Zpráva týdne
Jak se léčí poraněná buňka? Út 30.3.2010
Medicína | Inovace | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie vědBuňky i v tak složitém organismu, jakým je lidské tělo, jsou vystaveny různým atakům. Mezi ně patří například při bakteriální infekci poškození buněčné membrány toxiny. Nejvíce zranitelné jsou buňky, které přichází přímo do kontaktu s vnějším prostředím (kůže, sliznice) a slouží v obraně organismu proti patogenům vnějšího okolí. Poškození plasmatické membrány buňky by mohlo vést k vylití obsahu buňky a k buněčné smrti.
Nemusí k tomu však dojít, protože buňka má účinné mechanismy jak drobná poranění plasmatické membrány vyléčit. K léčbě používá cytoplasmatické váčky, které jsou stále „na skladě" v buněčné cytoplasmě. Při poranění buňky jsou tyto váčky rychle aplikovány na poraněná místa a tím dojde k zacelení buněčného povrchu a k zamezení úniku buněčného obsahu. Jakým způsobem se tyto váčky tvoří, jak jsou heterogenní, jak je jejich tvorba závislá na metabolické aktivitě buňky, co zajistí přenos váčku k místům poškozené membrány? To jsou otázky, které je nutné řešit pro pochopení tak důležitých procesů, jakými jsou imunologické děje a buněčná regenerace.
Vědci z Ústavu molekulární genetiky (ÚMG) AV ČR se dlouhodobě zabývají otázkami aktivace žírných buněk, které jsou zodpovědné za projevy alergických reakcí, astmatu a zánětu. Tyto buňky jsou také součástí obranných mechanismů, kde jsou nasazeny v první linii boje s bakteriemi a jinými patogeny. V těchto střetech může dojít k jejich poškození. Při studiu interakce žírných buněk s bakteriálním toxinem (streptolysinem O) zjistili, že se zvyšující se dávkou streptolysinu se zvyšuje úmrtností buněk v důsledku tvorby děr v plasmatické membráně. Pokud však jsou buňky ovlivněny látkou, která podporuje tvorbu membránových váčků (vakuolinem), frekvence úmrtí buněk je snížena.
Tento proces je závislý na přítomnosti vápníku, který podporuje splývání váčků s plasmatickou membránou. Ne všechny typy žírných buněk jsou stejně citlivé k působení toxinu a schopné úspěšné regenerace buněčného povrchu. Za překvapivé lze považovat zjištění, že regenerace buněčného povrchu poškozeného streptolysinem byla závislá na molekulách, které se uplatní při buněčné aktivaci.
Detailní informace publikovali autoři z ÚMG AV ČR v minulém roce v prestižním mezinárodním časopise: Shaik, G. M., Dráberová, L., Heneberg, P. and Dráber, P., Vacuolin-1-modulated exocytosis and cell resealing in mast cells. Celular Signalling 2009. 21: 1337-1345. Kontakt: Petr Dráber, Ústav molekulární genetiky AV ČR, tel. 241 062 468, e-mail: 
, http://www.img.cas.cz/public/skupiny/DraberPe.html
Související články:
OPT skener odhalí i skryté nemoci Pá 18.5.2012
Unikátní optický projekční tomograf Bioptonics OPT Scanner 3001 uvedla slavnostně do provozu ve čtvrtek 17. května 2012 v budově oddělení biomatematiky Fyziologického ústavu (FGÚ) Akademie věd ČR v Praze jeho ředitelka Dr. Lucie Kubínová. Hlavním úkolem tohoto přístroje je vytvářet trojrozměrné obrázky a videa především živočišných a rostlinných tkání, orgánů a menších organismů. Jde například o embrya, drobné vyvíjející se orgány, celé drobné živočichy nebo části lidských těl, listy, plody a rostlinná pletiva.
Fyzika | Inovace | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd
Pomohou látky z olomouckých laboratoří vyhrávat boj s rakovinou? Pá 11.5.2012
Zúčastněte se neformální debaty s prof. Miroslavem Strnadem. Přijďte si vychutnat šálek horké lékařské vědy ve středu 16. května od 18 hodin do Café Na zábradlí (28. října, naproti Prioru). Besedu MediCafé organizuje studentská organizace IFMSA Olomouc.
Medicína | Seminář | Olomoucký kraj | Univerzita Palackého v Olomouci
Blíží se konec antibiotické éry? Čt 10.5.2012
10. květen 2012, 18:00 - Startuje první olomoucké MediCafé! IFMSA Olomouc vám přináší jedinečnou možnost neformálně podebatovat s odborníkem na slovo vzatým díky projektu MediCafé!
Medicína | Seminář | Olomoucký kraj | Univerzita Palackého v OlomouciPartneři
