Tiskové středisko vědy

GIS v Botanické zahradě Út 15.5.2012

Prezentace botanického geoinformačního systému BOTANGIS, umožňujícího lokalizaci rostlin v terénu Botanické zahrady UP a rostlin Sbírkových skleníků Výstaviště Flóra. Součástí akce je komentovaná prohlídka Botanické zahrady. Akce se koná 23. květen 2012 ve Smetanových sadech.

Den fascinace rostlinami So 12.5.2012

Přiblížit veřejnosti svět rostlin a práci odborníků, kteří ho zkoumají – to je cílem mezinárodního Dne fascinace rostlinami, který proběhne 18. května 2012. K této iniciativě se přihlásily také české univerzity, výzkumné ústavy, botanické zahrady, neziskové organizace a firmy. Uspořádají proto od 14. do 27. května řadu populárně-vědeckých akcí.

Česká republika má nové centrum excelence pro studium lesa Čt 3.5.2012

„Centrum excelence pro globální studium funkce a biodiverzity lesních ekosystémů“ zahájilo svoji činnost na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity a Biologickém centru AV ČR, v.v.i. Je spolufinancováno v rámci stejnojmenného projektu z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. Centrum má ambici stát se mezinárodně významnou institucí pro výzkum ekologie lesů. Kolik druhů rostlin a živočichů žije v různých typech lesa a proč, jak lesy reagují na změny prostředí včetně změn klimatu, jak zachránit mizející druhy v našich i tropických lesích, to vše jsou otázky studované naším centrem, a to jak v lesích středoevropských, tak i tropických. Centru se podařilo dát dohromady silný výzkumný tým, jenž kombinuje ekology, botaniky a entomology z ČR i zahraničí (Švýcarska a Velké Británie) a zahrnuje rovněž 11 doktorských studentů. V tomto roce se zaměří zejména na dvě velká témata – ochranu ohrožených dřevokazných druhů hmyzu v českých lužních lesích a projekt dlouhodobého sledování změn v tropickém lese na Papui-Nové Guineji.

Nový objev mění představy o vývoji rostlin Po 23.4.2012

Mezinárodní tým vědců nalezl dosud neznámou skupinu sedmi bílkovin, které v buňkách kontrolují hladinu rostlinného hormonu auxinu. Ten rozhoduje o tvaru rostliny, jejím růstu i reakcích na některé podněty z okolí. Průlomový objev v těchto dnech zveřejnil prestižní vědecký časopis Nature. Kromě rakouských, belgických a švýcarských badatelů se na výzkumu významně podíleli vědci z Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) AV ČR. Zmíněné bílkoviny, pojmenované PILS1 až PILS7, jsou důležité pro růst stonků a kořenů, vývoj květů, větvení stonků nebo zakládání postranních kořenů. Hormon auxin reguluje především různé etapy vývoje od vzniku zárodku v semeni až po vytváření nových orgánů dospělé rostliny. Pro správnou funkci auxinu je nutné, aby byly precizně řízeny jeho pohyb rostlinou a jeho koncentrace v každé buňce. K tomu slouží speciální bílkoviny. Byla jich popsána již celá řada; obvykle dopravují auxin dovnitř buněk, nebo naopak ven. „Náš objev ukazuje, že systém zodpovědný za regulaci hladin auxinu v buňkách je složitější, než jsme si mysleli. Otevírají se před námi dosud netušené směry výzkumu. Díky tomu máme šanci lépe porozumět roli auxinu ve vývoji rostlin, což bude velký přínos nejen pro biologii, ale i pro zemědělství. Vývoj plodin totiž do značné míry rozhoduje o jejich výnosu,“ říká vedoucí české části týmu doc. Eva Zažímalová z ÚEB AV ČR.

Klonální obratlovci poprvé vytvořeni i v laboratoři St 18.4.2012

Klonování není pouze umělý proces v laboratorních zkumavkách. Jde též o standardní přirozený jev, jakým se projevuje život při přepisu dědičné informace uložené v DNA či při dělení buněk. Takto se množí mnohobuněčné organismy, celá řada rostlin, mnozí živočichové, a dokonce několik forem obratlovců.

