Vědci z Pedagogické fakulty pomohli sestrojit robota "pečovatele" Po 19.12.2011
Vědci z katedry aplikované fyziky a techniky Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity se podíleli na úspěšném mezinárodním projektu ROBO M.D., jehož cílem bylo vyvinout robota, který umožňuje průběžně monitorovat vybrané životní funkce sledované osoby. Plně funkční prototyp byl představen v pondělí 12. 12. 2011 na linecké Johannes Kepler Universität.
Věda v praxi | Jihomoravský kraj | Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Tatry po 7 letech: jak Češi pomohli jejich přirozené obnově Út 21.6.2011
Před sedmi lety se přes Vysoké Tatry přehnal ničivý vítr, který zpustošil čtvrtinu rozlohy Tatranského národního parku a jeho další čtvrtinu poškodil. V sobotu 11. června 2011 proběhlo nedaleko Štrbského plesa slavnostní otevření naučného chodníku Rakytovské plieska. Chodník umožňuje návštěvníkům Tater seznámit se s odstupem času s dopadem kalamity na tatranský les a různými možnostmi jeho obnovy. Otevření se zúčastnili nejen ředitel Tatranského národního parku a slovenští odborníci, ale také zástupci české Nadace Partnerství, která hned po kalamitě zorganizovala v ČR na pomoc postiženým Tatrám veřejnou sbírku.
Biologie | Věda v praxi |
Technická univerzita Liberec na veletrhu FOR INDUSTRY So 30.4.2011
Svoji vědeckovýzkumnou činnost bude Technická univerzita v Liberci prezentovat na 10. ročníku mezinárodního veletrhu FOR INDUSTRY 2011 ve dnech 3. až 5. května v Pražském veletržním areálu v Letňanech .
Jiný obor | Věda v praxi | Liberecký kraj | Technická univerzita v Liberci
Sklon k úrazům ovlivňují stresové události prožité v dětství St 30.6.2010
Negativní zážitky a stres prožitý v dětství mají vliv na množství úrazů, které se lidem v životě stanou. Sklon k úrazům v produktivním věku dále ovlivňují i dispozice zděděné po rodičích. Vyplývá to z výsledků rozsáhlé mezinárodní studie ELSPAC, na které se v uplynulých dvaceti letech podílelo Výzkumné pracoviště preventivní a sociální pediatrie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. V České republice bylo sledováno více než 5000 párů a jejich potomků v Brně a na Znojemsku.
Medicína | Věda v praxi | Jihomoravský kraj | Masarykova univerzita v Brně
Výzkum potvrdil negativní vliv kouření rodičů na zdraví jejich dětí St 30.6.2010
Negativní zážitky a stres prožitý v dětství mají vliv na množství úrazů, které se lidem v životě stanou. Sklon k úrazům v produktivním věku dále ovlivňují i dispozice zděděné po rodičích. Vyplývá to z výsledků rozsáhlé mezinárodní studie ELSPAC, na které se v uplynulých dvaceti letech podílelo Výzkumné pracoviště preventivní a sociální pediatrie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. V České republice bylo sledováno více než 5000 párů a jejich potomků v Brně a na Znojemsku.
Výsledky studie potvrdily, že kouření těhotných nepříznivě ovlivňuje průběh těhotenství a vývoj plodu. Průměrná hmotnost novorozenců u žen, které kouřily i v těhotenství, byla v průměru o 107 g nižší, průměrná délka o 1,3 cm kratší, obvod hlavy byl průměrně o 0,2 cm menší než u nekuřaček. Kuřačky mnohem častěji udávaly větší obavy a neklid při začátku porodních bolestí i po návratu z porodnice, kdy se také častěji bezdůvodně rozčilovaly a pociťovaly vnitřní napětí.
Vědci z MU patentovali způsob určení prognózy lymfatické leukémie Čt 24.6.2010
Tým vědců z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity získal český patent na nový způsob stanovení prognózy chronické lymfatické leukémie za pomoci molekulárně-genetické analýzy specifických genů v biologickém vzorku odebraném z těla pacienta. Díky ní budou lékaři v konkrétních případech schopni určit závažnost nádorového onemocnění a vybrat správnou léčbu. Práva k užívání patentu již zakoupila česká biotechnologická společnost GENERI BIOTECH, která chce s využitím nového objevu připravit diagnostické soupravy.
Medicína | Věda v praxi | Jihomoravský kraj | Masarykova univerzita v Brně
Firmy z inkubátoru představily novinku pro přepis spontánní řeči Pá 11.6.2010
Firmy Phonexia a OptimSys z Jihomoravského inovačního centra dnes uvedly na trh v České republice zcela unikátní technologii v oblasti přepisu spontánní telefonní řeči na text. Systém umí zpracovat nekvalitní záznam signálu, okolní ruchy, šumy, nekvalitní vyslovování atd., což doposud žádný software pro češtinu neumožňuje.
