Tiskové středisko vědy

Pomohou látky z olomouckých laboratoří vyhrávat boj s rakovinou? Pá 11.5.2012

Zúčastněte se neformální debaty s prof. Miroslavem Strnadem. Přijďte si vychutnat šálek horké lékařské vědy ve středu 16. května od 18 hodin do Café Na zábradlí (28. října, naproti Prioru). Besedu MediCafé organizuje studentská organizace IFMSA Olomouc.

Blíží se konec antibiotické éry? Čt 10.5.2012

10. květen 2012, 18:00 - Startuje první olomoucké MediCafé! IFMSA Olomouc vám přináší jedinečnou možnost neformálně podebatovat s odborníkem na slovo vzatým díky projektu MediCafé!

O krok blíž k rozluštění příčin neplodnosti Pá 4.5.2012

Přestože mnozí rodiče mají problém umístit svou ratolest do mateřské školky a stále se mluví o přelidnění planety, neplodnost je jedním z hlavních problémů naší populace. Postihuje až 15 % dvojic, přičemž z poloviny případu jsou na vině muži. Jejich sterilita je často zapříčiněna poruchou molekulárních mechanismů během spermatogeneze, tvorby mužských pohlavních buněk – spermií. Jak k takovému defektu může dojít? Světlo do otázek okolo neplodnosti „silnějšího pohlaví“ nyní přináší práce badatelského týmu Ústavu molekulární genetiky (ÚMG) Akademie věd ČR. Genetická informace je v jádrech lidských buněk nesena na 23 párech chromozómů, z nichž 22 párů jsou tzv. autozómy a jeden pár představují pohlavní chromozómy (u žen jsou to dva X chromozómy, u mužů chromozómy X a Y). Na chromozómu Y se nachází gen odpovědný za vývoj varlat, a tedy za normální vývoj mužských pohlavních znaků. Během spermatogeneze dochází k dělení pohlavních buněk, tzv. meióze, která se od mitózy (dělení tělních, tedy nepohlavních buněk) liší hlavně tím, že vznikající dceřiné buňky obsahují poloviční množství chromozómů, to znamená jen jednu sadu nepárovaných 23 chromozómů. Během oplození dojde ke splynutí pohlavních buněk, kdy se obnoví počet chromozómů na dvě párové sady.

Otec transplantace kostní dřeně bude přednášet na Univerzitě Palackého Ne 22.4.2012

Výroční Vědecko-populární přednášku významného absolventa Univerzity Palackého prosloví letos jedna z nejvýznačnějších českých osobností v oblasti hematologie, profesor Karel Indrák.

Omega 3 versus obezita Čt 12.4.2012

Výzkumem mechanismů, kterými Omega 3 mastné kyseliny z mořských ryb napomáhají v prevenci a léčbě metabolických poruch spojených s obezitou, se zabývá vědecký tým pod vedením MUDr. Jana Kopeckého, DrSc., z Fyziologického ústavu (FGÚ) AV ČR. Omega 3 jsou důležitou součástí zdravé výživy, redukují krevní tuky, působí protizánětlivě a snižují riziko vzniku diabetu 2. typu a kardiovaskulárních onemocnění. V pokusech na myších, u nichž byla obezita podobně jako u většiny lidí indukována dietou s vysokým obsahem tuku, badatelé zkoumali vliv kombinovaného působení Omega 3 a mírné kalorické restrikce.

Vědci z PřF UP vyvinuli nové látky s protinádorovým účinkem St 28.3.2012

Dalšího významného pokroku ve výzkumu nových účinných sloučenin s protinádorovým účinkem dosáhl tým z Katedry anorganické chemie a Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů PřF pod vedením prof. Zdeňka Trávníčka, Ph.D. Novost a možná aplikovatelnost dosažených výzkumných výsledků byla stvrzena udělením národních patentů. Jde zároveň o excelentní příklad propojení základního a aplikovaného výzkumu v návaznosti na dlouhodobě kvalitní výsledky v oblasti návrhu, přípravy, studií fyzikálních vlastností a širokého spektra biologických aktivit.