Méně herbicidů na polích? Ne 25.3.2012

Auxin je klíčový rostlinný hormon, jehož pohyb mezi buňkami zajišťují zvláštní bílkoviny. Vědci nyní zjistili, že jedna z nich přenáší auxin zcela jiným způsobem než ostatní. Výsledky výzkumu mohou navíc pomoci objasnit působení herbicidu 2,4-D, a tím přispět k jeho šetrnějšímu používání v zemědělství. Zmíněná bílkovina může za určitých podmínek dopravovat auxin oběma směry. Jde o vůbec první přenašeč rostlinných hormonů, u něhož byl takový obousměrný transport popsán. Překvapivý objev se zrodil z úspěšné spolupráce týmů z Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) AV ČR a Purdue University v USA.

Čeští vědci bojují s rakovinou mozku Ne 18.3.2012

Vědci z Ústavu molekulární a translační medicíny (ÚMTM), který vznikl v rámci projektu BIOMEDREG na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, dosáhli výrazného úspěchu v boji s rakovinou mozku. Jejich studie, právě publikovaná v prestižním americkém časopise Journal of Experimental Medicine, odhalila mechanismus, kterým se buňky jednoho z nejagresivnějších nádorů, tzv. glioblastomu, dokážou bránit dnes používané terapii. Nový objev také odhalil cestu, která by mohla v budoucnosti vést k účinnější léčbě. Gliomy vysokého stupně malignity, tzv. high-grade gliomy, tvoří přibližně polovinu všech primárních mozkových tumorů v dospělosti a onemocnění je prakticky vždy smrtelné. V České republice je ročně diagnostikováno asi 350 pacientů, kteří přes agresivní léčbu přežívají s diagnózou glioblastomu v průměru pouze čtrnáct měsíců.

Invazní škeble převrací role mezi hostitelem a parazitem St 22.2.2012

Přirozenou rovnováhu v povodích českých řek v posledních letech narušuje rychlé šíření vetřelce z východu – sladkovodní škeble asijské (Anodonta woodiana). Důvodem je schopnost jejích larev parazitovat téměř všechny druhy ryb, a to i ty, které samy parazitují jiné škeble. Toto převrácení rolí mezi hostitelem a parazitem odhalil výzkum vedený doc. Martinem Reichardem z Ústavu biologie obratlovců AV ČR v Brně. Práce byla nyní publikována v mezinárodním odborném časopisu Biology Letters. Neustálý nárůst počtu exotických druhů, které se na nová místa dostávají v souvislosti s lidskou činností, představuje velmi vážné ohrožení pro původní společenstva živočichů i rostlin a následně pro celé ekosystémy. Hlavní problém spočívá v ovlivnění mezidruhových vztahů, které se mezi původními druhy vyvíjely po dlouhá tisíciletí. Předpokládá se, že vliv jednotlivých nepůvodních druhů se násobí vlivem vzájemných pozitivních vazeb mezi nepůvodními druhy.

Syndrom bílého nosu: Pomohou čeští netopýři americkým? Po 23.1.2012

Vědci z moravských pracovišť prokázali, že netopýři u nás trpí syndromem bílého nosu ‒ plísňovým onemocněním, které v Severní Americe ohrožuje ekosystém. V Česku i v dalších oblastech Evropy však netopýři s tímto syndromem umírají jen velice zřídka a onemocnění dosud nezpůsobilo pokles množství jejich populací.

"Writing Competitive Proposals: How to Succeed in FP7 Út 22.11.2011

Realizační tým Promote zve na kurz "Writing Competitive Proposals: How to Succeed in FP7", který se uskuteční dne 28. 11. 2011 od 9:00 hodin v Brně. Cílem tohoto semináře je naučit vědecko - výzkumné pracovníky napsat profesionální a úspěšný návrh projektu do 7. Rámcového programu.

Noc vědců v Olomouci zavede do světa nočního hmyzu Čt 22.9.2011

Dobrodružné chytání nočního hmyzu,  zkoumání světa rostlin a zvířat pod mikroskopem, matematickou kavárnu i simultánní šachový turnaj nabídne v pátek v Olomouci Noc vědců, kterou pořádá Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého.

