skočit na hlavní obsah


Zpráva týdne

Novinka českých vědců: bezlopatková odvalovací turbína Pá 19.8.2011

Fyzika | Inovace | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd

Precesní kapalinová turbína je novým patentovaným vynálezem Ústavu termomechaniky Akademie věd ČR. Představuje významné zdokonalení tzv. odvalovacího tekutinového stroje, v praxi rozšířeného pod názvem mikroturbína Setur. Na jeho vzniku se podíleli prof. František Maršík, DrSc., z ÚT AV ČR, Ing. Miroslav Sedláček, CSc., ze Stavební fakulty ČVUT v Praze a jejich slovenský kolega doc. Stanislav Hostina, Ph.D.

Jedná se o vodní motor, který pracuje na novém hydrodynamickém principu, využívajícím spontánně generované cirkulace tekutiny ve vhodně tvarovaném kanálu. Má velmi jednoduchou konstrukci a dosahuje účinnosti okolo 40–70 %. Rotorem je dutá polokoule nebo dutý komolý kužel. Turbína s označením DVE 120 je určena především pro spády 3–15 metrů a průtoky 4–15 litrů za sekundu. Může také pracovat s průtokem stovek litrů vody za sekundu při spádu cca 1 metr.

Odvalovací turbíny se používají u velmi nízkých spádů, zatím však bez energetického využití. Přitom právě nízké spády by mohly s pomocí odvalovacích turbín poskytnout užitečné a dostatečně efektivní výstupy, a to nejen na říčních tocích, ale také v oblasti mořských proudů, jež nedosahují vyšších rychlostí než 2–3 m/s. Je-li turbína upravena na použití s tlakovým zdrojem vody, může plnit řadu různých pracovních funkcí, například pohánět čisticí nebo vrtací stroje, rozprašovat vodu do prostoru a mnoho dalších. Nová turbína je velmi spolehlivá a nemá negativní vliv na životní prostředí.

Lze očekávat, že v blízké budoucnosti bude o bezlopatkovou odvalovací turbínu z „tvůrčí dílny“ ÚT AV ČR značný zájem. Naznačily to dubnový mezinárodní veletrh Hannover Messe, kde byl tento stroj předváděn v modelové podobě, a následně i jeho prezentace při návštěvě odborníků z významné energetické firmy Vattenfall v červnu v Praze. Byly dohodnuty postupy, které směřují k praktickému odzkoušení odvalovacího principu podle výše uvedeného patentu na německém území.

V příloze je obrazový materiál:

Obr. 1: Obtékání rotoru odvalovací turbíny ve výtokovém konfuzoru funguje téměř se stejnou účinností při spádu 0,3 m nebo 0,6 m.

Obr. 2: Teoreticky navržené tvary rotorů a výtokových konfuzorů odvalovacích turbín.

.
zdroj: 
Odbor mediální komunikace a Ústav termomechaniky AV ČR
zprávu zaslal: 
prof. Ing. František Maršík, DrSc.,
e-mail: 
marsik@it.cas.cz
tel: 
728 769 535
web: 
www.it.cas.cz

Související články:

OPT skener odhalí i skryté nemoci Pá 18.5.2012

Unikátní optický projekční tomograf Bioptonics OPT Scanner 3001 uvedla slavnostně do provozu ve čtvrtek 17. května 2012 v budově oddělení biomatematiky Fyziologického ústavu (FGÚ) Akademie věd ČR v Praze jeho ředitelka Dr. Lucie Kubínová. Hlavním úkolem tohoto přístroje je vytvářet trojrozměrné obrázky a videa především živočišných a rostlinných tkání, orgánů a menších organismů. Jde například o embrya, drobné vyvíjející se orgány, celé drobné živočichy nebo části lidských těl, listy, plody a rostlinná pletiva.

Fyzika | Inovace | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd

O krok blíž k rozluštění příčin neplodnosti Pá 4.5.2012

Přestože mnozí rodiče mají problém umístit svou ratolest do mateřské školky a stále se mluví o přelidnění planety, neplodnost je jedním z hlavních problémů naší populace. Postihuje až 15 % dvojic, přičemž z poloviny případu jsou na vině muži. Jejich sterilita je často zapříčiněna poruchou molekulárních mechanismů během spermatogeneze, tvorby mužských pohlavních buněk – spermií. Jak k takovému defektu může dojít? Světlo do otázek okolo neplodnosti „silnějšího pohlaví“ nyní přináší práce badatelského týmu Ústavu molekulární genetiky (ÚMG) Akademie věd ČR. Genetická informace je v jádrech lidských buněk nesena na 23 párech chromozómů, z nichž 22 párů jsou tzv. autozómy a jeden pár představují pohlavní chromozómy (u žen jsou to dva X chromozómy, u mužů chromozómy X a Y). Na chromozómu Y se nachází gen odpovědný za vývoj varlat, a tedy za normální vývoj mužských pohlavních znaků. Během spermatogeneze dochází k dělení pohlavních buněk, tzv. meióze, která se od mitózy (dělení tělních, tedy nepohlavních buněk) liší hlavně tím, že vznikající dceřiné buňky obsahují poloviční množství chromozómů, to znamená jen jednu sadu nepárovaných 23 chromozómů. Během oplození dojde ke splynutí pohlavních buněk, kdy se obnoví počet chromozómů na dvě párové sady.

Medicína | Inovace | Hlavní město Praha | Ústavy Akademie věd

Dana Drábová o různých tvářích energie Út 24.4.2012

Různé tváře energie představí předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová při besedě, kterou  ve čtvrtek 26. dubna pořádají FM a FS TUL ve spolupráci se společností ČEZ a SÚJB od 9.00 hodin v posluchárně E9. S vtipem sobě vlastním nazvala Dana Drábová svoji přednášku "S čertem zle, bez čerta ještě hůř".

Fyzika | Avízo | Liberecký kraj | Technická univerzita v Liberci