Informatika | Věda v praxi | Jihomoravský kraj |
Rekord VAVeMOBILu: 107 km na jedno nabití Po 7.6.2010
Od roku 2009 je na půdě Vysoké školy báňské-Technické univerzity Ostrava vyvíjena pohonná jednotka elektromobilu KAIPAN. Tento vysoce sofistikovaný vývoj a výzkum navazuje na dlouholeté zkušenosti v oblasti elektropohonů a alternativních zdrojů energií a je pro roky 2009-2012 realizován i s pomocí veřejných prostředků podporou projektu agenturou MPO ČR TIP pod kódovým označením TIP FR TI1/223 VAVEMOBIL.
Jiný obor | Věda v praxi | Moravskoslezský kraj | VŠB-Technická univerzita Ostrava
Aerosoly – velká neznámá Čt 27.5.2010
Atmosférické aerosoly významně ovlivňují kvalitu ovzduší i zemské klima, jsou však zároveň jednou z nejméně prozkoumaných složek atmosféry. V práci nedávno publikované v prestižním mezinárodním vědeckém časopise přichází mezinárodní tým vědců z Kalifornské univerzity v Irvine, Ohioské státní univerzity v Columbusu a Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR s novým ‘vylepšeným’ modelem částic mořského aerosolu doplněným o kation Mg2+, jehož přítomnost v mořské vodě dosavadní modely nebraly v úvahu. Vědci na základě studia roztoků chloridu hořečnatého pomocí spektroskopie a počítačových simulací ukázali, že zvláštní chování kationtů hořčíku Mg2+ ve vodě ovlivňuje výskyt chloridových aniontů Cl na povrchu roztoku, a může tak zvyšovat reaktivitu slaných mořských aerosolů rozptýlených v zemské atmosféře.
Chemie | Věda v praxi | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Projekt zapojený do programů MIC zachraňuje životy na Haiti Po 29.3.2010
Ve dnech 26. až 28. března 2010 proběhly v prostorách Microsoft inovačního centra Brno úvodní semináře vzdělávacích projektů pro začínající firmy a studenty s inovačními nápady Microsoft Business Academy a MIC Akcelerátor. Jedním z přihlášených projektů je inovativní software GINA. Tento produkt v současné době testují záchranáři na katastrofou postiženém ostrově Haiti.
Informatika | Věda v praxi | Jihomoravský kraj |
Role kyseliny sírové v atmosférické nukleaci Po 22.3.2010
Roli kyseliny sírové v atmosférické nukleaci prokázal mezinárodní tým s účastí Ústavu chemických procesů Akademie věd ČR.
Chemie | Věda v praxi | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Další krok v poznání příčin některých neurologických onemocnění Po 22.3.2010
Moderní vědecké metody umožňují postupně objasňovat molekulární podstatu mnohých geneticky podmíněných chorob. To je nezbytnou podmínkou pro racionální hledání případných léků či moderních léčebných postupů, ale také prenatální diagnostiky a preventivní medicíny. V poslední době se daří takto poznávat i příčiny některých neurologických a psychiatrických onemocnění, jejichž patogeneze byla neznámá.
Biologie | Věda v praxi | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Antarktická expedice na stanici J. G.Mendela Po 18.1.2010
V pořadí pátá vědecká expedice na stanici J.G.Mendela započala 6. ledna 2010 v jihoamerickém přístavu Punta Arenas. V 9 hodin ráno místního času se vydal chilský ledoborec Almirante Oscar Viel na čtyřdenní plavbu přes Draekův průliv, na jehož palubě se nacházelo 14 vědců a techniků směřujících na českou stanici nacházející se na ostrově Jamese Rosse.
Jiný obor | Věda v praxi | Jihomoravský kraj | Masarykova univerzita v Brně
Čeští vědci vyvinuli látku zpomalující stárnutí kůže So 6.6.2009
Společná laboratoř Ústavu experimentální botaniky AV ČR a Univerzity Palackého vyvinula látku, která zpomaluje stárnutí kůže a zlepšuje vzhled pleti. Objev nyní komerčně využívá firma Senetek z USA. Na americký trh uvedla produktovou řadu kosmetických přípravků, které tuto látku obsahují. Zajímavé je, že prvním impulzem k vývoji sloučeniny byl základní výzkum rostlinných hormonů. V tomto případě se tedy podařilo úspěšně převést vědecké poznatky do praxe. Nová látka omezující stárnutí pleti má obchodní název Pyratine-6. Byla vyvinuta v Laboratoři růstových regulátorů, kterou vede profesor Miroslav Strnad. Jde o společné pracoviště Ústavu experimentální botaniky Akademie věd České republiky, v. v. i., (ÚEB) a Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
Biologie | Věda v praxi | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Klíčové projekty Jihomoravského kraje měly úspěch Pá 24.4.2009
České předsednictví ve středu 22. dubna 2009 za účasti místopředsedy Evropské komise Güntera Verheugena a Alexandra Vondry hostilo setkání národních lisabonských koordinátorů.