Chemické chránění DNA před enzymatickým štěpením Po 5.9.2011

Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AVČR (tým doc. Michala Hocka) vyvinuli novou metodiku, jak lze chemickou cestou regulovat stříhání řetězců DNA selektivními enzymovými nůžkami. Štěpení DNA tzv. restrikčními endonukleázami je základním postupem při klonování DNA, bez kterého si nelze představit moderní molekulární biologii a genomiku.Tato metodika by mohla usnadnit řadu aplikací v molekulární biologii vyžadující štěpení velkých úseků DNA. Vědci z týmu doc. Michala Hocka vyvinuli postup přípravy „obalené" DNA, která sice obsahuje genetickou informaci, ale zvenku je pokrytá objemnými chránícími skupinami, a není tedy rozpoznatelná pro štěpící enzymy (restrikční endonukleázy). Po jednoduché chemické reakci takto ochráněné DNA s amoniakem se objemné chránící skupiny odštěpí a nově vzniklou „obnaženou" DNA je opět možné štěpit endonukleázami.

Úspěch amerických vědců: přestavěli genetický kód živočicha Pá 12.8.2011

Server BBC píše o tom, že vědci vytvořili vůbec prvního živočicha, který obsahuje umělou informaci ve svém genetickém kódu. Podle vědců to umožňuje, aby biologové řídili atomovou stavbu jednotlivých molekul v žijících organismech. Zpráva o výzkumu vědeckého týmu Univerzity v Cambgridge je zveřejněna v Journal of the American Chemical Society.

Jak čtou buňky informace v DNA? St 10.8.2011

Nové poznatky vědců z AV ČR přispívají k léčbě závažných onemocnění. Návod, jak postavit lidské tělo, je uložen v dlouhých vláknitých „molekulách dědičnosti“, v DNA. Tak, jako je složité naše tělo, je i složitý tento návod. Způsob, jakým ho buňky čtou, není dosud zcela objasněn. Jeden z krůčků k porozumění této velmi složité záhady udělali nedávno vědci z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR. Po dlouhou dobu se věřilo, že základní genetickou jednotkou jsou geny a že každý gen nese informaci pro tvorbu jedné bílkoviny. Nicméně v posledních letech se ukazuje, že většina genů může sloužit k výrobě více než jedné bílkoviny v závislosti na tom, v jaké části lidského těla je daný gen „čten“.

Vědci sestavili podrobnou mapu genů ječmene Po 1.8.2011

Výsledky dosud nejrozsáhlejší genetické analýzy ječmene zveřejnil mezinárodní tým biologů. Vědci vytvořili detailní „genovou mapu“ všech chromozomů této obilniny, obsahující informace o poloze téměř 22 000 genů. Nové poznatky urychlí čtení kompletní dědičné informace ječmene, a tak usnadní jeho šlechtění. Na projektu se významně podíleli čeští odborníci z Ústavu experimentální botaniky AV ČR a z Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum. Ječmen je velmi důležitá obilnina v Česku i celosvětově. Používá se hlavně k přípravě sladu v pivovarnictví, při výrobě destilátů a také jako krmivo pro hospodářská zvířata. U nás se ječmen pěstuje asi na 450 000 hektarech půdy, což je po pšenici druhá největší osevní plocha ze všech plodin (údaje za rok 2009 ze statistiky FAO, Organizace OSN pro výživu a zemědělství).

Nové a levnější biologické čištění půdy a vody St 13.7.2011

Čištění chemicky kontaminované vody a zejména půdy je velmi nákladné. Hledají se proto technologie, které by tento proces zlevnily. Jednou z nadějných cest dekontaminace je použití mikroorganismů a rostlin. Takovými možnostmi se nyní zabývají vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR. Biologická degradace škodlivých chemikálií je proces pomalý a dosud málo účinný. Existují však metody genového inženýrství, jimiž lze tyto organismy vybavit vlastnostmi, které by celý proces zlepšily. Výzkum badatelů z ÚMG AV ČR vychází z bakterií izolovaných z kontaminovaných půd a podzemních vod v oblastech několika vojenských újezdů a chemických průmyslových podniků.

Bezpečnost potravin a precizní zemědělství Po 11.7.2011

Hlavním zaměřením jednání je využití moderních informačních a komunikačních technologií pro bezpečnost potravin, udržitelný rozvoj a precizní zemědělství. Jedná se o největší akci tohoto druhu v roce 2011. Účastnit se bude 400 vědeckých pracovníků z 61 zemí.

