Zpráva týdne
Fotodynamický efekt zabíjí nádorové buňky Út 18.11.2008
Medicína | Věda v praxi | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Nádorová onemocnění jsou jedním z nejzávažnějších medicínských problémů moderní společnosti. Jednou z perspektivních metod léčby je použití fotodynamického efektu, to je zabití nádorových buněk osvitem světla vhodné vlnové délky poté, co byly senzitizovány vhodnými chemickými látkamitzv. fotosensitizéry), které jsou přednostně pohlcovány nádorovými a nikoli normálními buňkami.
Po osvícení laserovým světlem určité vlnové délky dojde k aktivaci těchto fotosensitizérů a následnému přenosu absorbované energie molekulám kyslíku. Vzniknou reaktivní látky, které mohou spustit buněčný mechanismus vedoucí k „sebevraždě“, programované buněčné smrti, resp. apoptóze postižené buňky.
Tým dr. Michala Dvořáka z Ústavu molekulární genetiky AV ČR, v. v. i., ve spolupráci s výzkumnými týmy z VŠCHT a 1.LF UK zjistil, že nově připravené deriváty porfyrinu fungují jako velmi účinné fotosensitizéry a po stimulaci světlem vyvolávají u různých druhů nádorových buněk – ve tkáňových kulturách, resp. u experimentálních myších nádorů –programovanou buněčnou smrt. Účinnost za těchto podmínek byla vyšší než u látek dosud používaných pro fotodynamickou léčbu v klinické praxi.
Detailní informace byly publikovány v mezinárodních časopisech:
Králová, J., Dvořák, M., Koc, M., Král, V., p38 MAPK plays an essential role in apoptosis induced by photoactivation of a novel ethylene glycol porphyrin derivative. Oncogene, 2008, 27: 3010-3020.
Králová, J., Bříza, T., Moserová, I., Dolenský, B., Vašek, P., Poučková, P., Kejík, Z., Kaplánek, R., Martásek, P., Dvořák. M, and Král, V., Glycol-porphyrin derivatives as potent photodynamic inducers of apoptosis in tumor cells. J Med Chem 2008;51:5964-73.
Kontakt:
Dr. Michal Dvořák, Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v. i.
tel.: 241 063 390, e-mail: 
Dr. Jarmila Králová, Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v. i.
e-mail: 
přilohy
Související články:
Pomohou látky z olomouckých laboratoří vyhrávat boj s rakovinou? Pá 11.5.2012
Zúčastněte se neformální debaty s prof. Miroslavem Strnadem. Přijďte si vychutnat šálek horké lékařské vědy ve středu 16. května od 18 hodin do Café Na zábradlí (28. října, naproti Prioru). Besedu MediCafé organizuje studentská organizace IFMSA Olomouc.
Medicína | Seminář | Olomoucký kraj | Univerzita Palackého v Olomouci
Blíží se konec antibiotické éry? Čt 10.5.2012
10. květen 2012, 18:00 - Startuje první olomoucké MediCafé! IFMSA Olomouc vám přináší jedinečnou možnost neformálně podebatovat s odborníkem na slovo vzatým díky projektu MediCafé!
Medicína | Seminář | Olomoucký kraj | Univerzita Palackého v Olomouci
O krok blíž k rozluštění příčin neplodnosti Pá 4.5.2012
Přestože mnozí rodiče mají problém umístit svou ratolest do mateřské školky a stále se mluví o přelidnění planety, neplodnost je jedním z hlavních problémů naší populace. Postihuje až 15 % dvojic, přičemž z poloviny případu jsou na vině muži. Jejich sterilita je často zapříčiněna poruchou molekulárních mechanismů během spermatogeneze, tvorby mužských pohlavních buněk – spermií. Jak k takovému defektu může dojít? Světlo do otázek okolo neplodnosti „silnějšího pohlaví“ nyní přináší práce badatelského týmu Ústavu molekulární genetiky (ÚMG) Akademie věd ČR. Genetická informace je v jádrech lidských buněk nesena na 23 párech chromozómů, z nichž 22 párů jsou tzv. autozómy a jeden pár představují pohlavní chromozómy (u žen jsou to dva X chromozómy, u mužů chromozómy X a Y). Na chromozómu Y se nachází gen odpovědný za vývoj varlat, a tedy za normální vývoj mužských pohlavních znaků. Během spermatogeneze dochází k dělení pohlavních buněk, tzv. meióze, která se od mitózy (dělení tělních, tedy nepohlavních buněk) liší hlavně tím, že vznikající dceřiné buňky obsahují poloviční množství chromozómů, to znamená jen jednu sadu nepárovaných 23 chromozómů. Během oplození dojde ke splynutí pohlavních buněk, kdy se obnoví počet chromozómů na dvě párové sady.
Partneři
