Zpráva týdne
Výzkum potvrdil negativní vliv kouření rodičů na zdraví jejich dětí St 30.6.2010
Medicína | Věda v praxi | Jihomoravský kraj | Masarykova univerzita v Brně
Negativní zážitky a stres prožitý v dětství mají vliv na množství úrazů, které se lidem v životě stanou. Sklon k úrazům v produktivním věku dále ovlivňují i dispozice zděděné po rodičích. Vyplývá to z výsledků rozsáhlé mezinárodní studie ELSPAC, na které se v uplynulých dvaceti letech podílelo Výzkumné pracoviště preventivní a sociální pediatrie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. V České republice bylo sledováno více než 5000 párů a jejich potomků v Brně a na Znojemsku.
Výsledky studie potvrdily, že kouření těhotných nepříznivě ovlivňuje průběh těhotenství a vývoj plodu. Průměrná hmotnost novorozenců u žen, které kouřily i v těhotenství, byla v průměru o 107 g nižší, průměrná délka o 1,3 cm kratší, obvod hlavy byl průměrně o 0,2 cm menší než u nekuřaček. Kuřačky mnohem častěji udávaly větší obavy a neklid při začátku porodních bolestí i po návratu z porodnice, kdy se také častěji bezdůvodně rozčilovaly a pociťovaly vnitřní napětí.
Na zdraví novorozenců se negativně podílí i kouření otců. U dětí, které počali kouřící otcové, se objevil statisticky významně vyšší počet vrozených vad. Tyto děti měly i vyšší riziko, že se u nich objeví nádorové onemocnění (dáno ovlivněním DNA ve spermatu látkami v cigaretovém kouři).
K vyšší nemocnosti novorozenců a kojenců významně přispívá kouření matek po porodu. Matky, které kouřily půl roku po porodu, častěji uváděly závažnější zdravotní potíže, resp. téměř stálou nemocnost u svých dětí. „Děti kuřaček měly významně zvýšenou frekvenci všech sledovaných znaků poškození respiračního ústrojí, včetně zánětů středouší. V prvním půlroce života bylo hospitalizováno téměř dvakrát více dětí kouřících matek než nekuřaček,“ řekl Lubomír Kukla, vedoucí Výzkumného pracoviště preventivní a sociální pediatrie Lékařské fakulty MU. Mléko kouřících (kojících) matek navíc obsahovalo až třikrát více toxických látek než mléko nekuřaček.
U dětí vystavených kouření před nebo po narození studie prokázala častější poruchy chování než u dětí nekuřáků. V předškolním věku těchto dětí se častěji objevovala hyperaktivita, impulzivnost, neposlušnost, poruchy pozornosti a agresivita. U sedmiletých pak vědci evidovali častější poruchy chování a rozvoj poruchy pozornosti s hyperaktivitou.
Do studie se v Brně zapojilo 3 645 těhotných žen, z nichž v období do otěhotnění kouřilo 42 % zkoumaných, přičemž 9 % vykouřilo víc než krabičku denně. Po zjištění těhotenství přestala kouřit polovina ze zkoumaných, téměř čtvrtina kuřaček během těhotenství kouřit nepřestala a 5 % žen vykouřilo více než krabičku denně i během těhotenství.
Kontakt:
Doc. MUDr. Lubomír Kukla, CSc., 
, tel:. 549 49 3715
Mgr. Petra Sélešová, 
, tel:. 549 49 4887, mobil: 734480715
přilohy
Související články:
Pomohou látky z olomouckých laboratoří vyhrávat boj s rakovinou? Pá 11.5.2012
Zúčastněte se neformální debaty s prof. Miroslavem Strnadem. Přijďte si vychutnat šálek horké lékařské vědy ve středu 16. května od 18 hodin do Café Na zábradlí (28. října, naproti Prioru). Besedu MediCafé organizuje studentská organizace IFMSA Olomouc.
Medicína | Seminář | Olomoucký kraj | Univerzita Palackého v Olomouci
Blíží se konec antibiotické éry? Čt 10.5.2012
10. květen 2012, 18:00 - Startuje první olomoucké MediCafé! IFMSA Olomouc vám přináší jedinečnou možnost neformálně podebatovat s odborníkem na slovo vzatým díky projektu MediCafé!
Medicína | Seminář | Olomoucký kraj | Univerzita Palackého v Olomouci
O krok blíž k rozluštění příčin neplodnosti Pá 4.5.2012
Přestože mnozí rodiče mají problém umístit svou ratolest do mateřské školky a stále se mluví o přelidnění planety, neplodnost je jedním z hlavních problémů naší populace. Postihuje až 15 % dvojic, přičemž z poloviny případu jsou na vině muži. Jejich sterilita je často zapříčiněna poruchou molekulárních mechanismů během spermatogeneze, tvorby mužských pohlavních buněk – spermií. Jak k takovému defektu může dojít? Světlo do otázek okolo neplodnosti „silnějšího pohlaví“ nyní přináší práce badatelského týmu Ústavu molekulární genetiky (ÚMG) Akademie věd ČR. Genetická informace je v jádrech lidských buněk nesena na 23 párech chromozómů, z nichž 22 párů jsou tzv. autozómy a jeden pár představují pohlavní chromozómy (u žen jsou to dva X chromozómy, u mužů chromozómy X a Y). Na chromozómu Y se nachází gen odpovědný za vývoj varlat, a tedy za normální vývoj mužských pohlavních znaků. Během spermatogeneze dochází k dělení pohlavních buněk, tzv. meióze, která se od mitózy (dělení tělních, tedy nepohlavních buněk) liší hlavně tím, že vznikající dceřiné buňky obsahují poloviční množství chromozómů, to znamená jen jednu sadu nepárovaných 23 chromozómů. Během oplození dojde ke splynutí pohlavních buněk, kdy se obnoví počet chromozómů na dvě párové sady.
Partneři