Tatry po 7 letech: jak Češi pomohli jejich přirozené obnově Út 21.6.2011

Před sedmi lety se přes Vysoké Tatry přehnal ničivý vítr, který zpustošil čtvrtinu rozlohy Tatranského národního parku a jeho další čtvrtinu poškodil.  V sobotu 11. června 2011 proběhlo nedaleko Štrbského plesa slavnostní otevření naučného chodníku Rakytovské plieska.  Chodník umožňuje návštěvníkům Tater seznámit se s odstupem času s dopadem kalamity na tatranský les a různými možnostmi jeho obnovy. Otevření se zúčastnili nejen ředitel Tatranského národního parku a slovenští odborníci, ale také zástupci české Nadace Partnerství, která hned po kalamitě zorganizovala v ČR na pomoc postiženým Tatrám veřejnou sbírku.

Tajemství laboratorních myší Čt 2.6.2011

Na stránkách Nature Genetics byla v neděli 29. 5. 2011 zveřejněna publikace o původu laboratorních myší, na které se podílel promovaný biolog Jaroslav Piálek, CSc., z Ústavu biologie obratlovců AV ČR (ÚBO) v Brně. Práce je výsledkem mezinárodní spolupráce Jacksonovy laboratoře v Bar Harboru, Severokarolínské univerzity v Chapel Hill, Arizonské univerzity v Tucsonu, Michiganské University v Ann Arbor, Univerzity v Montpellier, Tchajwanské národní univerzity v Taipei a ÚBO.

Evropská jarní škola o klíšťatech a jimi přenášených nemocech Pá 27.5.2011

V Českých Budějovicích na Parazitologickém ústavu Biologického centra AV ČR, v.v.i., a Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity je výzkum klíšťat a jimi přenášených původců infekčních onemocnění vskutku jako doma. Nepřekvapí proto, že po třech letech se do Českých Budějovicích opět vrací evropská škola zaměřená na biologii a ekologii klíšťat a jimi přenášených patogenů.

Botanická vycházka do okolí Olomouce St 25.5.2011

Exkurze pro studenty i veřejnost. Na vycházkách budou demonstrovány mechorosty, cévnaté rostliny a rostlinná společenstva vybraných biotopů. Vezměte s sebou určovací klíče, lupy a svačinu. Účast je zcela dobrovolná. Exkurze poběží za každého počasí! Délka exkurze do odpoledne/večera. Dopravu si hradí každý účastník sám! Sraz na nádraží/zastávce vždy 10 minut před odjezdem nebo přímo na místě (zde bez záruky vzájemného nalezení).

Přednáška prof. Heleny Illnerové o časovém systému a denním rytmu Po 2.5.2011

Univerzita Pardubice, Regionální koordinátor pro Pardubický kraj, IPN Podpora technických a přírodovědných oborů zve na popularizační přednášku z cyklu Hovory VaT aneb Exempla trahunt „Časový systém: Denní rytmy". Akce se koná v úterý 3.5. od 14 hodin.

Mezinárodní konference: Ecology of Soil Microorganisms Čt 28.4.2011

We welcome you to the conference Ecology of Soil Microorganisms to be held in spring 2011 in Prague. The conference is planned as an interdisciplinary platform where data from different experts can be linked and new strategies for further research topics can be defined. This includes questions addressing microbial communities and (meta)genomes in soils and their role in soil quality and soil health.

Irremediable complexity? Český článek, který ve světě vzbudil rozruch St 26.1.2011

Autoři, jedním z nichž je Julius Lukeš, argumentují, že ne všechny procesy a struktury v živých buňkách lze vysvětlit pouze selekcí a adaptací. Na několika příkladech ukazují, jak může narůstat složitost aniž by přinášela jakoukoli selekční výhodu a navrhují pro tyto procesy zavést pojem „nevyléčitelná složitost“. Článek vyšel v prestižním Science a ihned po publikování vzbudil značný zájem a kontroverzi.

Kaleidoskop chce získat středoškoláky pro přírodní vědy Út 18.1.2011

Odborníci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého pořádají letos již po deváté Olomoucký fyzikální kaleidoskop. Cílem akce pro středoškoláky, která se odehraje ve čtvrtek 20. ledna v budově PřF na třídě 17. listopadu  je představit fyziku jako zajímavý i dobrodružný obor a přilákat nové studenty. Návštěvníci se mohou zúčastnit netradičních experimentů a navštívit specializované laboratoře a přednášky.