Jiný obor | Věda v praxi | Jihomoravský kraj |
Objevena vzácná nepárová produkce top kvarku Čt 26.3.2009
Vědci z experimentů CDF a DZero ve Fermiho národní urychlovačové laboratoři, provozované americkým ministerstvem pro energetiku, pozorovali srážky částic s nepárovou produkcí top kvarku, tzv. ,single top kvark'. Tento objev nepárové produkce top kvarku potvrzuje důležité parametry fyziky částic a je významný i pro pátrání po Higgsově bosonu na fermilabském urychlovači Tevatron, v současnosti největším provozovaném urychlovači částic na světě.
Až dosud byl top kvark pozorován pouze při vzájemném působení mezi sledovanými jevy zprostředkovaném silnou jadernou interakcí. V těchto interakcích top kvark vždy vzniká v párech. Nepárová produkce top kvarku, která je umožněna slabou jadernou interakcí a hůře se experimentálně detekuje, byla pozorována až nyní, téměř 14 let po objevu top kvarku v roce 1995.
Do vesmíru vzlétla družice pro výzkum gravitačního pole St 18.3.2009
Po řadě odkladů byla 17. března 2009 v 15: 21 h středoevropského času z ruského kosmodromu Plesetsk vypuštěna družice Evropské kosmické agentury ESA GOCE.
Astronomie | Věda v praxi | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Nová metoda pro studium molekul v reálném čase So 3.1.2009
Mezioborovou spoluprací na pomezí chemie, biologie a fyziky se vědcům z Heyrovského ústavu fyzikální chemie Akademie věd a Masarykovy univerzity podařilo vyvinout novou metodu pro studium chování biomolekul v reálném čase. Moderními technikami molekulární biologie zkonstruovali biochemici z Ústavu experimentální biologie Masarykovy univerzity mutantní proteiny, které je možné velmi specificky označit molekulární sondou. Mutace vnesené do proteinů genovým inženýrstvím zajišťují pevné ukotvení sond, které lze přirovnat k zasouvání klíče do zámku.
Fyzika | Chemie | Biologie | Věda v praxi | Jihomoravský kraj | Masarykova univerzita v Brně
Češi umí připravit kmenové buňky pro těžce nemocné Po 8.12.2008
Využití kmenových buněk v humánní medicíně, a obzvláště pak embryonálních kmenových buněk (ESC), zahrnuje nejen vědecké ale i etické aspekty. Možnosti, které nabízí technologie využívající kmenové buňky jak pro regenerativní medicínu, farmakoterapii, tak i další výzkum, jsou však enormní a vkládají do nich velké naděje vědci po celém světě. Předchozí navrhované přístupy přípravy immunokompatibilních buněk s pacientem, například přenosem jader somatických buněk, jsou kromě technických problémů zatíženy také etickými otázkami. Výzkumy v posledních letech potvrdily možnost zvrátit osud buněk a „přinutit“ tak diferencované buňky, aby se vrátily do pluripotentního (nediferencovaného) stavu.
Medicína | Věda v praxi | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Čeští vědci objasňují chemii atmosferických aerosolů Út 25.11.2008
V renomovaném časopise Physical Chemistry Chemical Physics (PCCP) vyšel článek Enhanced surface photochemistry in chloride–nitrate ion mixtures. Jeho autorem je skupina vědců z mezinárodního výzkumného týmu Institutu environmentálních molekulárních věd (AirUCI) se sídlem na Kalifornské univerzitě v Irvine, který vede profesorka Barbara J. Finlayson-Pitts. Mezi autory článku je také RNDr. Martina Roeselová, Ph.D., z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, v. v. i. Článek informuje o překvapivých výsledcích studie zaměřené na chemii slaných mořských aerosolů během jejich transportu v atmosféře.
Autoři studie ukázali, že přítomnost chloridových iontů (Cl–) na povrchu aerosolových kapek ovlivňuje fotochemii dusičnanových iontů (NO3–) a vede ke zvýšenému uvolňování oxidů dusíku zpět do ovzduší. Pomocí počítačového modelu se podařilo vysvětlit mechanismus tohoto experimentálně pozorovaného efektu na molekulární úrovni.