Jak zavřít kanálky bolesti? Ne 4.3.2012

Bolestivé vjemy nás chrání před poškozením, ale zároveň nám znepříjemňují život. Tým Dr. Viktorie Vlachové z Fyziologického ústavu AV ČR zaznamenal další úspěch při výzkumu čidel-receptorů bolesti – nyní na základě působení kafru. V článku publikovaném v prestižním lékařském časopisu Anesthesiology vědci oznámili, že za lehce dráždivý, ale záhy uklidňující účinek tohoto přírodního léčiva při svědění, zánětu a bolesti je do značné míry zodpovědný jeho přímý vliv na vnější obal receptoru s označením TRPV1 kanál. Ten se nejprve rychle aktivuje, poté však ještě rychleji adaptuje a znecitlivuje.

Bodlákem a zeleným čajem proti rakovině Út 24.1.2012

Nové možnosti v léčbě nádorových onemocnění otevírá objev českých a španělských badatelů. Tým prof. Vladimíra Křena z Mikrobiologického ústavu (MBÚ) AV ČR společně s týmem prof. Jitky Ulrichové z Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a s vědci ze španělské Universidad de Málaga vyvinuli nové deriváty s antiangiogenní aktivitou na bázi silybinu ‒ látky získávané z bodláku ostropestřce mariánského (Silybum marianum). Takzvané antiangiogenní látky zabraňují vývoji cévního zásobení tumorů. Ty se pak dále nešíří, nebo jsou zničeny v důsledku nedostatku živin a kyslíku. Teoretické základy této poměrně nové terapie nádorových onemocnění, jež je velmi selektivní a nepoškozuje pacienty jako např. klasická chemoterapie, byly položeny již v 80. letech 20. století. Využívá se často jako komplementární léčba spolu s další terapií.

Čeští vědci odhalují příčinu srdeční hypertrofie Pá 7.10.2011

„Endonukleáza G jako nová genetická determinanta hypertrofie levé srdeční komory a mitochondriálních funkcí“ je název objevné publikace v časopise Nature, o kterou se zasloužili i čtyři vědci z Fyziologického ústavu AV ČR – Michal Pravenec, Václav Zídek, František Papoušek a František Kolář. Práce je výsledkem široké mezinárodní spolupráce. Navazuje na grantové projekty řešené v 6. a 7. rámcovém programu EU – EURATools a EURATRANS, na nichž se podílejí i laboratoře dalších spoluautorů článku, především z Imperial College v Londýně.
Hypertrofie levé komory srdeční vzniká jako kompenzace zvýšené hemodynamické zátěže, například při systémové hypertenzi, přičemž náchylnost ke vzniku hypertrofie je podmíněna do značné míry geneticky. Chronická hypertrofie zvyšuje riziko srdečního selhání a předčasné smrti. Celogenomové asociační studie u lidí zatím neodhalily geny odpovědné za geneticky podmíněnou predispozici k hypertrofii, a proto se vkládají naděje do studia zvířecích modelů.

Objev principu časování aktivace vzpomínek v mozku Út 4.10.2011

Jak probíhá aktivace příslušné vzpomínky v mozku? Právě publikovaná práce v odborném časopise Nature (viz zde) nabízí odpověď. Doktor Karel Ježek z Fyziologického ústavu AV ČR ve spolupráci s týmem badatelů z Norské univerzity vědy a technologie v Trondheimu (NTNU) a Mezinárodního institutu pro pokročilá studia v Terstu (SISSA), vedeným prof. Edvardem Moserem, nalezl metodu umožňující detailní popis procesu aktivace paměti na úrovni jednotlivých neuronů.

První letošní Nobelovy ceny dostala trojice imunologů Po 3.10.2011

První letošní Nobelovu cenu dostala trojice imunologů - Bruce Beutler, Jules Hoffmann a taky Ralph Steinmann, který zemřel v pátek 30.9. Společně se jim podařilo učinit objev, který je spojený s aktivací přirozené imunity, a taky objevili dendrické buňky, které aktivují imunitní systém.

