Zpráva týdne
Astrofotografií měsíce září jsou hustá hvězdná mračna Labutě Po 3.10.2011
Na 804 čtverečních stupních se za letních nocí nad našimi hlavami rozprostírá souhvězdí Labutě, tak bohaté na hvězdy. Máchnutím velkých křídel se plaví stříbřitým tokem Mléčné dráhy vstříc letícímu Orlu. Hvězd je tu tolik, že se pouhým okem nedají rozlišit. Jejich spojený svit vytváří na obloze dojem zářící opony, byť místy poněkud potrhané. Právě do hustých hvězdných mračen souhvězdí Labutě zamířil Eduard Kouřil, autor vítězného zářijového snímku soutěže „Česká astrofotografie měsíce“, svůj objektiv. Právě do míst hustých hvězdných mračen souhvězdí Labutě zamířil autor vítězného snímku soutěže "Česká astrofotografie měsíce" svůj objektiv. Spolu s ním se díváme podél místního galaktického ramene, na jehož okraji se nachází i naše Země se Sluneční soustavou. Mléčná dráha je zde proložena obrovským komplexem červených vodíkových mlhovin, zdánlivě tvořících tělo Labutě. Ta nejznámější se díky svému tvaru jmenuje Severní Amerika a na obrázku ji nalezneme poblíž levého dolního rohu. Temným zářezem stínící prachové mlhoviny je oddělena od menšího útvaru zvaného Pelikán.
Předpokládá se, že původcem záření těchto mlhovin je extrémně svítivý veleobr Deneb. Ovšem vzhledem k tomu, že neznáme přesně vzdálenost mlhovin ani Denebu, nemůžeme toto tvrzení považovat za jisté. Deneb - tato nejjasnější hvězda Labutě, vedle níž by naše Slunce vypadalo jako bezvýznamný drobeček, patří mezi nejsvítivější hvězdy Galaxie. Jeho povrchová teplota 9 000 stupňů Celsia je zodpovědná za jeho bílou barvu, jeho hmotnost pak bude v budoucnu zodpovědná za jeho osud. Svůj život totiž zakončí mohutným ohňostrojem výbuchu supernovy. Na jejím místě pak zbude rychle rotující neutronová hvězda obklopená podobným útvarem, který nalezneme pro změnu v pravém dolním rohu. My mu říkáme nejčastěji "Řasové mlhoviny" a jedná se právě o pozůstatek výbuchu supernovy před několika tisíci lety. Stále se rozpínající plynná bublina se od místa výbuchu vzdaluje ohromnou rychlostí sto kilometrů za sekundu, což je však již jen pouhý zlomek původní stonásobně vyšší rychlosti.
To jsou sice asi nejznámější, ovšem ne jediné objekty v souhvězdí Labutě. Tak například i pouhým okem viditelný temný zářez, dělící zde pás Mléčné dráhy na dvě části a pojmenovaný "Velká trhlina", představuje mohutný komplex prachových mlhovin stínící svit hvězd a zářícího plynu v pozadí. Přibližně ve středu snímku leží známá "Srpková mlhovina", vyvržená před stovkami tisíc let z velmi hmotné Wolf-Rayetovy hvězdy. Stejně tak bychom měli vzpomenout mohutný komplex vodíkových mlhovin okolo stálice Sadr či nepřeberné množství otevřených hvězdokup či planetárních mlhovin. Stejně by stál za zmínku i první objevený rentgenový zdroj na obloze. Ten sice na snímku neuvidíme, jistě bychom však nalezli jednu složku hvězdného systému, v němž z této hvězdy přetéká hmota na okolo obíhající černou díru, což je doprovázeno právě silným rentgenovým tokem.
Nyní však už opravdu nestihneme více, než autorovi snímku Eduardu Kouřilovi poděkovat za nádherné otevřené okno do tajemných hlubin vesmíru.
Autor snímku
Eduard Kouřil, 38 let
Technické údaje a postup:
Datum: 1. - 31. 8. 2011, RGB 30 x 10 min, H-alfa 50 x 9 min
Místo: Němčice u Boskovic
Objekt: Labuť
Přístroj: modifikovaný Canon EOS 400d + objektiv Supertakumar 1.4/50, fotografováno na clonu 4 a ohnisko 50 mm
Montáž : HEQ 5 bez pointace
Postup: snímáno programem BackyardEOS
Zpracování: Složenina dvou snímků. Každý snímek byl fotografován v RGB a v H-alfa. Kalibrace v Mraw, složení v Registaru a finalní úpravy v Adobe Photoshop CS5.
přilohy
Související články:
Tři české vědkyně získaly stipendia pro své projekty So 19.5.2012
Rekordní počet přihlášených i vysoká úroveň projektů doprovázely již šestý ročník stipendijního projektu L´Oréal Pro ženy ve vědě. Odborná porota složená z předních představitelů Akademie věd ČR, České komise při UNESCO a společnosti L´Oréal vybrala tři nejlepší projekty letošního roku, jejichž autorky získají každá stipendium ve výši 250 000 Kč.
Avízo | Hlavní město Praha | Akademie věd
OPT skener odhalí i skryté nemoci Pá 18.5.2012
Unikátní optický projekční tomograf Bioptonics OPT Scanner 3001 uvedla slavnostně do provozu ve čtvrtek 17. května 2012 v budově oddělení biomatematiky Fyziologického ústavu (FGÚ) Akademie věd ČR v Praze jeho ředitelka Dr. Lucie Kubínová. Hlavním úkolem tohoto přístroje je vytvářet trojrozměrné obrázky a videa především živočišných a rostlinných tkání, orgánů a menších organismů. Jde například o embrya, drobné vyvíjející se orgány, celé drobné živočichy nebo části lidských těl, listy, plody a rostlinná pletiva.
Fyzika | Inovace | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Maria Skłodowska-Curie – neobyčejná žena Út 15.5.2012
Výjimečnou osobnost světové vědy – Marii Skłodowskou-Curie – představí veřejnosti od středy 16. května 2012 obsáhlá výstava v sídle Akademii věd ČR v Praze. Koná se pod záštitou předsedy AV ČR prof. Jiřího Drahoše a velvyslance Polské republiky v ČR Jana Pastwy.
Jiný obor | Avízo | Hlavní město Praha | Akademie vědPartneři