Fotodynamický efekt zabíjí nádorové buňky Út 18.11.2008
Nádorová onemocnění jsou jedním z nejzávažnějších medicínských problémů moderní společnosti. Jednou z perspektivních metod léčby je použití fotodynamického efektu, to je zabití nádorových buněk osvitem světla vhodné vlnové délky poté, co byly senzitizovány vhodnými chemickými látkamitzv. fotosensitizéry), které jsou přednostně pohlcovány nádorovými a nikoli normálními buňkami.
Po osvícení laserovým světlem určité vlnové délky dojde k aktivaci těchto fotosensitizérů a následnému přenosu absorbované energie molekulám kyslíku. Vzniknou reaktivní látky, které mohou spustit buněčný mechanismus vedoucí k „sebevraždě“, programované buněčné smrti, resp. apoptóze postižené buňky.
Využití limbálních kmenových buněk k léčbě oka Čt 13.11.2008
Vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR zkoušejí limbální kmenové buňky. Lidské oko je jedním z nejdůležitějších smyslových orgánů a poškození nebo zničení jeho funkce silně snižuje kvalitu života. Na vnějším povrchu odděluje oko od vnějšího prostředí rohovka. Rohovka je ovšem vystavena škodlivým vlivům vnějšího prostředí, a tak často dochází k jejímu poškození nebo úplnému zničení: mechanické poškození, poleptání, ozáření apod. Poškozená rohovka má schopnost reparace z tzv. kmenových buněk, které sídlí v tenkém pásu mezi rohovkou a spojivkou.
Vědci umí psát atomy na povrch pevných látek Pá 17.10.2008
V práci publikované v posledním čísle časopisu Sciencee 16. října 2008 mezinárodní tým vědců z Japonska, Španělska a České republiky prezentuje novou metodu atomární manipulace, která umožňuje psát na povrch pevné látky pomocí jednotlivých atomů podobně jako psací pero. Nová metoda umožňuje nejenom zápis, ale i kontrolované vymazání již vytvořených atomárních vzorů.
V článku tým autorů poprvé představil novou metodu a také detailně vysvětlil její mechanismus na základě kvantových výpočtů. Možnosti nové metody mezinárodní vědecký tým demonstroval vepsáním symbolu Si na povrch pevné látky. Symbol Si byl zvolen záměrně, neboť právě atomy křemíku byly použity jako inkoust. Experiment byl proveden při pokojové teplotě, což výrazně rozšiřuje možnosti praktického využití atomární manipulace v oblasti nanotechnologií.
Tato metoda poskytuje mimo jiné úplně nové možnosti při přípravě zcela nových nanostruktur, které se stanou základem pro budoucí generaci čipů, umožní vytváření nových katalyzátorů na atomární úrovni a také významně přispěje k bližšímu pochopení tření na atomární úrovni, neboť poskytuje informace o silách nutných k manipulaci jednotlivých atomů a energetických ztrátách spojených s tímto procesem.
Hradecká univerzita s podnikateli založila informatický klastr Pá 10.10.2008
Univerzita Hradec Králové se stala zakládajícím členem sdružení firem působících v oblasti informačních technologií, které nese název Hradecký IT klastr.
Informatika | Věda v praxi | Královéhradecký kraj | Univerzita Hradec Králové
Olomoučtí optici představí výsledky mezinárodního projektu St 24.9.2008
Olomoučtí odborníci z Katedry optiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého představí spolu s dalšími zahraničními partnery počátkem října ve Vídni výsledky své čtyřleté práce na mezinárodním projektu Evropské komise SECOQC na poli kvantové kryptografie, tedy bezpečného přenosu informací.
Fyzika | Věda v praxi | Olomoucký kraj | Univerzita Palackého v Olomouci
Čeští vědci zkonstruovali nový aerosolový spektrometr St 10.9.2008
Aerosolové částice, tedy vzduchem se pohybující tuhé nebo kapalné částice o rozměrech od 1 nanometru do 100 mikrometrů, jsou trvalou součástí naší atmosféry. Přesto, že jsou takto malé a téměř nic neváží (tvoří jen asi jednu desetimilióntinu hmoty vzduchu), mají na naše životy neobyčejný vliv. Zhruba lze říci, že každá dešťová kapka obsahuje alespoň jednu aerosolovou částici, na které voda zkondenzovala; aerosolové částice jsou tedy nezbytné pro fungování koloběhu vody v přírodě.
Vědy o Zemi | Věda v praxi | Hlavní město Praha | Akademie vědPřihlásit se k RSS s tímto filtrem.
Partneři