7. neuroimunologické sympozium: tématem i roztroušená skleróza Út 20.9.2011

Lékařská fakulta UP v Olomouci ve spolupráci s Neuroimunologickou sekcí ČNS ČLS JEP pořádají 7. neuroimunologické sympozium ve dnech 22.-23. září 2011. Témata: Roztroušená skleróza, neuromyelitis optica Devic, likvorová diagnostika neuroimunologických onemocnění, sesterská sekce.

Pokroky a novinky v neurosonologii se dozvíte v Olomouci So 18.6.2011

VII. Olomoucký workshop cevní neurologie se koná ve dnech 23. a 24. června 2011. Hlavními tématy je využití ultrazvuku u cerebrovaskulárních onemocnění, u neurodegenerativních onemocnění, u demyelinizačních onemocnění a v neurochirurgii.

Mechanismy zachování genomové integrity Po 30.5.2011

Přednáška na téma Mechanismy zachování genomové integrity jako dynamická bariéra proti nádorům a stárnutí se uskuteční 6. červen 2011 od 15 hodin. Přednášet bude významný absolvent UP Prof. MUDr. Jiří Bártek, DrSc.

Glycomic and Glycoproteomic Strategies in Search for... St 25.5.2011

Dne 27. května se od 8 hodin koná přednáška Prof. Miloše V. Novotného (Director of National Center for Glycomics and Glycoproteomics Director of Institute for Pheromone Research The Lilly Chemistry Alumni Chair Indiana University, Department of Chemistry) Akce se koná v Kulaté posluchárně Dětské klinity LF UP a FN v Olomouci.

Science Café Brno: 1. června o jedlých vakcínách Po 23.5.2011

Červnové brněnské Science Café má název „Jedlé vakcíny z rostlin: dočkáme se někdy?“. O svém výzkumu bude hovořit Mgr. Tomáš Moravec, Ph.D., z Ústavu experimentální botaniky AV ČR. Diskusní večer proběhne jako vždy první středu v měsíci, tj. 1. června 2011 od 18:30 h v Literární kavárně knihkupectví Academia na nám. Svobody.

Intracellular molecular delivery in mammalian cells by a single-cell electroporation chip Po 16.5.2011

Přednáška z oblasti molekulární onkologie se koná 18. května ve 14 hodin. Přednáší Prof. Stefano Vassanelli, University of Padova, Dept. of Human Anatomy and Physiology. Pořadatelem je Laboratoř experimentální medicíny, Dětská klinika při LF UP a FN v Olomouci, Komplexní onkologické centrum Olomouc. Místem konání je Kulatá posluchárna Dětské kliniky LF UP a FN v Olomouci, Puškinova 6.

Co (ne)dokáže genetika - téma semináře v Science Café Po 9.5.2011

Zajímá vás, jak se identifikují kosterní pozůstatky a jak spolehlivá je forenzní genetika? Nebo pátráte po genetických kořenech svého rodu? Pak je květnové Science Café určeno právě pro vás.

DNA technologie Út 29.3.2011

MUDr. Ing. Vítězslav Kříha, Ph.D. bude 31. března 2011 přednášet na téma "DNA technologie". Přednáška se koná ve čtvrtek 31. 3. 2011 v posluchárně B3 Univerzity Pardubice (budova Dopravní fakulty Jana Pernera), začátek v 17:00. Vstup volný.

Čeští vědci spoluvytvářejí evropskou síť technologií v biomedicíně Čt 17.2.2011

Česká republika se zapojila do přípravné fáze evropského projektu „Euro-BioImaging“, který byl oficiálně zahájen dne 10. prosince 2010. Partnerem se stalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Projekt poskytne vědcům v Evropě otevřený přístup k nejmodernějším zobrazovacím technologiím na všech úrovních biologického a biomedicínského výzkumu.