Čeští a ruští vědci o omské hemoragické horečce v The Lancet Čt 23.12.2010

Autorský kolektiv českých a ruských vědců shrnuje aktuální stav poznatků o omské hemoragické horečce (OHH), závažném virovém onemocnění, jež se endemicky vyskytuje v oblastech západní Sibiře. Virus OHH je přenášen klíštětem Dermacentor reticulatus, ale řada pacientů onemocní na základě kontaktu s infikovanými ondatrami, jež slouží jako rezervoár viru v přírodě.

Výzkum ryb možná promění naše vodní nádrže v ekooázy Čt 23.12.2010

Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR v Českých Budějovicích vyvíjejí metodologii, která má umožnit monitorování českých vodních nádrží tak, aby v nich mohly být nastoleny a trvale udržovány přirozené ekosystémy. Na své dva výzkumné projekty získali v předchozích dvou letech celkovou dotaci téměř 370 tisíc eur.

12. konference experimentální biologie rostlin Po 6.9.2010

Ve dnech 14. až 17. září 2010 se v areálu České zemědělské univerzity v Praze 6-Suchdole koná 12. konference experimentální biologie rostlin (dříve Fyziologické dny).

Science Cafe o geneticky modifikovaných rostlinách Po 7.6.2010

Jake je vyuziti geneticky modifikovanych rostlin? Na jakych projektech v teto oblasti pracuji cesti vedci? Jakym zpusobem se rostliny zkoumaji a geneticky modifikuji?

EMBO Young Scientists Forum Ne 30.5.2010

June 8-10, 2010, Institute of Molecular Genetics AS CR, Prague, Czech Republic. Topics: Cell biology, Immunology, Cancer biology, Neurobiology, Computational biology.

Ochutnávka hmyzu v Brně Po 24.5.2010

Ve dnech 25-27.5. 2010 se Vám na brněnském výstavišti v rámci Ekologických veletrhů na stánku č. 164A v pavilonu P naskytne zdarma jedinečná příležitost ochutnat vybrané hmyzí speciality.

Crustaceana aneb Svět korýšů pod drobnohledem Út 18.5.2010

Výstava mikrofotografií je pořádána pod záštitou časopisu Živa a Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Nabídne svět rozličných korýšů z pohledu v elektronovém mikroskopu. Na dvaceti velkoformátových snímcích budou představeny běžné perloočky, svijonožci, lasturnatky, škeblovky, různonožci, poustevníčci, ale také zástupci nedávno objeveného řádu Mictacena z Bermudských zatopených jeskyní.

Vědci z Akademie věd hledají cílovou molekulu pro vývoj chemoterapeutik St 14.4.2010

Schopnost živočišných buněk přijímat různé tvary, udržovat vnitřní uspořádání organel a vykonávat koordinované pohyby závisí na buněčné kostře, tzv. cytoskeletu - složité síti vláken, která prostupuje vnitřek buňky. Na rozdíl od kostry lidského těla je cytoskelet vysoce dynamická struktura, která dokáže rychle změnit svoji stavbu, když buňka reaguje na podněty z okolí. Cytoskelet je vystavěn ze tří typů vláken: mikrotubulů, mikrofilament a středních filament, která se liší svou architekturou a stavebními proteiny. Mikrotubuly jsou tvořeny dimery alfa- a beta-tubulinu a v buňce vyrůstají ze specializovaných organizačních center, tzv. centrosomů, ve kterých se nachází další člen tubulinové „rodiny“, gama-tubulin.

Další krok v poznání příčin některých neurologických onemocnění Po 22.3.2010

Moderní vědecké metody umožňují postupně objasňovat molekulární podstatu mnohých geneticky podmíněných chorob. To je nezbytnou podmínkou pro racionální hledání případných léků či moderních léčebných postupů, ale také prenatální diagnostiky a preventivní medicíny. V poslední době se daří takto poznávat i příčiny některých neurologických a psychiatrických onemocnění, jejichž patogeneze byla neznámá.

