Zpráva týdne
Čeští vědci objasňují chemii atmosferických aerosolů Út 25.11.2008
Chemie | Věda v praxi | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
V renomovaném časopise Physical Chemistry Chemical Physics (PCCP) vyšel článek Enhanced surface photochemistry in chloride–nitrate ion mixtures. Jeho autorem je skupina vědců z mezinárodního výzkumného týmu Institutu environmentálních molekulárních věd (AirUCI) se sídlem na Kalifornské univerzitě v Irvine, který vede profesorka Barbara J. Finlayson-Pitts. Mezi autory článku je také RNDr. Martina Roeselová, Ph.D., z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, v. v. i. Článek informuje o překvapivých výsledcích studie zaměřené na chemii slaných mořských aerosolů během jejich transportu v atmosféře.
Autoři studie ukázali, že přítomnost chloridových iontů (Cl–) na povrchu aerosolových kapek ovlivňuje fotochemii dusičnanových iontů (NO3–) a vede ke zvýšenému uvolňování oxidů dusíku zpět do ovzduší. Pomocí počítačového modelu se podařilo vysvětlit mechanismus tohoto experimentálně pozorovaného efektu na molekulární úrovni.
Na základě výjimečně příznivých recenzí a vzhledem k významu řešené problematiky byl článek editory PCCP vybrán mezi tzv. Hot Articles.
Slané mořské aerosoly, jejichž hlavní složkou je chlorid sodný (NaCl), vznikají jako kapičky jemné mlhy u pobřeží. Při transportu do vnitrozemí dochází k postupnému nahrazování chloridového iontu (Cl–) jinými ionty, ve znečištěných městských aglomeracích zejména dusičnanovým iontem (NO3–). Tento proces je znám jako tzv.
stárnutí aerosolů. Dosavadní výzkum se soustředil především na chemické reakce čerstvě vzniklých mořských aerosolů, a proto o chemii „zestárlých“ aerosolů víme zatím relativně málo. Není například známo, k jakému vzájemnému působení a ovlivňování mezi různými ionty dochází. Publikovaná studie, jejímž původním cílem bylo zkoumání vlivu dusičnanového iontu na chemii chlóru, vedla k překvapujícímu zjištění: zatímco dusičnanový ion nemá žádný vliv na chemické reakce chloridového iontu, přítomnost chloridu naopak zásadně ovlivňuje chemii dusičnanového iontu a má za následek výrazné zvýšení jeho fotochemického rozkladu působením slunečního záření za vzniku oxidů dusíku (NO a NO2) a vysoce reaktivního hydroxylového radikálu (OH). Počítačové simulace ukázaly, že dusičnanové ionty jsou v aerosolových kapkách přitahovány blíže k povrchu v důsledku existence elektrické dvojvrstvy tvořené aniony Cl– na povrchu kapek a kationy Na+ v podpovrchové vrstvě, čímž je usnadněna fotochemická reakce dusičnanových iontů a vznik plynných oxidů dusíku.
Tato práce představuje významný krok k objasnění zvýšené oxidační schopnosti mořských aerosolů vystavených procesu „stárnutí“ a vysoké fotochemické aktivity nitrátu, která byla pozorována v polárních oblastech Arktidy a Antarktidy.
RNDr. Martina Roeselová, Ph.D., vystudovala chemickou fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Je vědeckou pracovnicí Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, kde se jako členka týmu výpočetní chemie vedeného doc. Mgr. Pavlem Jungwirthem, CSc., zabývá počítačovým modelováním atmosféricky významných molekulárních systémů. Oba vědci jsou členy mezinárodního týmu Institutu environmentálních molekulárních věd (AirUCI) se sídlem na Kalifornské univerzitě v Irvine a řadu let se podílejí na výzkumu atmosférické chemie aerosolů a jejího vlivu na kvalitu ovzduší v přímořských oblastech a na procesy ovlivňující globální klima Země.
Kontakt:
RNDr. Martina Roeselová, Ph.D.
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, v. v. i.
tel.: 220 410 313, e-mail: 
Další informace:
http://www.rsc.org/publishing/journals/CP/HotArticles.asp
http://www.rsc.org/publishing/journals/CP/article.asp?doi=B806613B
http://www.molecular.cz/~roesel
http://www.chem.uci.edu/airuci
přilohy
Související články:
Vědci z Pedagogické fakulty pomohli sestrojit robota "pečovatele" Po 19.12.2011
Vědci z katedry aplikované fyziky a techniky Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity se podíleli na úspěšném mezinárodním projektu ROBO M.D., jehož cílem bylo vyvinout robota, který umožňuje průběžně monitorovat vybrané životní funkce sledované osoby. Plně funkční prototyp byl představen v pondělí 12. 12. 2011 na linecké Johannes Kepler Universität.
Věda v praxi | Jihomoravský kraj | Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Nobelova cena za chemii míří letos do Izraele St 5.10.2011
Výbor Nobelovy ceny ocenil v oblasti chemie v tomto roce izraelského vědce Daniela Shchtmana. Ten cenu získal za objev takzvaných kvazikrystalů, které podle královské švédské akademie věd zásadně změnily pohled na pevnou hmotu.
Tatry po 7 letech: jak Češi pomohli jejich přirozené obnově Út 21.6.2011
Před sedmi lety se přes Vysoké Tatry přehnal ničivý vítr, který zpustošil čtvrtinu rozlohy Tatranského národního parku a jeho další čtvrtinu poškodil. V sobotu 11. června 2011 proběhlo nedaleko Štrbského plesa slavnostní otevření naučného chodníku Rakytovské plieska. Chodník umožňuje návštěvníkům Tater seznámit se s odstupem času s dopadem kalamity na tatranský les a různými možnostmi jeho obnovy. Otevření se zúčastnili nejen ředitel Tatranského národního parku a slovenští odborníci, ale také zástupci české Nadace Partnerství, která hned po kalamitě zorganizovala v ČR na pomoc postiženým Tatrám veřejnou sbírku.
Biologie | Věda v praxi |Partneři
