akademie věd
Unikátní metoda umí číst genetickou informaci pšenice Po 6.10.2008
Mezinárodní tým biologů dnes v časopise Science oznámil dosažení důležitého milníku na cestě za přečtením dědičné informace pšenice. Její znalost v budoucnu usnadní šlechtění výnosnějších a odolnějších odrůd. Nyní se jako první krok podařilo sestavit „mapu“ největšího chromozomu této klíčové plodiny. Výrazný podíl na úspěchu mají vědci z Ústavu experimentální botaniky AV ČR v Olomouci. Náročný projekt byl uskutečnitelný pouze díky unikátní technologii třídění chromozomů, kterou vyvinuli.
Pšenice je základní potravinou pro třetinu lidstva. Aby mohla být uspokojena rostoucí poptávka, snaží se šlechtitelé zvýšit výnosy a zlepšit odolnost proti chorobám či nepříznivým podmínkám, například suchu.
Astrofotografií měsíce září je snímek Souhvězdí Labutě Čt 2.10.2008
Autor vítězného snímku České astrofotografie měsíce za září 2008 Jan Hovad se svým dalekohledem a fotoaparátem strávil prakticky každou letní jasnou noc pod hvězdnou oblohou a po téměř čtyřicet šest hodin čistého fotografického času nutil fotony přicházející od hvězd a mlhovin v souhvězdí Labutě dopadat na čip fotoaparátu.
Astronomie | Ocenění | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Světový kosmický týden připomene mezníky kosmonautiky Čt 2.10.2008
Světový kosmický týden (World Space Week, WSW) vyhlašuje Organizace spojených národů OSN od roku 1999 jako připomenutí dvou významných mezníků v dějinách kosmonautiky – vypuštění první umělé družice světa (4. 10. 1957, Sputnik-1) a podpisu Mezinárodní úmluvy o mírovém využívání kosmu a kosmických těles (10. 10. 1967).
Astronomie | Avízo | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Chemik Pavel Jungwirth získal prestižní britskou cenu Čt 2.10.2008
Doc. Mgr. Pavlu Jungwirthovi, CSc., z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR byla britskou Royal Society of Chemistry udělena cena Spiers Memorial Award za „Inovativní počítačové simulace povrchových procesů“.
Chemie | Ocenění | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Čeští vědci se podíleli na astronomickém objevu Út 30.9.2008
V prvním říjnovém čísle prestižního časopisu Nature vychází článek mezinárodního týmu vědců ze 13 zemí. Mezi nimi jsou také čtyři čeští vědci.
Astronomie | Jiná kategorie | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Studium lidských genů v parazitických prvocích? Pá 26.9.2008
V zářijovém čísle prestižního časopisu Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS) publikovali vědci Shaojun Long, Milan Jirků a Julius Lukeš z Parazitologického ústavu AV ČR, v. v. i., a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích spolu s kolegou Franciscem J. Ayalou z Kalifornské univerzity v Irvine článek Mitochondrial localization of human frataxin is necessary but processing is not for rescuing frataxin deficiency in Trypanosoma brucei.
Medicína | Jiná kategorie | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Český vědec Antonín Holý převezme čestnou profesuru Pá 26.9.2008
Ústav organické chemie a biochemie a Odbor mediální komunikace AV ČR si vás dovolují pozvat na setkání u příležitosti předání čestné profesury University of Manchester (Honorary Professorship, School of Chemistry) prof. Antonínu Holému.
Regulation of immunity... So 20.9.2008
Medicína | Seminář | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Evropská noc vědců: nahlédněte pod pokličku astronomie So 20.9.2008
Astronomický ústav v rámci Evropské noci vědců připravil mimořádnou nabídku pro veřejnost zahrnující prohlídku areálu observatoře, pozorování oblohy dalekohledy a prohlídku specializovaných pracovišť při jejich činnosti. Zdarma!
Světový problém: invaze nepůvodních rostlin a živočichů Čt 18.9.2008
Botanický ústav Akademie věd Ř pořádá mezinárodní konferenci o biologických invazích - Neobita. Invaze nepůvodních rostlin a živočichů jsou závažným celosvětovým problémem, ohrožují diverzitu původních společenstev, na mnoha místech světa působí značné problémy a velké ekonomické škody. Invaze jsou předmětem mezinárodních smluv (např. Úmluva o biodiverzitě), ke kterým přistoupila i Česká republika.
Biologie | Konference | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie vědOptické zpracování kvantové informace Čt 11.9.2008
Fyzika | Avízo | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Letní škola nanomagnetismu a spintroniky Po 25.8.2008
Spintronika je nový obor elektroniky, který využívá k přenosu, zpracování a uchování informace kromě náboje elektronu také jeho spin.
Matematika | Fyzika | Avízo | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Čeští virologové si ochočili retroviry Po 18.8.2008
Co ukázal model retrovirového vektoru odvozeného z virů, které normálně vyvolávají nádory a leukémie u drůbeže? Retroviry jsou laické veřejnosti známy jako původci nebezpečných onemocnění zvířat i lidí, především syndromu získané imunitní nedostatečnosti (AIDS). Retroviry je však možno geneticky upravit tak, aby nevyvolávaly specifická onemocnění, aby se po infekci hostitelské buňky již nemnožily, ale naopak přenášely s sebou užitečné geny, které zabudují do chromosomů hostitele.
Biologie | Inovace | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie vědPřihlásit se k RSS s tímto filtrem.