Joint conference of the laboratories... Ne 21.3.2010

Science café: Jak rostliny čístí životní prostředí? Po 8.6.2009

Naposled před prázdninovou přestávkou se příznivci Science Café sejdou v pražské kavárně Potrvá (Srbská 2, Praha 6). Tématem červnového Science Café je fytoremediace – schopnost rostlin čistit životní prostředí.

Čeští vědci vyvinuli látku zpomalující stárnutí kůže So 6.6.2009

Společná laboratoř Ústavu experimentální botaniky AV ČR a Univerzity Palackého vyvinula látku, která zpomaluje stárnutí kůže a zlepšuje vzhled pleti. Objev nyní komerčně využívá firma Senetek z USA. Na americký trh uvedla produktovou řadu kosmetických přípravků, které tuto látku obsahují. Zajímavé je, že prvním impulzem k vývoji sloučeniny byl základní výzkum rostlinných hormonů. V tomto případě se tedy podařilo úspěšně převést vědecké poznatky do praxe. Nová látka omezující stárnutí pleti má obchodní název Pyratine-6. Byla vyvinuta v Laboratoři růstových regulátorů, kterou vede profesor Miroslav Strnad. Jde o společné pracoviště Ústavu experimentální botaniky Akademie věd České republiky, v. v. i., (ÚEB) a Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Konference Evropské platformy pro výzkum biodiverzity St 13.5.2009

Botanický ústav AV ČR ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí ČR zvou zástupce médií na tiskovou konferenci, která bude uspořádána na závěr konference Evropské platformy pro výzkum biodiverzity. Tisková konference se koná ve čtvrtek 21. května od 16.00 v budově Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1.

Sjednocení pravidel v molekulární diagnostice zlepší výzkum Pá 17.4.2009

Biotechnologický ústav Akademie věd České republiky, v. v. i. (BTÚ AV ČR) a Americká asociace klinické chemie (AACC) společně oznámily uveřejnění sjednocených pravidel (standard) pro klíčovou laboratorní metodu nazývanou qPCR (kvantitativní polymerázová řetězová reakce).

Pět let práce českých zoologů v Senegalu Út 31.3.2009

Ústav biologie obratlovců AV ČR a Odbor mediální komunikace AV ČR
Vás zvou na tiskovou konferenci, na které se představí projekt Druhová diverzita a ekologie vybraných skupin obratlovců západní Afriky.

Inhibitory angiogeneze: konstrukce, syntéza a využití Čt 26.3.2009

Mikrobiologický ústav pořádá 3.-4. dubna 2009 mezinárodní konferenci Princip využití antiangiogenních látek v terapii nádorů spočívá v tom, že se zabrání vývoji cévního zásobení tumorů, a tím se buď zabrání jejich šíření nebo jsou zničeny v důsledku nedostatku živin a kyslíku.

Brněnští vědci představí unikátní výsledky své práce Ne 22.2.2009

Masarykova univerzita si Vás dovoluje pozvat na tiskovou konferenci
k patentu vynálezu a unikátním výsledkům vědců Masarykovy univerzity. TK se uskuteční v pondělí  23. února 2009 v 9:30 v pavilonu A3, zasedací místnost 1.17, Univerzitní kampus, Kamenice 5,  Brno-Bohunice.

mRNP dynamics in mouse oocytes Ne 18.1.2009

Trnová koruna chrání korýše před odvěkým nepřítelem St 14.1.2009

Pozoruhodný vztah mezi obyvateli vysychajících tůní objevený díky genetickým metodám.
Dr. Adam Petrusek z katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze s německými kolegy publikuje tento týden v prestižním vědeckém časopise PNAS (Proceedings of the National Academy of Sciences of the USA) studii o obranném mechanismu, jenž umožňuje drobným korýšům perloočkám vzdorovat predaci ze strany listonohů – korýšů, kteří nezměnili svůj vzhled od doby dinosaurů. Přežít navzdory dravcům je prvořadým úkolem pro většinu živočichů ve volné přírodě, a mnozí z nich vyvinuli neobvyklé mechanismy, aby se predaci bránili.

Vychází kniha o rostlinách a živočiších zavlečených do Evropy Čt 20.11.2008

Na vydání knihy se podíleli vědci z Botanického ústavu Akademie věd. Kniha mapuje 11 tisíc druhů nepůvodních rostlin a živočichů.

