Zpráva týdne
Čeští vědci zkonstruovali nový aerosolový spektrometr St 10.9.2008
Vědy o Zemi | Věda v praxi | Hlavní město Praha | Akademie vědAerosolové částice, tedy vzduchem se pohybující tuhé nebo kapalné částice o rozměrech od 1 nanometru do 100 mikrometrů, jsou trvalou součástí naší atmosféry. Přesto, že jsou takto malé a téměř nic neváží (tvoří jen asi jednu desetimilióntinu hmoty vzduchu), mají na naše životy neobyčejný vliv. Zhruba lze říci, že každá dešťová kapka obsahuje alespoň jednu aerosolovou částici, na které voda zkondenzovala; aerosolové částice jsou tedy nezbytné pro fungování koloběhu vody v přírodě.
Řada optických jevů v atmosféře (např. barevné západy slunce) je způsobena přítomností aerosolu; obyvatelé velkých měst asi nejvíce pociťují zhoršenou viditelnost. Vždyť kdyby v atmosféře nebyly aerosolové částice, mohli bychom pozorovat objekty až 340 km vzdálené!
Koncentrace a rozdělení velikostí aerosolových částic působí také na celkovou odrazivost atmosféry, a tedy na tepelnou bilanci Země; dnes je nepochybné, že aerosoly významně ovlivňují globální změny klimatu. V neposlední řadě aerosoly negativně působí na zdraví lidí, například ve zprávě evropského projektu CAFÉ se hovoří o tom, že v roce 2000 v EU předčasně zemřelo kvůli kvalitě ovzduší snížené přítomností aerosolových částic 350 000 lidí.
Všemi těmito tématy se zabývají projekty EUSAAR a EUCAARI financované Evropskou komisí. Jejich cílem je dobudovat integrovanou síť stanic na průběžné měření vlastností atmosférických aerosolů. V Evropě k tomu využívají 20 pozemních stanic nejvyšší kvality (rozprostřených po evropském kontinentě), které jsou dovybavovány špičkovou aerosolou instrumentací. Nové stanice jsou také zřizovány v Číně, Indii, Jižní Africe a Brazílii.
Vedle měření z pozemních stanic jsou vlastnosti atmosférického aerosolu zkoumány také letkou tří letadel, vybavených špičkovými přístroji. Ústav chemických procesů AV ČR koordinuje oba projekty na území České republiky. V rámci projektů byl v ústavu zkonstruován nový model aerosolového spektrometru HTDMA, který měří schopnost částic vázat na sebe vzdušnou vlhkost. Ve spolupráci s kolegy z německého Ústavu pro výzkum troposféry v Lipsku byla postavena nová verze spektrometru SMPS, který měří rozdělení částic podle velikosti.
Oba spektrometry letos v zimě prošly náročnými mezinárodními testy a počátkem května byly umístěny na pozaďové stanici Košetice u Pelhřimova, která patří Českému hydrometeorologickému ústavu. Oba spektrometry jsou řízeny dálkově z našeho ústavu a hlavní výsledky jsou automaticky odesílány do německého centra projektu k vyhodnocování.
Detailní informace o projektech jsou dostupné na adresách:
http://www.eusaar.net/ a http://www.atm.helsinki.fi/eucaari/index.php?option=com_frontpage
přilohy
Související články:
Geologie v praxi Po 19.12.2011
Přírodovědecká fakulta UP plánuje od nového roku daleko více propojit teoretickou výuku studentů s praxí. Za tímto účelem navštívil 8. prosince děkan fakulty prof. Juraj Ševčík spolu s vedoucím Katedry geologie doc. Ondřejem Babákem lokalitu na Břeclavsku, kde se těží zemní plyn a ropa. Cílem této exkurze bylo učinit první krok k zahájení projektu, který připravuje Přírodovědecká fakulta UP pro své studenty na rok 2012. „Dobrá praxe v oboru může být začátkem úspěšné budoucnosti,“ říká děkan Přírodovědecké fakulty UP prof. Juraj Ševčík, Ph.D. Exkurze, stáže a diskusní semináře by měly být hlavním obsahem projektu, který vzniká především na podporu motivace a zájmu studentů o daný obor a následného kvalitního vstupu do reálné praxe.
Vědy o Zemi | Avízo | Olomoucký kraj | Univerzita Palackého v Olomouci
Vědci z Pedagogické fakulty pomohli sestrojit robota "pečovatele" Po 19.12.2011
Vědci z katedry aplikované fyziky a techniky Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity se podíleli na úspěšném mezinárodním projektu ROBO M.D., jehož cílem bylo vyvinout robota, který umožňuje průběžně monitorovat vybrané životní funkce sledované osoby. Plně funkční prototyp byl představen v pondělí 12. 12. 2011 na linecké Johannes Kepler Universität.
Věda v praxi | Jihomoravský kraj | Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Tatry po 7 letech: jak Češi pomohli jejich přirozené obnově Út 21.6.2011
Před sedmi lety se přes Vysoké Tatry přehnal ničivý vítr, který zpustošil čtvrtinu rozlohy Tatranského národního parku a jeho další čtvrtinu poškodil. V sobotu 11. června 2011 proběhlo nedaleko Štrbského plesa slavnostní otevření naučného chodníku Rakytovské plieska. Chodník umožňuje návštěvníkům Tater seznámit se s odstupem času s dopadem kalamity na tatranský les a různými možnostmi jeho obnovy. Otevření se zúčastnili nejen ředitel Tatranského národního parku a slovenští odborníci, ale také zástupci české Nadace Partnerství, která hned po kalamitě zorganizovala v ČR na pomoc postiženým Tatrám veřejnou sbírku.
Biologie | Věda v praxi |Partneři