Nanovlákna v regenerativní medicíně Út 23.11.2010

Medical Caffe Scientifique v Praze úspěšně odstartovalo poslední říjnové úterý, a tak vás zveme na další z cyklu medicínských Science Café. Organizátoři ze studentského spolku 2. lékařské fakulty Motolák a česká pobočka IFMSA pro vás tentokrát připravili téma „Nanovlákna v regenerativní medicíně“.

Dětská leukémie: diagnostika a příčiny. Út 26.10.2010

K síti Science Café Czech Republic se připojuje další Science Café, konkrétně Medical Café Scientifique pořádané studentským spolkem Motolák ve spolupráci s pobočkou IFMSA. První medicínský večer se uskuteční v úterý 26. října 2010 v klubu K4 v Celetné ulici.

Radiochirurgie jako synergie lékařských a technických věd Út 12.10.2010

Zveme vás na říjnové Science Café v Praze – v úterý 12. 10.  bude naším hostem v kavárně Potrvá doc. Ing. Josef Novotný, CSc., vedoucí oddělení lékařské fyziky Nemocnice Na Homolce. Řeč bude o radiochirurgii jako synergii lékařských a technických věd.  Startujeme jako vždy v 19 hodin, vstup volný. Přijďte diskutovat s předním českým odborníkem z praxe!

Sklon k úrazům ovlivňují stresové události prožité v dětství St 30.6.2010

Negativní zážitky a stres prožitý v dětství mají vliv na množství úrazů, které se lidem v životě stanou. Sklon k úrazům v produktivním věku dále ovlivňují i dispozice zděděné po rodičích. Vyplývá to z výsledků rozsáhlé mezinárodní studie ELSPAC, na které se v uplynulých dvaceti letech podílelo Výzkumné pracoviště preventivní a sociální pediatrie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. V České republice bylo sledováno více než 5000 párů a jejich potomků v Brně a na Znojemsku.

Výzkum potvrdil negativní vliv kouření rodičů na zdraví jejich dětí St 30.6.2010

Negativní zážitky a stres prožitý v dětství mají vliv na množství úrazů, které se lidem v životě stanou. Sklon k úrazům v produktivním věku dále ovlivňují i dispozice zděděné po rodičích. Vyplývá to z výsledků rozsáhlé mezinárodní studie ELSPAC, na které se v uplynulých dvaceti letech podílelo Výzkumné pracoviště preventivní a sociální pediatrie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. V České republice bylo sledováno více než 5000 párů a jejich potomků v Brně a na Znojemsku.

Výsledky studie potvrdily, že kouření těhotných nepříznivě ovlivňuje průběh těhotenství a vývoj plodu. Průměrná hmotnost novorozenců u žen, které kouřily i v těhotenství, byla v průměru o 107 g nižší, průměrná délka o 1,3 cm kratší, obvod hlavy byl průměrně o 0,2 cm menší než u nekuřaček. Kuřačky mnohem častěji udávaly větší obavy a neklid při začátku porodních bolestí i po návratu z porodnice, kdy se také častěji bezdůvodně rozčilovaly a pociťovaly vnitřní napětí.

Vědci z MU patentovali způsob určení prognózy lymfatické leukémie Čt 24.6.2010

Tým vědců z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity získal český patent na nový způsob stanovení prognózy chronické lymfatické leukémie za pomoci molekulárně-genetické analýzy specifických genů v biologickém vzorku odebraném z těla pacienta. Díky ní budou lékaři v konkrétních případech schopni určit závažnost nádorového onemocnění a vybrat správnou léčbu. Práva k užívání patentu již zakoupila česká biotechnologická společnost GENERI BIOTECH, která chce s využitím nového objevu připravit diagnostické soupravy.

Nový způsob stanovení prognózy chronické lymfatické leukémie Čt 17.6.2010

Masarykova univerzita si Vás dovoluje pozvat na tiskovou konferenci k udělení patentu na nový způsob stanovení prognózy chronické lymfatické leukémie a zahájení spolupráce na vývoji diagnostické soupravy s firmou GENERI BIOTECH. TK se uskuteční ve čtvrtek 24. června 2010 v 11:00 v zasedací místnosti děkana Lékařské fakulty, Komenského nám. 2, Brno.