Cena Josefa Hlavky míří do Ústavu experimentální botaniky Čt 20.11.2008

Ceny Josefa Hlávky pro mladé vědce a studenty získali letos kromě jiných i dva studenti spojení s Ústavem experimentální botaniky Akademie věd ČR.

A Mouse Speciation Gene.... Po 17.11.2008

Využití limbálních kmenových buněk k léčbě oka Čt 13.11.2008

Vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR zkoušejí limbální kmenové buňky. Lidské oko je jedním z nejdůležitějších smyslových orgánů a poškození nebo zničení jeho funkce silně snižuje kvalitu života. Na vnějším povrchu odděluje oko od vnějšího prostředí rohovka. Rohovka je ovšem vystavena škodlivým vlivům vnějšího prostředí, a tak často dochází k jejímu poškození nebo úplnému zničení: mechanické poškození, poleptání, ozáření apod. Poškozená rohovka má schopnost reparace z tzv. kmenových buněk, které sídlí v tenkém pásu mezi rohovkou a spojivkou.

Nejlepší fotografie soutěže Rostlina s příběhem Po 3.11.2008

Ze stovek došlých fotografií, doplněných zajímavými informacemi o zobrazených rostlinách, vybrala porota 18 nejlepších.

22. mezinárodní konference o savčím genomu Čt 30.10.2008

Praha, 2.–5. listopadu 2008. Konferenci pořádá každoročně International Mammalian Genome Society, která pověřila organizací letošního setkání prof. Jiřího Forejta z Ústavu molekulární genetiky.

Detection of Transferrin in Placentae Út 14.10.2008

Zinc and copper in the brain Út 14.10.2008

Viral safety in xenotransplantation Út 14.10.2008

The chicken B cell line DT40... Út 14.10.2008

Unikátní metoda umí číst genetickou informaci pšenice Po 6.10.2008

Mezinárodní tým biologů dnes v časopise Science oznámil dosažení důležitého milníku na cestě za přečtením dědičné informace pšenice. Její znalost v budoucnu usnadní šlechtění výnosnějších a odolnějších odrůd. Nyní se jako první krok podařilo sestavit „mapu“ největšího chromozomu této klíčové plodiny. Výrazný podíl na úspěchu mají vědci z Ústavu experimentální botaniky AV ČR v Olomouci. Náročný projekt byl uskutečnitelný pouze díky unikátní technologii třídění chromozomů, kterou vyvinuli.
Pšenice je základní potravinou pro třetinu lidstva. Aby mohla být uspokojena rostoucí poptávka, snaží se šlechtitelé zvýšit výnosy a zlepšit odolnost proti chorobám či nepříznivým podmínkám, například suchu.

Význam a funkce městské zeleně Pá 3.10.2008

Světový problém: invaze nepůvodních rostlin a živočichů Čt 18.9.2008

Botanický ústav Akademie věd Ř pořádá mezinárodní konferenci o biologických invazích - Neobita. Invaze nepůvodních rostlin a živočichů jsou závažným celosvětovým problémem, ohrožují diverzitu původních společenstev, na mnoha místech světa působí značné problémy a velké ekonomické škody. Invaze jsou předmětem mezinárodních smluv (např. Úmluva o biodiverzitě), ke kterým přistoupila i Česká republika.

Pátý ročník výstavy atraktivních masožravých rostlin St 3.9.2008

Katedra biologie Přírodovědecké fakulty ústecké univerzity pořádá ve dnech 5. až 19. září 2008 pátý ročník atraktivní výstavy masožravých rostlin.

Člověk a šimpanz – genetické rozdíly Pá 29.8.2008

Čeští virologové si ochočili retroviry Po 18.8.2008

Co ukázal model retrovirového vektoru odvozeného z virů, které normálně vyvolávají nádory a leukémie u drůbeže? Retroviry jsou laické veřejnosti známy jako původci nebezpečných onemocnění zvířat i lidí, především syndromu získané imunitní nedostatečnosti (AIDS). Retroviry je však možno geneticky upravit tak, aby nevyvolávaly specifická onemocnění, aby se po infekci hostitelské buňky již nemnožily, ale naopak přenášely s sebou užitečné geny, které zabudují do chromosomů hostitele.