Jak se léčí poraněná buňka? Út 30.3.2010

Buňky i v tak složitém organismu, jakým je lidské tělo, jsou vystaveny různým atakům. Mezi ně patří například při bakteriální infekci poškození buněčné membrány toxiny. Nejvíce zranitelné jsou buňky, které přichází přímo do kontaktu s vnějším prostředím (kůže, sliznice) a slouží v obraně organismu proti patogenům vnějšího okolí. Poškození plasmatické membrány buňky by mohlo vést k vylití obsahu buňky a k buněčné smrti.

Mezi nádorem a zdravou tkání – stroma jako třetí hráč Út 16.3.2010

Zhoubné nádory hlavy a krku tvoří 5. nejčastější skupinu maligních nádorů člověka. Jejich biologické chování je typické agresivním lokoregionálním šířením, vysokou tendencí k recidivám a častým  výskytem mnohočetných nádorů. Celosvětově se incidence dlaždicobuněčných karcinomů hlavy a krku pohybuje okolo 500 000, v České republice je zjištěno zhruba 3000 nových případů za rok. Pětileté  přežití pacientů se přitom pohybuje jen mezi 50–60 %. Léčebné výsledky této skupiny nádorů se výrazně nezlepšují, a to navzdory značným pokrokům, kterých bylo v posledních desetiletích dosaženo v chirurgii a onkologii. Je to dáno zejména tím, že stále ještě neznáme podstatu vzniku a šíření nádorů v organismu. Nemáme zatím genetickou diagnostiku schopnou zhoubný nádor odhalit včas (nejlépe před manifestací klinických symptomů). Pro určení celkové prognózy pacienta je rozhodující genetická analýza.

Češi umí připravit kmenové buňky pro těžce nemocné Po 8.12.2008

Využití kmenových buněk v humánní medicíně, a obzvláště pak embryonálních kmenových buněk (ESC), zahrnuje nejen vědecké ale i etické aspekty. Možnosti, které nabízí technologie využívající kmenové buňky jak pro regenerativní medicínu, farmakoterapii, tak i další výzkum, jsou však enormní a vkládají do nich velké naděje vědci po celém světě. Předchozí navrhované přístupy přípravy immunokompatibilních buněk s pacientem, například přenosem jader somatických buněk, jsou kromě technických problémů zatíženy také etickými otázkami. Výzkumy v posledních letech potvrdily možnost zvrátit osud buněk a „přinutit“ tak diferencované buňky, aby se vrátily do pluripotentního (nediferencovaného) stavu.

Fotodynamický efekt zabíjí nádorové buňky Út 18.11.2008

Nádorová onemocnění jsou jedním z nejzávažnějších medicínských problémů moderní společnosti. Jednou z perspektivních metod léčby je použití fotodynamického efektu, to je zabití nádorových buněk osvitem světla vhodné vlnové délky poté, co byly senzitizovány vhodnými chemickými látkamitzv. fotosensitizéry), které jsou přednostně pohlcovány nádorovými a nikoli normálními buňkami.
Po osvícení laserovým světlem určité vlnové délky dojde k aktivaci těchto fotosensitizérů a následnému přenosu absorbované energie molekulám kyslíku. Vzniknou reaktivní látky, které mohou spustit buněčný mechanismus vedoucí k „sebevraždě“, programované buněčné smrti, resp. apoptóze postižené buňky.

Studium lidských genů v parazitických prvocích? Pá 26.9.2008

V zářijovém čísle prestižního časopisu Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS) publikovali vědci Shaojun Long, Milan Jirků a Julius Lukeš z Parazitologického ústavu AV ČR, v. v. i., a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích spolu s kolegou Franciscem J. Ayalou z Kalifornské univerzity v Irvine článek Mitochondrial localization of human frataxin is necessary but processing is not for rescuing frataxin deficiency in Trypanosoma brucei.

Regulation of immunity... So 20.9.2008